Robin Böhnisch: „EU se chová vůči Izraeli neohrabaně, přispívá k tamnímu pocitu izolace a ohrožení“
„Speciální značení zboží ze židovských osad vnímám jako hloupé, nebezpečné a zavánějící praxí hitlerovského Německa. Nejde totiž o krok pro ochranu spotřebitelů, jak se snaží tvrdit Evropská komise, jde výsostně o politické gesto,“ říká poslanec Robin Böhnisch (ČSSD). V rozhovoru pro ŽL připouští i pozitivním vliv prezidenta Zemana na nárůst proizraelských postojů v české společnosti.
Stál jste v čele skupiny 23 poslanců, kteří sepsali dopis, v němž se ohrazujete proti rozhodnutí Evropské komise (EK) o značení produktů ze židovských osad. Byl to první jasný politický hlas, který v Česku zazněl. Překvapilo vás rozhodnutí Bruselu nebo se již dlouho očekávalo?
Interpretační oznámení Evropské komise je vlastně jen další etapou v už aplikované praxi zacházení se zbožím z izraelských osad v Judsku, Samaří a na Golanských výšinách. S ohledem na Evropskou komisi směřovaný požadavek 16 vlád zemí EU o vyjasnění této praxe se dalo očekávat, že se podobný materiál objeví. Stanovisko nejprve 23 a nakonec 27 poslanců, členů skupiny přátel Izraele v Meziparlamentní unii, mělo upozornit na absurditu chování Evropské komise v kontextu současného dění jak na Blízkém východě, tak v Evropě. Nešlo o první politickou deklaraci, rychleji reagoval poslanec ODS Marek Benda.
Je správné tento krok vnímat jako úspěch mezinárodního propalestinského hnutí BDS – boycott, divest, sanctions, který se snaží vyvinout na Izrael ekonomický tlak? Víte něco o pozadí tohoto nařízení?
Představitelé BDS by se k tomu to pochybnému „úspěchu“ asi rádi přihlásili, ale nemyslím si, že by vydání tohoto dokumentu mělo s tímto obskurním antisemitským hnutím přímou souvislost. Skutečným a smutným „úspěchem“ BDS bylo uzavření továrny Soda Stream v Judsku, kde přišly o práci stovky palestinských Arabů. Jak jsem se doslechl, Interperetační oznámení se rodilo kdesi v kanceláři budovy Evropské komise na počítači nenapojeném na internet a za jeho vznikem stála vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini, známá svou extrémistickou politickou minulostí. Sympatické je, že český ministr zahraničních věcí nebyl mezi těmi, kteří Evropskou komisi o takový dokument žádali.
Máte reakce jak na toto nařízení reagují jednotlivé vlády zemí EU?
Zatím jsem zaznamenal jen jasné odmítnutí praxe speciálně značit výrobky z izraelských obcí v Judsku, Samaří a na Golanských výšinách ze strany maďarského ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártó a poslanecké frakce CDU v německém Bundestagu. Ale systematicky jsem se o to nezajímal.
V kontextu současné imigrační krize a vlně palestinských teroristických útoků s noži vyvolává požadavek na speciální označování zboží ze Západního břehu a Golanských výšin mnohdy spíše podpůrnou reakci pro Izrael u evropské veřejnosti. Slyšel jsem, že např. v Berlíně se zákazníci ohrazovali proti takovému označování a příslušný obchodní dům jej zrušil. Máte nějaké reakce z lidí v ČR? Víte jak to probíhá jinde?
Zaznamenal jsem podobné názory v debatách i internetových diskusích v tom smyslu, že kdyby se v České republice začalo zboží z izraelských osad za Zelenou linií speciálně označovat, lidé by takové zboží začali speciálně vyhledávat a kupovat.
V prosinci přijala poslanecká sněmovna usnesení, které jste navrhl, v němž vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení EK postupovat. Máte informace, jak se bude vláda či příslušná ministerstva reagovat?
K dnešnímu dni se tím vláda naplno nezabývala. Nicméně Evropská komise, pokud vím, ubezpečila vlády zemí EU, že míra naplnění Interpretačního oznámení bude zcela v kompetencích jednotlivých států. Ale abychom si ten problém vyjasnili. Evropská unie má se Státem Izrael podepsanou asociační dohodu a zboží z Izraele má na evropském trhu na základě toho řekněme privilegované postavení. A už dnes, například když obchodní firma, ve které mám podíl, přiveze víno od malého vinaře z Golanských výšin, se kterým spolupracujeme, na toto víno nedostanu tzv. preferenční podporu. A já to respektuji. Například víno z Izraele uvnitř Zelené linie tuto preferenční podporu dostane. Hlídá to Celní správa. Já to považuji za dostatečný signál ze strany EU, speciální značení naproti tomu vnímám jako hloupé, nebezpečné a zavánějící praxí hitlerovského Německa. Nejde totiž o krok pro ochranu spotřebitelů, jak se snaží tvrdit Evropská komise, jde výsostně o politické gesto. A pokud by šlo o skutečně spotřebitelský problém, museli bychom se na něj tedy dívat prizmatem evropského spotřebitelského práva. Je zřejmé, že pokud mají osady přímé spojení s Izraelem a produkují zboží na základě izraelských zákonů a izraelských norem, rozhodně není označení „Made in Israel“ pro spotřebitele matoucí. Matoucí by naopak bylo označení „vyrobeno v nelegální židovské osadě na okupovaném Západním břehu Jordánu“.
Domníváte se, že současná imigrační krize nějak změnila postoj některých evropských zemí v pohledu na Izrael? Evropa je vystavena hrozbě teroristických útoků, s nimiž Izrael musí žít již řadu desetiletí.
Upřímně nerad bych spojoval imigrační krizi a hrozbu teroristických útoků. Ke změně postojů evropských zemí k Izraeli se aktuálně neumím vyjádřit, co je ale zřejmé, je pozitivní změna postoje části evropské veřejnosti. Ukázat si to můžeme na domácích poměrech, kde sehrává pozitivní roli jinak jistě velmi diskutabilně se vyjadřující prezident republiky. Jeho konzistentní proizraelský postoj se začíná přenášet na jeho voliče, které bych v minulosti za proizraelské určitě neoznačil.
Věnujete se hodně česko-izraelské spolupráci. Jak vám jsou jako sociálnímu demokratovi blízké postoje pravicových izraelských vlád? Ke kterému izraelskému politickému uskupení máte názorově nejblíže?
S dovolením začnu od konce. Nejsympatičtější mi asi byla strana Šinuj Tommyho Lapida. Ona konec konců měla, nebo má, abych ji nepohřbíval úplně, filosoficky nejblíž středoevropské mentalitě. Asi bych měl zdánlivě logicky navázat tím, že teď podporuji Ješ Atid, ale tady bych si ještě nechal k hodnocení nějaký čas. Pravicové vlády a jejich chování lze asi těžko odbýt jednou větou, protože každá byla trochu jiná. Problém jsou samozřejmě osady v Judsku a Samaří. Problematizují budoucí dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, jsou zdrojem napětí uvnitř izraelské společnosti. Liberální sekulární rodiče nechtějí posílat děti do armády střežit pár extrémistů, kteří běhají po Západním břehu s tanachem v ruce a křičí, že to je jejich stavební povolení, daňoví poplatníci je nechtějí dotovat a zajišťovat Netanjahuovo politické přežívání. Bohužel Evropská unie se chová tak neohrabaně, že v Izraeli přispívá k pocitu izolace a ohrožení a tak nakonec Netanjahua volí většina a později z toho opakovaně střízliví. Je to začarovaný kruh a tah je na USA a EU. Ovšem ne v tom smyslu, že bude Evropa znovu vytvářet Judenfrei obchody.
V jakých oblastech má česko-izraelská spolupráce největší potenciál k rozvoji? Je o ČR zájem? Nehledí Izrael k více rozvinutým trhům?
Dlouhé roky po Sametové revoluci jsme byli příliš zahledění do sebe, utápěli se ve virtuálních úspěších, ve kterých nás ubezpečovala tehdejší politická reprezentace. To vylhané premiantství způsobilo, že nám v mnoha oblastech ujel vlak a také to, že si to ještě dnes nejsme schopni přiznat. A tak se smějeme německé Energiewende, jsme pořád okouzleni jádrem jako novým božstvem a milujeme beton. V případě moderních technologií v celé řadě oblastí, kde vidím velký prostor pro spolupráci s Izraelem, potřebujeme pomoct. Máme štěstí, že nás mají v Izraeli rádi.
Zboží z židovských osad může vadit snad jen těm, kterým to vadilo už před jejich značením. Ostatním normálním lidem to bude zcela jedno, anebo to dokonce vezmou jako záruku kvality. Od mnoha přátel mám informace, že si tato zboží koupí leda s větší radostí. Svým způsobem tak EU udělá těm produktům reklamu zadarmo 🙂
Díky za otevřený rozhovor. Ta Mogherini je k nezaplacení 🙂