Gita Zbavitelová: Zvrat v případu smrti argentinského prokurátora Alberta Nismana – i 22 let starého teroristického útoku
V době první návštěvy amerického prezidenta v Argentině po dvaceti letech a čtrnáct měsíců po záhadné smrti argentinského prokurátora Alberta Nismana nastal důležitý zvrat ve vyšetřování, které dosud nikam nevedlo. Státní zástupce potvrdil, že Nisman nespáchal sebevraždu, ale byl zavražděn a dosavadní šetření případu bylo zmanipulované. A ve středu byl případ předán federálnímu soudu, který vyšetřuje politické vraždy. Svitla tak zároveň naděje na objasnění složité politické kauzy staré 22 let, kvůli které Nisman zemřel.
Alberto Nisman vyšetřoval deset let atentát na židovské středisko v Buenos Aires v roce 1994, při kterém zahynulo 85 lidí a jenž je dodnes nejhorším teroristickým útokem v Argentině. Jako první dospěl k závěru, že jej provedlo libanonské hnutí Hizballáh na příkaz Íránu. Nisman byl zastřelen ranou do hlavy loni v lednu ve svém bytě, který měla hlídat ochranka, ale z neznámého důvodu na místě nebyla; a zemřel těsně předtím, než měl své závěry zveřejnit. Stačil však podat návrh na obžalobu tehdejší prezidentky Cristiny Kirchnerové kvůli zatajování důkazů a maření spravedlnosti. Spolu s ministrem zahraničí Héctorem Timermanem měla Íránu slíbit, že zruší Nismanem podané mezinárodní zatykače na íránské politiky výměnou za výhodné dodávky ropy. V roce 2013 Kirchnerová dokonce oznámila, že Argentina bude útok na židovské středisko vyšetřovat společně s Íránem, ale argentinský federální soud označil její rozhodnutí za neústavní.
Nisman také stihl obžalovat z maření spravedlnosti Carlose Menema, který byl v době útoku argentinským prezidentem. Soudní proces začal loni v srpnu a stále pokračuje.
Režim Kirchnerové prohlásil Nismanovu smrt za sebevraždu, přestože vlastní vyšetřování jeho bývalé manželky, soudkyně Sandry Arroyo Salgado, ukázalo, že šlo o vraždu. Federální soudce také zamítl žalobu na prezidentku a zastavilo se i vyšetřování atentátu z roku 1994. Argentinci však spokojení nebyli a statisíce jich požadovaly vyšetření Nismanovy smrti – v jednu chvíli jich v Buenos Aires demonstrovalo na 400 000.
Odhaleni nebyli ani pachatelé atentátu na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires v roce 1992, při kterém zahynulo 29 lidí. Vypátral je však Izrael a většinu z nich zlikvidoval, jak před dvěma lety přiznal bývalý izraelský velvyslanec v Argentině Jicchak Aviran. Podle Izraele provedl i tento útok Hizballáh ve spolupráci s Íránem; mělo jít o odvetu za atentát na generálního tajemníka libanonského hnutí Abbáse Músávího, který Hizballáh připsal izraelskému Mosadu.
Od prosince má však Argentina nového prezidenta Mauricia Macriho, který se rozhodl nejen napravit pověst země a její zdevastovanou ekonomiku, ale také vyšetřit teroristické útoky a Nismanovu smrt. V prosinci byly zveřejněny nahrávky, na které bývalý ministr Timerman přiznává, že za atentátem z roku 1994 stojí Írán; z vyšetřování Nismanovy smrti byla odvolána dosavadní prokurátorka a všechny důkazy teď znovu prověří federální soud.
V únoru podal významnou výpověď i bývalý ředitel zpravodajských operací Antonio Jaime Stiuso a vyjádřil přesvědčení, že Nisman byl zavražděn. Po jeho smrti dostal řadu výhrůžek a z obav o svou bezpečnost uprchl do Spojených států, odkud se vrátil teprve nyní.
Nisman našel jasné důkazy, že atentát z roku 1994 nařídil nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí a připravili ho dodnes aktivní tamější politici, jako bývalý íránský prezident Akbar Hášemí Rafsandžání, někdejší ministři zahraničí a obrany Alí Akbar Velajátí a Ahmad Vahídí nebo bývalý velitel Revolučních gard Mohsen Rézáí. Nisman také zajistil odposlechy, které dokazovaly, že se Kirchnerová s Timermanem snažili íránský podíl na útoku zahladit výměnou za výhodné obchodní dohody s Íránem.
Útok z roku 1994 měl podle Nismana potrestat Argentinu za pozastavení jaderné spolupráce s Íránem, který stál o argentinské zkušenosti s těžkovodním reaktorem, aby se naučil získávat plutonium k výrobě atomové zbraně. Židovské středisko jako terč atentátu znamenal „dvě mouchy jednou ranou“. Jadernou spolupráci zrušil začátkem devadesátých let na nátlak Spojených států prezident Menem, který však později důkazy o íránském podílu na atentátu zatajoval.
Izraelské zpravodajské služby vloni naznačily, že Nismana zavraždil agent Íránu – prokurátor vypátral nejen strůjce teroristického útoku, ale zjistil také, jak dlouhé prsty má Teherán v Latinské Americe, detaily tajných operací jeho rozvědky i skutečnost, že jeho jihoamerická teroristická infrastruktura je stále aktivní.
Někdejší zpravodajec Stiuso však nyní obvinil z příkazu k Nismanově likvidaci prezidentku Kirchnerovou. Loňští vyšetřovatelé zničili všechny Nismanovy důkazy proti ní i důkazy o jeho zavraždění. Nisman však poslal kopii své zprávy, kterou už nestihl zveřejnit, třem důvěryhodným přátelům a ta je teď opět na světě. Existuje tak reálná možnost, že se svět dozví pravdu nejen o prokurátorově smrti, ale i o pozadí teroristického útoku před 22 lety.
Gita Zbavitelová, ČRo
