Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Izrael a Hizballáh deset let od poslední války

Izrael si v těchto dnech připomíná desáté výročí války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh a média v této souvislosti spekulují, zda se neschyluje k dalšímu konfliktu.

Takzvaná druhá libanonská válka vypukla poté, co Hizballáh unesl dva izraelské vojáky a tři další zabil. Izrael reagoval odvetou v Libanonu, při které bombardoval mosty, silnice, pozice Hizballáhu na jihu země i Bejrút a blokoval libanonské přístavy, zatímco Hizballáh ostřeloval izraelská města. Konflikt trval déle než měsíc. Izrael své unesené vojáky nikdy nenašel a teprve dva roky nato získal jejich mrtvá těla v kontroverzní výměně za propuštění libanonského vraha Samira Kuntara a čtyř bojovníků Hizballáhu z izraelského vězení. Za vojenské dobrodružství šíitského hnutí zaplatilo v létě 2006 životem 165 Izraelců a na 1200 Libanonců a s nimi i Libanon obrovskými materiálními škodami.

Izraelci dodnes považují válku za neúspěšnou, ale její výsledky jsou dlouhodobě pozitivní. Síla izraelských úderů a zkáza Libanonu Hizballáh od další agrese odradila. O žádny únos se už nepokusil a nepodniká ani přeshraniční teroristické výpady. Za posledních deset let přišli na hranicích o život jen čtyři izraelští vojáci a civilisté neutrpěli žádné ztráty na životech ani materiální škody. Až do začátku občanské války v Sýrii byl na izraelsko-libanonských hranicích až na drobné výjimky klid.

To ovšem neznamená, že Hizballáh svůj boj proti Izraeli vzdal nebo že pro něj nepředstavuje hrozbu. Právě naopak – po loňském omezení íránského jaderného programu je jeho nejnebezpečnějším nepřítelem.

Hnutí od konce války nepřestává hromadit rakety a budovat základny v jiholibanonských vesnicích. Odpalovací rampy se nacházejí ve stovkách civilních domů a pod nimi velitelská centra a tunely. Zatímco v roce 2006 Hizballáh vlastnil zhruba 13 000 raket, dnes jich má skoro 130 000 – víc než kterákoli členská země NATO kromě Spojených států. Před deseti lety na Izrael odpaloval okolo 120 raket denně, dnes by jich bylo 1200 denně. Dokáže zasáhnout celý Izrael a zahnat do krytů miliony lidí. Hizballáh už není partyzánská teroristická skupina, ale armáda se vším všudy. Má rakety středního a dlouhého doletu, dělostřelectvo, laserem naváděné a protitankové střely, ruské rakety Jachont s plochou dráhou letu, ruské protiletadlové střely SA-22, íránské rakety Fateh-110 i bezpilotní letouny. Když uvážíme, že Rada bezpečnosti OSN mu před deseti lety nařídila úplné odzbrojení, je to slušný výkon.

Izraelská armáda ví, že příští válka s Hizballáhem bude krutá a obtížná – o to víc, že hnutí má dnes své bojovníky i v Sýrii u Golanských výšin. Členové Hizballáhu navíc v bojích za syrského prezidenta Bašára Asada získali značné zkušenosti. Obě strany sice prohlašují, že si další válku nepřejí, ale zdůrazňují, že jsou na ni připraveny.

Objevily se i spekulace, že by Izrael mohl provést preventivní úder, aby Hizballáh jednou provždy zničil. Úplně se to vyloučit nedá – hnutí má kvůli nasazení v Sýrii oslabenou pozici a zásoby vyspělých zbraní proti Izraeli stále rostou. Podle těch, kdo o preventivním úderu spekulují, pro něj hovoří i nedávné jmenování nesmlouvavého Avigdora Libermana ministrem obrany. Podobný útok by nebyl první; Izrael díky takovému vyhrál šestidenní válku v roce 1967 a zničení jaderného reaktoru v Iráku před 35 lety přišlo také nečekaně. Před izraelským útokem varuje i vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh a vyhrožuje mohutnou reakcí.

Izrael se z minulé války s Hizballáhem poučil. Jeho příští úder bude mnohem tvrdší než tehdy. Analytici se shodují, že Izrael vojenskou sílu Hizballáhu totálně zlikviduje – a s ním svou cenu zaplatí i Libanon.

Situace na izraelském severu je ale velmi složitá, v neposlední řadě i kvůli loňskému vstupu Ruska do války v Sýrii, který Izraeli značně zkomplikoval zásahy proti nepříteli. Zdůraznil to i incident z minulé neděle, kdy izraelský vzdušný prostor narušil neznámý bezpilotní letoun a izraelské armádě se ho překvapivě nepodařilo sestřelit. Dnes se domnívá, že byl ruský a na špionážní misi ho vyslal Hizballáh.

Izrael se však s Ruskem vřele přátelí a premiér Binjamin Netanjahu navštívil od loňského září už třikrát prezidenta Vladimira Putina v Moskvě. Údajně spolu vojenské akce v Sýrii koordinují. Izrael chce mít volnou ruku při bombardování vyspělých zbraní určených pro Hizballáh a při akcích, které mají zabránit, aby mu u hranic nevznikla teroristická základna, ať už Hizballáhu, nebo Íránu. Izraelsko-ruská spolupráce však od začátku skřípe. Ruské letouny narušují izraelské hranice, a několikrát dokonce vystřelily na izraelská letadla. A přibývá zpráv, že Hizballáh dostává od Ruska zbraně.

Izrael dnes už ví, že koordinace s Rusy nefunguje, i když veřejně tvrdí opak. Kdyby se rozhodl na Hizballáh zaútočit, na ruskou přítomnost v Sýrii by se neohlížel.

 

Gita Zbavitelová, ČRo

Sdílet:

Komentáře vypnuty.

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com