Gita Zbavitelová o Libermanově nové politice vůči Palestincům
Po třech měsících ve funkci představil izraelský ministr obrany Avigdor Liberman své první nové opatření – v rámci boje proti terorismu zavádí novou vládní politiku vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Vychází z modelu „cukr a bič“: Izrael chce odměňovat rodiny, vesnice i celé oblasti, odkud nepocházejí pachatelé teroristických útoků, a naopak trestat ty, které je produkují. Podle Libermana se tak bude lépe dařit Palestincům, kteří si přejí žít s Izraelem v míru, zatímco ti, kdo zvolí terorismus, budou mít nelehký život a s nimi i jejich rodiny.
Kromě této nové strategie Izrael posílí dialog s palestinskou veřejností zřízením internetové stránky v arabštině, kterou bude provozovat armádní Sekce pro koordinaci vládní činnosti na palestinských územích. Třetí součástí nové politiky bude přímá komunikace s vlivnými palestinskými osobnostmi bez předchozího souhlasu předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse.
Liberman předvedl veřejnosti mapu, která rozděluje Západní břeh na dvě části – na menší území jižně od Hebronu, odkud pochází nejvíc útočníků, a větší severnější, kde se vyskytují vzácněji anebo vůbec. Odměňování má mít především ekonomický charakter. Už v nejbližší době se dočká „odměny“ patnáct vesnic – Izrael v nich postaví nemocnici, mateřské školky či fotbalová hřiště, západně od Nábulusu vyroste průmyslová zóna a z Jericha až k řece Jordán povede „hospodářský koridor“, který bude financovat japonská vláda. Zlepší se také podmínky na kontrolních stanovištích.
Naopak v „teroristických“ oblastech armáda vystupňuje represe a demolice domů pachatelů útoků a posílí zatýkání, razie v domech teroristů i konfiskace majetku. Bude rušit povolení členů rodin útočníků k práci v Izraeli, ale i VIP karty těm palestinským představitelům, kteří podněcují k násilí. Rovněž zesílí prohlídky automobilů na silnicích a bude důsledněji ničit nezákonně postavené domy. Nepůjde o žádná nově zavedená opatření, ale o důslednější uplatňování stávajících zákonů, uvedl Liberman.
Zdůraznil také, že plán připravil ve spolupráci s nejvyššími představiteli armády a zpravodajských služeb. Ti už dlouho navrhovali vstřícná gesta, která by podle nich mohla utlumit vlnu násilností. I když jich v posledních týdnech znatelně ubylo a poslední oběť zahynula začátkem července, útoky jednotlivců nožem, automobilem nebo střelnou zbraní si od loňského září vyžádaly životy čtyřiceti Izraelců a cizinců a přes 500 dalších bylo zraněno.
Zásadní součást Libermanova plánu tvoří přímá jednání s vlivnými Palestinci, zejména z akademických a hospodářských kruhů, bez souhlasu Mahmúda Abbáse. Ten vládne samosprávě železnou rukou a všechno podstatné musí napřed schválit. Izrael chce jeho obcházením oslabit jeho moc za to, že Abbás zatvrzele odmítá jednat o míru i jen se setkat s izraelskými nejvyššími politiky. V červnu zavrhl schůzku s prezidentem Reuvenem Rivlinem, kterou chtěla zprostředkovat Evropská unie, a nedávno zamítl nabídku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho na setkání s premiérem Binjaminem Netanjahuem.
Celý projekt má v příštích dvou letech stát Izrael 400 milionů šekelů, zhruba dvě a půl miliardy korun.
Libermanův plán ovšem narazí na řadu překážek. Palestinská společnost je následkem podněcování samosprávy značně zradikalizovaná. Každý Palestinec, který by dal veřejně najevo ochotu ke spolupráci s Izraelem, bude okamžitě označen za kolaboranta a vystaven násilí. Málokdo také bude chtít riskovat Abbásův hněv a odplatu, kdyby komunikoval s Izraelci bez jeho svolení. Zesílené represe a odvety vůči pachatelům útoků a jejich rodinám mohou vést k ještě větší nenávisti a radikalizaci, zatímco oslabování moci Abbáse zase k anarchii a chaosu. Demolice nezákonných staveb si vyslouží ostrou kritiku Evropské unie, která ilegální výstavbu financuje a tvrdí, že její ničení „porušuje mezinárodní právo“. EU bude odsuzovat i demolice domů teroristů, protože jí připadají „kontraproduktivní“.
Libermanův návrh je však prvním konkrétním krokem po dlouhém období bez hmatatelných změn, kdy neprobíhají mírová jednání a Palestinci mají pocit, že jejich život se nezlepšuje. Teprve se však ukáže, jestli nový plán přesvědčí alespoň některé z nich, že teroristickými útoky vlastní stát nezískají.
Gita Zbavitelová, ČRo
