Otevřený dopis Jiřího Padevěta předsedovi Českého svazu bojovníků za svobodu
Pane předsedo,
již delší dobu se znepokojením sleduji dění ve Vámi vedeném Českém svazu bojovníků za svobodu.
První událostí, která mne nenechala klidným, byl odchod tří žen, které na vlastní kůži v Lidicích a při následné represi zažily, co znamená běsnící totalita. Jejich odchod z organizace jsem vnímal jako zoufalé gesto žen, kterým měla být projevována úcta a jejichž hlas měl být pro rozhodování lidické organizace klíčový, ale který byl potlačen ve prospěch hlasů organizaci politizující.
Druhou událostí byl Váš projev na pietním aktu v Terezíně. Během něj jsem měl chvíli pocit, že jste si spletl místo, kde jste chtěl hovořit, vystřídaný pocitem, že jste se zmýlil v době, ve které projev pronášíte.
Poslední událost je velmi čerstvá a je to zrušení Okresní organizace Kladno a vyloučení předsedkyně, která podle mého názoru udělala pro Český svaz bojovníků za svobodu a pro paměť našeho národa obrovský kus práce. Přesně takové práce, jakou bych od zodpovědných členů této organizace čekal a kterou podle mého názoru očekává i veřejnost.
Pod Vaším vedením Svaz opouštějí lidické ženy a veteráni od Tobruku a jsou z něj vylučováni lidé, kteří za sebou mají viditelný kus práce pro zachování národní paměti. Pokud by organizaci, která má v názvu slovo svoboda a která by měla být apolitická, vedl jiný předseda, věřím, že by se nezmítala v mediálních šarvátkách a byla by otevřená nejen názorům vlastních členů, ale i názorům české společnosti. Především by jistě nedocházelo k tomu, že organizaci opouští pamětníci brutality totalitních režimů a lidé, kteří neváhali a proti totalitě bojovali.
Pod Vaším vedením se Český svaz bojovníků za svobodu stal organizací, jejíž vedení vylučuje členy s jiným názorem a jejíž mluvčí jazykem stranických usnesení z komunistické totality obhajuje neobhajitelné. Slovo svoboda se v názvu Vámi vedené organizace bohužel stalo parodií a se skutečným bojem za svobodu nemá nic společného. Svoboda je totiž i schopnost slyšet jiný názor a ponechat prostor k jeho vyjádření. Svým jednáním tento prostor v Českém svazu bojovníků za svobodu podle mého názoru likvidujete a organizaci, která by měla být jednou z vlajkových lodí národní paměti, měníte ve vysmívanou sektu, která se od svého původního odkazu vzdaluje za obzor normalizačních praktik.
Velmi bych si přál, abych mohl být jako občan České republiky na Český svaz bojovníků za svobodu a další podobné organizace hrdý, ale v tuto chvíli mohu cítit pouze úctu ke skutečným hrdinům, nikoliv k aparátu, který se stal zapouzdřenou podivností, neschopnou reflektovat ani minulost, ani současnost.
Jiří Padevět
