Zbytečná pařížská konference o Izraeli a Palestincích – ale bez nich
Podivná mezinárodní konference s nejasným cílem proběhla v neděli v Paříži. Palestinci i světový tisk ji dramaticky prezentovali jako „poslední pokus mezinárodního společenství o vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu“. Pořadatelská Francie však na ni nepozvala ani Izrael, ani Palestince, a hlásala, že chce jen „stvrdit podporu existenci židovského a palestinského státu“. Francouzský prezident François Hollande hned v zahajovacím projevu ujistil účastníky, že konference „nechce vnucovat řešení konfliktu ani jedné straně“. Přestože nikdo neočekával žádný průlom, schůzky se zúčastnilo na 75 zemí a mezinárodních organizací.
Palestinci doufali, že schůzka potvrdí závazné parametry vzniku Palestiny, které koncem prosince zformuloval americký ministr zahraničí John Kerry (přestože je sami odmítli), ale to se nakonec nestalo. Izrael naopak konferenci předem odsoudil s tím, že Palestina může vzniknout jen vzájemnou dohodou stran, jichž se týká, a označil ji za frašku „odtrženou od reality“.
Zdravý rozum si zachovali pouze Britové, kteří do Paříže vyslali jen níže postavené diplomaty se statusem pozorovatele, odmítli podepsat závěrečné komuniké a schůzku zavrhli, protože podle nich jen „utvrdí obě strany ve stávajících pozicích“. Ministra zahraničí neposlalo také Rusko a přítomen nebyl ani nový generální tajemník OSN António Guterres. Představitelé nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa ji nazvali ztrátou času.
Ministr zahraničí Baracka Obamy John Kerry tam ale byl. Choval se však, jako by měl špatné svědomí, že Washington před Vánoci nevetoval protiizraelskou rezoluci v Radě bezpečnosti OSN. Už v průběhu pařížské konference telefonoval izraelskému premiérovi Binjaminu Netanjahuovi a ujistil ho, že „zmírní“ závěrečné komuniké a „nedopustí“, aby se proměnilo v další rezoluci OSN – a svému slibu dostál. Díků Netanjahua se ale nedočkal; podle něj Kerryho účast v Paříži jen završila katastrofální politiku Baracka Obamy vůči Izraeli. Svým názorem na Obamovu vládu se už netají a otevřeně se těší na nástup Donalda Trumpa.
Francouzi vyslyšeli Palestince a varovali Trumpa před přemístěním velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které avizoval během předvolební kampaně. Palestinští představitelé strávili nad tímto tématem spoustu času. Napsali Trumpovi, ať to nedělá, a požádali řadu zemí, včetně Ruska, aby jim pomohly Trumpa od jeho úmyslu odvrátit. Vypustili i několik hrozivých prohlášení, jako že v případě přestěhování americké ambasády odvolají uznání Státu Izrael nebo že takový krok „otevře brány pekla“ či „promění Západní břeh v bitevní pole“.
Závěrečné prohlášení pařížské konference potvrdilo pokračující evropskou finanční podporu palestinské samosprávě a slíbilo jí další hospodářský rozvoj. Vyzvalo Izrael a Palestince, aby stvrdili, že existence dvou států představuje jediné řešení konfliktu, a varovalo, že svět neuzná žádné jednostranné kroky, které by bez souhlasu obou stran předznamenaly řešení zásadních problémů konfliktu, jako je status Jeruzaléma a otázka uprchlíků, bezpečnosti a hranic z roku 1967. To bylo určeno především Trumpovi. Účastníci konference se ani nepokusili zamyslet, jak přimět obě strany k obnově jednání v situaci, kdy Palestinci už půldruhého roku útočí na Izraelce, podněcují k násilí a odmítají upustit od předběžných podmínek mírových rozhovorů.
Zatímco schůzka označila dva státy za jediné řešení konfliktu, Izraelci a Palestinci v ně věří čím dál méně. Podle nejnovějších průzkumů podporuje dva státy sice 68% Izraelců (o 6% víc než před dvěma lety), ale jen 36% Palestinců, a to i kdyby Palestina měla hranice z roku 1967. Jediný společný stát s Izraelci by si přálo 18% Palestinců, zato celých 46% (na Západním břehu dokonce 52%) by podle průzkumu Univerzity an-Nadža v Nábulusu dalo přednost konfederaci s Jordánskem – kterou ovšem zásadně odmítají Jordánci. Není bez zajímavosti, že 37% Palestinců považuje za jedinou cestu k vlastnímu státu ozbrojený boj proti Izraeli.
Zdá se, že jediným smyslem konference bylo varovat Donalda Trumpa před proizraelskou politikou, která by se lišila od postoje ostatního světa. Trump ovšem nevypadá, že by se dal od svých plánů odradit. Izraelská vláda si oddechla, že komuniké nezopakovalo ostré odsouzení osad z předvánoční rezoluce Rady bezpečnosti a nepromění se v další neblahý dokument OSN, jak se obávala. Spokojení jsou i Palestinci, protože schůzka předala jejich varování Trumpovi. Zcela jistě však „nepřipravila cestu k novým nadějím na dialog obou stran“, jak doufal francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. Byla jen zcela zbytečná.
V pondělí měla ještě dozvuky v EU. Unie se pokusila závěry konference písemně „uvítat“ a zdůraznit nutnost vzniku Palestiny, ale záměru zabránil britský ministr zahraničí Boris Johnson s podporou Litvy a Maďarska. Jeho evropská kolegyně Federica Mogherini aspoň znovu důrazně varovala Trumpa před „jednostrannými kroky“, pohrozila mu blíže neupřesněnými důsledky a prohlásila, že EU docela určitě své diplomatické zastoupení do Jeruzaléma nepřemístí. Postoj Bruselu překvapivý není, ale není jasné, proč Británie našla rozum až teď a neodmítla i předvánoční rezoluci RB OSN.
Gita Zbavitelová
