Novinky ze života komunity

Otevřený dopis spolku Polenský kruh: „KOMU A PROČ VADIL FESTIVAL ŽIDOVSKÉ KULTURY V POLNÉ ?“

Polenská synagoga byla pochopitelně za války poničena. Aron byl zlikvidován a lavice rozštípány. Po roce 1948 sloužila jako skladiště, a poté, co se propadla střecha a strop, zarostla náletem i vzrostlými stromy. Počátkem roku 1989 byl na ni vydán z okresu definitivní demoliční příkaz. Demolici ale tehdejší vedoucí městského stavebního úřadu Josef Smejkal úmyslně zdržoval. Záhy po převratu – v r. 1990 synagogu zachránila skupina dobrovolníků, kterým nikdo nepřikazoval, ani je nenabádal, že to mají udělat. Stromy vykáceli a prostor synagogy vyčistili. Záhy nato byla synagoga za porevolučního starosty Jana Petra zastřešena. Bezplatné předání synagogy a rabínského domu Federaci židovských obcí (FŽO) zjara 1994 se uskutečnilo rovněž z občanské iniciativy, jež zaštítěna tehdejším starostou města Ing. Janů, s FŽO věc vyjednala a prosadila předání nemovitostí FŽO v polenském zastupitelstvu. Nebyly to tedy instituce, kdo polenskou synagogu zachránily. Byla to spontánní iniciativa lidí, kteří nenechali synagogu a s tím i historii židů z Polné zmizet.

Díky akcím, jako byl letošní červnový festival židovské kultury POLIN a samozřejmě dalším se tak umožňuje polenským židům zde alespoň symbolicky přetrvávat, protože židé k našemu městu historicky patří. Zmizením synagogy a nepřipomínáním židů v Polné by tak byla antisemitská vlna kolem hilsneriády, k potěše antisemitů nejen v Polné, úspěšně završena.

Synagoga a rabínský dům pak byly tvůrčím úsilím FŽO ve spolupráci s Městem opraveny a poté za peníze EU a ministerstva kultury v rámci projektu 10 hvězd uvedeny v současnou podobu té „naší polenské hvězdy“. Taková byla 29. 6. 2014 otevřena. Cílem projektu 10 hvězd bylo „vytvořit centrálně koordinovanou a metodicky řízenou síť deseti oblastních kulturně vzdělávacích center židovské kultury, která budou prezentovat jedinečné kulturní dědictví České republiky“. Obdobně bylo ve stejné době opraveno polenské židovské náměstí.

Počátkem roku 2017 přišla nynější polenská občanka Anna Mirjam Wagnerová se záměrem uspořádat v polenské synagoze a jejím okolí třídenní festival židovské kultury ke třístému výročí rabínského domu. Vybrala a zajistila významné židovské účinkující a soubory prezentující židovskou kulturu, dvě divadelní hry a film se závažnou židovskou tematikou. Program byl doplněn venkovními workshopy pro rodiče s dětmi, závěr festivalu byl pak věnován slavnostnímu setkání iniciátorů záchrany obou objektů a židovského hřbitova. Celý program festivalu byl tematicky zcela ve smyslu a požadavku projektu 10 hvězd.

Hojně navštívený festival 16. – 18. června duchu projektu nejen že dostál, ale byl i jako takový četnými medii zaznamenán a vysoce hodnocen. Od otevření synagogy a rabínského domu v Polné v roce 2014 se zde nekonala kulturní akce se židovským zaměřením, která by se této svým rozsahem a složením účinkujících alespoň přibližovala.

Nejde proto pochopit, proč bylo polenskou radnicí a sekretariátem FŽO v Praze pořádání festivalu opakovaně různými způsoby znesnadňováno. Nakonec se i ze zahájení festivalu omluvili jak starosta Jindřich Skočdopole, tak pražští zástupci FŽO. Za město pak při zahájení festivalu vystoupil místostarosta Luboš Kousal. Festival zahájil předseda brněnské židovské obce JUDr. Kanarek, který je  místopředsedou FŽO.

Festival finančně podpořila řada sponzorů. Bohaté pohoštění pro účinkující a návštěvníky první den a pro dobrovolné účastníky záchrany synagogy na závěr festivalu uhradila firma STK Jihlava. FŽO v Praze přispěla deset tisíc korun. Brněnská ŽO věnovala 7,5 tisíce korun a košer víno. Město Polná na pořádání festivalu přes původní ústní příslib starosty nepřispělo zatím ani korunu.

Proč vadilo pořádání festivalu židovské kultury v Polné? Vadila snad aktivita organizátorky paní Wagnerové těm, kteří mohli a snad i měli k významnému třísetletému výročí rabínského domu udělat podobnou akci sami, ale neudělali nic? Nebo jsou snad v pozadí nějaké osobní záležitosti? Antipatie, ambice, uraženosti, pohodlnost? Třeba tu chybělo něco uctivých poklon a ponížených proseb. Cokoli kdo
dělá, měl by si jistě uvědomit, že by se měl klanět vrchním dvorním radům a konšelům, neboť oni to jsou, konšelé, dvorní radové, bez nichž se na světě nic neudá.
Ať už byly důvody jakékoli, zejména u nás v Polné bychom měli být na takové projevy v souvislosti s židovskou kulturou a polenskou historií citliví a neměli bychom si je nechat líbit.
Spontánní aktivity, které jsou ve prospěch společnosti, tedy lidí, se nesmí potlačovat. Kdykoli se tak děje, je vždy otázka, komu a čemu to prospívá.

Za spolek Polenský kruh Mgr. Roman Vařejčka, MUDr. Pavel Zeman

Sdílet:

Jedna reakce k: to “Otevřený dopis spolku Polenský kruh: „KOMU A PROČ VADIL FESTIVAL ŽIDOVSKÉ KULTURY V POLNÉ ?“”

  1. achab napsal:

    První věcí je synergie. Oboustranná. Dokud nebudem tušit, jak synergicky se postupovalo mnoho nevytušíme. Pravda, alespoň symbolickejch 5 litrů na fesťáček mohlo město dát. Vždyť to dává pro svý občany a z jejich peněz. Ale pravda bude asi uprostřed a hodně, hodně huboko.. Škoda, že některé otázky v článku jsou tak trochu „podsuvné“. Jinak s obsahem souhlasím

Vložit odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com