Novinky ze života komunity

Německá vláda odškodní oběti pogromu v rumunských Jasech

Vlak smrti, Jasy, Wikipedia

Začátkem července oznámila organizace Conference on Jewish Material Claims Against Germany (Claims Conference), že se s německou spolkovou vládou dohodla na výplatě odškodnění pro tisícovku rumunských obětí holocaustu. Konkrétně jde o přeživší jednoho z nejhorších protižidovských pogromů v dějinách, k němuž došlo v červnu 1941 ve městě Jasy na severovýchodě Rumunska. Příkaz k němu ovšem nevydali Němci, nýbrž rumunský diktátor Ion Antonescu.

Koncem června 1941, týden poté, co Německo zaútočilo na Sovětský svaz a co Rumunsko, německý spojenec, vyhlásil SSSR válku, rozšířily rumunské tajné služby fámu, že Židé z města Jasy, v němž tvořili zhruba polovinu stotisícové populace, měli letectvu Rudé armády zprostředkovat přesné údaje o cílech k bombardování a že jsou tajně spřaženi se sovětskými parašutisty, kteří měli přistávat na louce za městem.

Rumunští vrahové

Ačkoliv se nic z toho nepotvrdilo, došlo zakrátko skutečně k sovětským leteckým útokům, které si vyžádali na 600 obětí. Den poté nařídil diktátor Ion Antonescu veliteli posádky v Jasech, aby „vyčistil město od Židů“. Dle historiků ho k tomu vedly tři důvody: vlastní antisemitismus, snaha zalíbit se Hitlerovi a cíl, poskytnout nežidovskému obyvatelstvu obětního beránka.

Večer 28. června 1941 propukl pogrom: rumunští vojáci, četníci, policisté a místní přívrženci fašistické Železné gardy zahnali židovské obyvatele města do dvora policejního prezídia, přepadávali a plenili židovské domovy a stovky lidí pobíjeli přímo na ulicích.

Toto pekelné řádění zachytili ve fotografiích samotní členové rumunských tajných služeb a také jeden voják wehrmachtu. Dlouhá léta byly však ukryty v rumunských archivech, které byly otevřeny teprve nedávno pod tlakem občanské společnosti.  Všechny snímky vyjdou letos v září v souborné fotografické dokumentaci Radu Ioanida pod názvem „The Iasi Pogrom June-July 1941“.

Vlaky smrti

29. června začalo hromadné střílení Židů na nádvoří policejního prezidia, zabito bylo mnoho set, pravděpodobně však až několik tisíc osob, přesná čísla nikdo nezná, kolísají mezi 1000 a 14000. Tisíce přeživších byly pak hnány městem k nádraží, kde musely nastoupit do dvou nákladních vlaků. První z nich sestával z 33 až 39 vagonů, do nichž bylo natěsnáno na 2500 osob. Během osmidenní bezcílné jízdy rumunským venkovem tak zahynulo hlady a žízní nejméně 2.650 Židů.

Pomník obětem pogromu, Jasy, Wikipedia

Podle zprávy německých tajných služeb z 23. července zemřelo během pogromu a v obou vlacích celkem 13266 osob. Židovská komunita v Jasech čítající dnes pouze několik stovek členů uvádí celkem 14850 obětí.

Rumunští antisemité se během Antonescuovy vlády dopustili na svém židovském obyvatelstvu hrůznějších zločinů než jakýkoliv jiný spojenec Třetí říše. Například židovská populace Oděsy byla během doslova apokalyptického pogromu na podzim 1941 téměř zcela vyhlazena.

Pachateli masakru v Jasech byli převážně rumunští občané, německé vojsko a policejní jednotky však byli minimálně přítomny a pravděpodobně se také podílely na postřílení nejméně 500 Židů považovaných za komunisty. Finanční odškodnění ze strany Německa je tudíž zcela opodstatněné.

 

Podle zahr. zdrojů

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com