Novinky ze života komunity

V Olomouci byla otevřena výstava o židovských uprchlících v Šanghaji za druhé světové války

Včera odpoledne byla v prostorách olomouckého obchodního centra Šantovka otevřena výstava mapující osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří našli za druhé světové války útočiště v Šanghaji. Expozice s názvem „Poslední vízum – Židovští uprchlíci v Číně za 2. světové války“ připravil u příležitosti desátého výročí svého založení Konfuciův institut Univerzity Palackého ve spolupráci se Shanghai Jewish Refugees Museum.

Na čtyřiceti panelech zapůjčených ze šanghajského muzea jsou vylíčeny osudy konkrétních lidí, kteří uprchli v letech 1933 až 1941 do Číny v kontextu tehdejší mezinárodní situace. Konfuciův institut rozšířil olomouckou výstavu o seznam československých Židů, kteří našli útočiště především v Šanghaji, a o zmapování tras, jimiž tehdy uprchlíci utíkali. Výstava má být koncem října přesunuta i do dalších evropských měst.

Na vernisáži promluvili mj. velvyslance Izraele v ČR Daniel Meron, primátora města Olomouce Antonín Staněk, hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, rektor UPOL Jaroslav Miller, předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 Židovští uprchlíci

Nejpočetnější skupina asi 20 tisíc židovských přistěhovalců přišla do Šanghaje z Evropy v letech 1937 – 1941. Šlo především o uprchlíky z Německa, Rakouska, Polska ale i dalších evropských zemí včetně Československa. Ve měste tak mnohonásobně vzrostla židovská populace a ještě v roce 1941 byla postavena ve Francouzské koncesi Nová synagoga. Tisícům lidí se podařilo utéct před Hitlerem na Dálný východ díky dvěma diplomatům, kteří vydávali potřebné doklady. Jedním z nich byl Dr. Ho (Ho Feng-šan) na čínské ambasádě ve Vídni a druhým Chiune Sugihara na japonském konzulátu v litevském Kaunasu.

Útěk do Šanghaje usnadňovala skutečnost, že šlo o „otevřený přístav“, kam mohl přijít každý bez víza či různých povolení a potvrtzení. V době, kdy naprostá většina zemí zaváděla imigrační kvóty a různé překážky proti přistěhovalectví, zde bylo možné najít útočiště, pokud se uprchlíkům podařilo opustit Evropu a zajistit si dopravu. Zatímco do počátku roku 1940 bylo možné ještě odjet lodí z různých míst v Itálii, Německu, Francii, Holandsku, od vstupu Itálie do války prakticky odpadla možnost cestovat po moři. Do japonského útoku na Pearl Harbor zůstala jen možnost překonat válečné zóny či severní cesta přes Sovětský svaz a Mandžusko či Honšú do Šanghaje.

Vycestovat z Prahy do Šanghaje vyžadovalo notnou dávku podnikavosti, peněz, ale i odvahy zvládnout život ve zcela odlišném prostředí. Anna Votická tyto okolnosti popisuje ve své knížce Zachráněná v šanghajském ghettu (vyšlo v roce 2010 v P3K). Uprchlíkům v Šanghaji pomáhal Československý kroužek a zvláštní Výbor na pomoc židovským uprchlíkům z Evropy, který založil Victor Sassoon. Jiří Kuděla uvádí, že „pomocné organizace zprostředkovávaly práci, ubytování, potraviny. Především díky nim měla brzy více než polovina uprchlíků své vlastní obchody nebo zaměstnání v různých obchodních firmách či továrnách. Židovští emigranti ze střední Evropy – mezi nimi i českoslovenští – se brzy zapojili do zvláštní infrastruktury, kterou si evropští uprchlíci v Šanghaji vytvářeli. Provozovali obchody s potravinami, textilem, prádlem, knihami, měli lékárny, řadu lékařských praxí, restaurace, advokátní kanceláře a řemeslnické oficíny (Votičtí měli dílnu na výrobu bižuterie).“

Situace se však výrazně začala proměňovat po okupaci Šanghaje Japonci v prosinci 1941. Ti paradoxně uznávali československé pasy a považovali československé uprchlíky za „enemy friends“, které přímo nediskriminovali. Od počátku následujícího roku však Japonci začali zasahovat do zahraničního podnikání. Cizincům bylo ponecháváno minimum, aby se svými rodinami přežili. Většinou se museli vzdát svých původně lukrativních zaměstnání a zvolit si mnohem skromnější, mnozí ztratili obživu úplně a byli odkázáni na pomoc různých podpůrných organizací, vesměs židovských.

Šanghajské ghetto

V únoru 1943 bylo v Šanghaji ve čtvrti Hongkew založeno na nátlak nacistů židovské ghetto, které bylo ve správě japonské okupační armády. V něm museli žít všichni, kdo přišli do Šanghaje po roce 1937. Ve vyčleněné čtvrti, které se říkalo „Malá Vídeň“, žilo v té době 12 – 14 tisíc židovských uprchlíků a mnoho Číňanů. Na základě japonského nařízení se do této lokality mělo přistěhovat dalších 8 – 10 tisíc osob. Obyvatelům ghetta byly vydávány „rezidenční průkazy“ se žlutým pruhem a s otisky prstů. Vyhrazené území o rozloze asi  2,5 km2 směli opouštět jen na zvláštní povolení japonského Úřadu pro uprchlíky bez státní příslušnosti. Ghetto nebylo nijak zvlášť ohrazeno a jeho hranice hlídala civilní stráž s japonskými vojáky.

Japonci se nedopouštěli vůči zadržovaným Židům organizovaného násilí. Ze strany některých japonských úředníků však docházelo k šikaně či uvěznění těch, kdo opustili ghetto bez povolení. Místo bylo přelidněné a lidé strádali i kvůli nedostaku a různým nemocem. Hygienické podmínky byly většinou zoufalé. Domy byly bez sanitárního vybavení a lidé museli odnášet svou potřebu do fekálních vozů. Odhaduje se, že v letech 1943-1945 zemřelo asi 10 % obyvatel ghetta. Situace v čistě čínských čtvrtích však byla ještě mnohem horší. Řádila tam cholera, malárie, úplavice, další nemoci, vládl hlad.

Uprchlíkům z Československa, kteří patřili k těm majetnějším, se však v ghettu žilo o trochu lépe. Podařilo se jim pronajmout dva menší penzióny na tehdejší Chusan Road (č. 41 a 43), kde žilo asi 100 lidí. Další byli rozmístěni v pronajatých bytech. Někteří si dokonce nechali postavit i malý domek. Svépomocnou práci zajišťoval Pracovní výbor, který spolupracoval s Československým kroužkem.  V červenci 1944 vznikla  v ghettu samostatná krajanská organizace pod názvem Czechoslovak District Association. Ta podle tehdejší praxe povinně sdružovala všechny v ghettu žijící Čechoslováky a byla kontrolována Japonci. V jejím čele stál až do kapitulace Japonska pražský advokát JUDr. Pavel Ehrlich.

Sdílet:

Vložit odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com