Novinky ze života komunity

Do financování památníku v Bubnech vstupuje pražský magistrát

Návrh Studia ARN na přestavbu nádražní budovy

Na včerejším Bubnování pro Bubny bylo podle odhadu téměř tři sta návštěvníků. Vedle členů Terezínské iniciativy, kteří seděli v prvních řadách, se akce zúčastnili Pražané všech věkových kategorií. Na organizaci happeningu se podíleli i studenti Gymnázia Přírodní škola z Prahy 7 a programem provázel herec Tomáš Töpfer.

V rámci včerejšího programu byl představen i návrh přestavby objektu nádraží Praha-Bubny na Památník ticha od Studia ARN, jehož náklady jsou vyčísleny na 125 milionů korun. Projektování probíhá prozatím ze soukromých darů a z podpory ministerstva kultury. Nově má do financování stavebních investic vytupit i pražský magistrát. Primátorka Adriana Krnáčová přislíbila z rozpočtu na příští rok částku 65 milionů korun, která by měla vystačit na potřebné stavební úpravy.

Na akci přišlo 300 lidí

Podle Pavla Štingla, iniciátora celého projektu, je přestavba připravena na druhou polovinu roku 2018. Otevření památníku je plánováno za rok a půl po zahájení stavebních prací. Stěna u vstupu do památníku má mít podobu zkamenělých knih, které mají symbolizovat padesát tisíc životních příběhů lidí, kteří z tohoto místa odjeli do koncentračních táborů.

Stěna z knih má symbolizovat 50 tisíc lidských osudů

Sdílet:

2 komentáře to “Do financování památníku v Bubnech vstupuje pražský magistrát”

  1. Clenov napsal:

    No, nevím, jak to tedy ten Jarda Róna myslel s tou vinou. Podíváme li se do okolí na Slováky, Maďary, Rakušany, Němce a Poláky, tak přes všechny české kolaboranty a antisemity to určitě nepatří k tomu nejhoršímu. Třeba to někdy rozvede.

  2. Daniela napsal:

    Realizační architektonický návrh přestavby nádraží Bubny představil na pondělní vernisáži sám jeho autor, arch. Jiří Krejčík, za přítomnosti mnoha hostů. Byli mezi nimi také primátorka Prahy, velvyslanec Izraele, zástupci muzeí holocaustu ve Washingtonu, Mechelenu a Ravensbrucku.
    V podobě krásné, moderní a působivé stavby získá Praha ale také česká společnost jako taková konečně památník holocaustu. Bude nám, krom jiného, připomínat i to, co v tentýž den, tj. 16. 10. 2017, uvedl na veřejné debatě v Bubnech sochař Jaroslav Róna jako důvod, proč ani po 76 letech není v Praze památník šoa: „Česká společnost cítí (…) vinu, že výrazněji neprostestovala, nebo se výraznějším způsobem nepodílela na ochraně židovské, řekněme i romské menšiny, které byly perzekvovány. A ve srovnání s jinými evropskými národy (…) projevovala výrazný chlad vůči svým spoluobčanům.“

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com