Novinky ze života komunity

Před 110 lety zemřel rabín Dr. Filip Bondy

„První česky kázal z Božích zákonů, věrným kterých vzorem byl až do skonu.“ Tato slova jsou vytesána na náhrobku rabína Filipa Bondyho na Novém židovském hřbitově v Praze. Narodil se 26. února 1830 v Jinošicích u Benešova v nezámožné rodině. Absolvoval pražské gymnásium u Piaristů, kde jej učil např. i Klicpera. Na pražské universitě získal roku 1857 doktorát z filosofie. Soukromě současně studoval u rabína Šlomo Jehudy Rapaporta a Arona Kornfelda.

V letech 1857–1876 působil jako rabín židovských obcí v Českých Budějovicích, Kasejovicích a Brandýse nad Labem. Bondy si předsevzal nahradit za druhý bohoslužebný jazyk na místo němčiny češtinu. Od šedesátých let 19. století objížděl malá města a vesnice, kde kázal a vedl pohřby či svatby zásadně v češtině. Oddával i sestru Vojtěcha Rakouse, který při obřadu poznamenal, že to bylo poprvé, co rozuměl každému slovu. Usiloval o to, aby bohoslužby byly srozumitelné i pro židy mimo velká města, jejichž hlavním dorozumívacím jazykem byla čeština. Někdy je Bondy nesprávně vnímán jako propagátor reformního judaismu, který přicházel do Čech z Německa. Pro židy z českého venkova to však nebylo nic, co by chtěli následovat. Němčina se tehdy v českých zemích v rámci bohoslužeb používala jen pro rabínská kázání, modlitbu za panovníka a ohlášky. Bondy ji jen nahrazoval češtinou.

V roce 1883 byl spolu s představiteli Spolku českých akademiků-židů jedním ze zakladatelů spolku Or-Tomid (Věčné světlo), kde se ujal i funkce rabína. Nová modlitebnou byla slavnostně otevřena 26. srpna 1886. Poprvé se zde v Praze kázalo česky. Or-Tomid byl součástí česko-židovského hnutí, které se jen těžko prosazovalo vedle etablovaných komunit, které preferovali němčinu. Věřící se k hebrejsko-českým bohoslužbám scházeli v budově v Jindřišské ulici. Rabín Bondy byl v letech 1884 až 1904 i učitelem židovského náboženství na všech pražských středních, obecných i měšťanských školách.

Roku 1886 vydal Učení Mojžíšovo pro školní mládež, s českým překladem vybraných pasáží První knihy Mojžíšovy. V roce 1891 vyšla jeho publikace Počátky vyučování náboženství Mojžíského, která se stala nejvýznamnější českožidovskou učebnicí. Texty Bondy přeložil podle výběru pražského židovského učence Nathana Grüna.

Rabín Bondy měl se svou manželkou Terezií (roz. Aronová) tři syny. Max byl advokátem v Praze. Ota, který byl za hilsneriády koncipientem u Hilsnerova obhájce Auředníčka, měl advokátní kancelář v Kutné Hoře a za první světové války hájil české studenty, kteří byli obžalováni za velezradu kvůli šíření letáku. Nejmladší syn Oskar se v roce 1915 pokusil neúspěšně zběhnout z rakousko-uherské armády na italské frontě, aby se zapojil do odboje, při druhém pokusu v roce 1916 byl chycen a utýrán k smrti. I další generace potomků rabína Bondyho „byly prodchnuty láskou k českému národu“. Maxův syn Karel byl za nacistické okupace 2,5 roku členem Petičního výboru „Věrni zůstaneme“. V roce 1941 byl dopaden a v lednu 1945 nacisty popraven. Další rabínovi vnuci a pravnuci bojovali v československé zahraniční armádě.

Sdílet:

Vložit odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com