Gita Zbavitelová: Rusko a Izrael uzavřely přelomovou dohodu o stažení proíránských sil
Izrael tento týden zaznamenal dva důležité úspěchy, které spolu úzce souvisí. V úterý zničil významné strategické cíle Hamásu v pásmu Gazy poté, co na něj teroristé během 24 hodin odpálili 130 raket a minometných střel, zranili čtyři lidi a zasáhli mateřskou školku. Ostřelování však vyvolala druhá největší teroristická skupina v pásmu Gazy, Islámský džihád, který je prodlouženou rukou Íránu v Gaze stejně jako Hizballáh v Libanonu. Írán ho financuje a bez jeho souhlasu nebo příkazu by skupina tak mohutný útok nepodnikla. Úterní akce měla ukázat, že Teherán má stále možnosti, jak Izrael ohrožovat a provokovat.
Írán zaznamenává jednu porážku za druhou. V lednu mu izraelský Mosad odcizil půltunový jaderný archiv a po neúspěšném odvetném útoku bezpilotním letounem s výbušninami Izrael zničil celý jeho bezpilotní program v Sýrii. Letos systematicky demoluje jeho syrské základny, odpaliště raket, velitelská centra, radary, protivzdušnou obranu, vyspělé střely i továrny budované k jejich výrobě. Úderů přibývá a Izrael už na íránskou infrastrukturu neútočí jen u svých hranic, ale po celé Sýrii. Jen během května zničil okolo padesáti íránských cílů. Doma Írán zažívá ekonomickou krizi a lidové protesty, Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu, Teheránu hrozí další hospodářské sankce a Evropa zatím nesplnila jeho požadavky, které mají zbytky smlouvy udržet pohromadě. A teď se od něj začíná odvracet i jeho spojenec Rusko – právě uzavřelo dohodu s Izraelem o vytlačení proíránských jednotek od izraelských hranic.
Moskva donedávna Írán v Sýrii neomezovala, přestože izraelský premiér Binjamin Netanjahu zdůrazňoval, že jeho vojenskou přítomnost v Sýrii nikdy nepřipustí. Teď jí konečně došlo, že to myslí vážně, a začala se bát, že by izraelské odhodlání mohlo vést k většímu ozbrojenému konfliktu s Íránem, který by ohrozil režim jejího chráněnce Bašára Asada a s ním i ruské zájmy v zemi.
Moskva v Sýrii toleruje izraelské nálety na sklady a konvoje vyspělých zbraní určených pro Hizballáh i na íránské vojenské cíle a Izrael s ní do určité míry své údery koordinuje. Teprve teď však slíbila, že přiměje proíránské jednotky ke stažení z oblasti u Izraele, který by je rád viděl nejméně 80 kilometrů daleko. Ten se výměnou za odchod proíránských sil, včetně Hizballáhu, v dohodě zavázal, že se smíří s návratem vojáků syrského režimu ke svým hranicím. Moskva mu zase povolí další vojenské zásahy proti íránské vojenské aktivitě, a dokonce se hovoří i o rozmístění ruské vojenské policie na syrské straně izraelských hranic. V pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že by v této oblasti neměly být rozmístěny jiné ozbrojené síly než syrské a ve středu vyzval všechny šíitské milice k „co nejrychlejšímu odchodu“. A ve čtvrtek Syrská observatoř lidských práv potvrdila, že se jednotky Íránu a Hizballáhu v jižní části Sýrie a oblasti Kuneitry u Golanských výšin připravují ke stažení.
Tento týden navíc syrská armáda zakázala Íránu a jeho šíitským spojencům používat režimní vojenské letecké základny. Podle syrské opozice tam teď smějí pobývat pouze Syřané. Bašár Asad se bojí o své zbraně; jeho armáda se při izraelském bombardování párkrát snažila letouny a rakety sestřelit a přišla o celou polovinu svých vzdušných obranných systémů.
Ve čtvrtek jednal v Moskvě izraelský ministr obrany Avigdor Liberman o úplném odchodu Íránců a šíitských bojovníků ze Sýrie. Na izraelsko-ruské dohodě se údajně podílejí i Spojené státy a Jordánsko, které má stejné obavy z íránské přítomnosti u svých hranic jako Izrael. Rusko chce nakonec vyzvat všechny cizí síly, aby Sýrii opustily, včetně Turků a Američanů. Pokud se mu to podaří, zůstane v zemi jediným zahraničním hráčem.
Jestli Moskva svého cíle dosáhne, bude to nejen významný úspěch Izraele v jeho protiíránském tažení, ale i důležitý příspěvek ke zklidnění situace v Sýrii. Zatím je její rozhodnutí jedním z mála pozitivních kroků ruské zahraniční politiky. Kreml ho ovšem nedělá z lásky k Izraeli, ale protože vyhovuje jeho zájmům. Chce udržet u moci Asada a s ním kromě jiného i svou základnu u Středozemního moře a perspektivu výnosných zakázek při obnově zničené Sýrie. Pokud se ale nezasadí o úplný odchod Íránců a šíitských milicí, bude napětí v Sýrii mezi Izraelem a Íránem dál stoupat.
Pokud Moskva dosáhne stažení íránských jednotek že Sýrie bude to úspěch.Ale koho?USA tam mají také jednotky,bez jakéhokoliv opevnění.Nelze měřit různým metrem.Jedine Rusko tam má jednotky,o které požádalBAsad Rusko.Valka v Sýriije v závěrečné fázi.Presto je tam zůstávají minová pole jakými jsou např.Golanske výšiny
Je to určitý úspěch,ale jak to bude sGolanskymi výšinami, které obsadil Izrael vr.1967.Je to strategické území, Damašek je v dohledu.