Izrael během několika hodin zaznamenal dva obrovské strategické úspěchy, které výrazně posílily jeho oslabenou odstrašující sílu. V úterý večer provedl slibovanou odvetu za sobotní útok libanonské teroristické organizace Hizballáh, při kterém zahynulo dvanáct dětí a mladistvých z drúzské vesnice Madždal Šams v Golanských výšinách – cíleným atentátem zlikvidoval v Bejrútu velitele Hizballáhu Fuáda Šukra, který úder na děti řídil.
Šukr byl velmi důležitý velitel a na svědomí neměl jen životy drúzských dětí. Do Hizballáhu vstoupil už v roce 1985 a vypracoval se až na vojenského poradce generálního tajemníka tohoto hnutí Hasana Nasralláha. Měl na starosti nejvyspělejší zbraně a drony, budování vojenských sil, plánování útoků a provádění teroristických operací proti Izraeli. Už v roce 1983 zorganizoval sebevražedný útok na americké kasárny v Bejrútu, který zabil 241 amerických vojáků a 58 Francouzů. Spojené státy vypsaly na Šukrovu hlavu odměnu ve výši pěti milionů dolarů. Šukr se kromě jiného také aktivně podílel na zabití tří izraelských vojáků a únosu jejich těl do Libanonu v roce 2000.
Izrael se k atentátu přihlásil s tím, že šlo o odplatu za drúzské děti, a naznačil, že další odvetné operace neplánuje.
Ve středu ráno pak při dalším atentátu zahynul vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja v Teheránu, kam přijel na inauguraci nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. S Haníjou byl zabit i jeden jeho osobní strážce. Izrael už před třemi měsíci zlikvidoval tři Haníjovy syny a nedávno i jeho sestru.
Podle nepotvrzené analýzy zpráv z Íránu, kterou provedla izraelská 12. televizní stanice, však smrtící zbraň nepřiletěla ze zahraničí, jak se zpočátku soudilo, ale z Íránu a není známo, zda šlo o raketu, dron nebo bezpilotní letoun.
Všeobecně se předpokládá, že atentát provedl Izrael, ale mluvčí vlády se k tomu odmítl vyjádřit.
Agentura Reuters okamžitě napsala, že Haníja byl „umírněný“, ale to je omyl. Haníja byl sice pragmatičtější než vojenští velitelé Jahjá Sinwár a Muhammad Dajf, ale ve svých projevech v arabštině vždycky plamenně napadal Izrael a vyhrožoval mu zničením. Loni 7. října se například nechal vyfotografovat, jak děkuje Alláhovi „za masakr Židů“. Nebyl zapřisáhlým nepřítelem Izraele o nic méně než Sinwár, jenom nosil oblek a vedl luxusní život v Kataru. I Haníja spolu s ostatními účastníky inaugurace íránského prezidenta provolával slogan „smrt Izraeli“.
V roce 2017 se stal vůdcem politického křídla, a tím i jedním z nejvlivnějších představitelů Hamásu. Spojené státy ho za jeho podíl na útocích proti Izraeli prohlásily za „speciálně označeného globálního teroristu“ a zablokovaly mu přístup do mezinárodního finančního systému.
V Teheránu byl v době útoku i zástupce generálního tajemníka Hizballáhu Naím Kásim a vůdce Palestinského islámského džihádu Zijád Nachaláh; v rámci prezidentská inaugurace se nepochybně konala i schůzka o koordinaci boje proti Izraeli. Nachaláh bydlel ve stejné budově jako Haníja, ale nic se mu nestalo, protože „nebyl terčem útoku“, uvedla izraelská 12. televizní stanice. Šlo o velice přesně cílený atentát na Haníju.
Hamás tak už ztratil tři nejvýznamnější vůdce – kromě Haníji i vedoucího představitele hnutí a velitele na Západním břehu Sáliha Arúrího a druhého nejvyššího vojenského velitele Muhammada Dajfa. Zbývá už jen Jahjá Sinwár.
Hamás hned po atentátu na Haníju pohrozil Izraeli odplatou a přísahaly mu ji i Íránské revoluční gardy. Spojené státy vyjádřily Izraeli jasnou podporu, zdůraznily jeho právo na sebeobranu, a po útoku v Teheránu dokonce slíbily, že mu v případě napadení Íránem pomohou. Íránská vojenská odveta skutečně hrozí, protože atentát na Haníju v hlavním městě je pro Írán pořádná ostuda.
Oba atentáty jsou velkou ranou pro íránskou osu teroristických skupin na Blízkém východě a likvidace Haníji naruší i morálku Hamásu. Izrael dal teroristům jasně najevo, že dojde na všechny vůdce a velitele a žádný není nikde v bezpečí – dokonce ani v Teheránu. Je to i vzkaz pro Írán, který má stále blíž k výrobě jaderné zbraně.