Nové poznatky o útoku na Haníju
Najevo vycházejí nové podrobnosti o atentátu na vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu a je stále jasnější, že pro Írán znamenal daleko větší ostudu, než se v první chvíli zdálo.
Haníju nezabila střela odpálená z Izraele, jak Írán původně tvrdil, ale výbušnina v Haníjově pokoji v penzionu Islámských revolučních gard (IRG), kde při svých návštěvách Teheránu vždycky bydlel. Britský Telegraph získal informace, že izraelský Mosad najal íránské bezpečnostní agenty, kteří výbušniny do Haníjova pokoje umístili už před několika měsíci a stejně tak do dvou dalších; ty se našly až po explozi. Agenti údajně z Íránu odjeli a bomby odpálili na dálku. Podle íránského zdroje Telegraphu je Teherán přesvědčen, že byli z jednotky Ansár al-Mahdí, která má na starosti ochranu nejvyšších íránských činitelů. Jiný člen IRG britskému deníku řekl, že atentát představuje pro Írán „velkou potupu a závažné narušení bezpečnosti“.
Podle původního plánu měly být nastražené výbušniny údajně odpáleny už květnu, kdy Haníja přijel do Teheránu na pohřeb íránského prezidenta Ebráhíma Raísího, který zahynul při havárii vrtulníku. Akce však byla odvolána kvůli příliš velkému množství lidí v budově a riziku, že by se nemusela povést.
Podle zdrojů New York Times už bylo v Íránu zatčeno 24 vysokých představitelů bezpečnosti a armády a zaměstnanců penzionu, kde k explozi došlo. Přesto Islámské gardy v sobotu oznámily, že Haníju zabila „raketa krátkého doletu se sedmikilovou hlavicí“; to je však patrně jen záminka k odvetnému útoku na Izrael, přestože ten se k útoku nepřihlásil.
Pro Írán je rovněž trapné, že k atentátu došlo při inauguraci nového prezidenta. Nejvíc však režim ajatolláhů trápí, jak velký vliv a kolik stoupenců a agentů Izrael vlastně v zemi má.
Podle nejmenovaného íránského představitele, kterého cituje Telegraph, si nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí už několikrát předvolal všechny velitele IRG a požaduje po nich odpověď. Měl dokonce prohlásit, že vyřešit narušení bezpečnosti je teď důležitější než odveta.
Ta ale nepochybně přijde a Izrael je na ni připraven. Stejně jako v dubnu, kdy na něj Írán vypustil přes 300 dronů, aby pomstil smrt osmi členů IRG v Damašku, mu teď přislíbily pomoc stejné země, které mu pomohly i tehdy – Británie, Egypt, Saúdská Arábie, státy v Perském zálivu a především USA. Americké ministerstvo obrany posiluje na Blízkém východě své flotily stíhaček a plavidel, aby od útoku na Izrael odradilo i libanonský Hizballáh; i ten mu přísahal pomstu za zabití velitele Fuáda Šukra, strůjce útoku na izraelskou vesnici Madždal Šams, kde zahynulo dvanáct dětí. V dubnu Izrael s pomocí spojenců úspěšně sestřelil skoro všechny íránské ozbrojené drony. Současná odveta může vypadat podobně jako v dubnu, ale Írán může odpalovat i rakety a na rozdíl od dubna se zřejmě připojí i Hizballáh. Odveta však také může být pouze symbolická – podle izraelských bezpečnostních zdrojů Írán i Hizballáh zaskočilo, kolik zemí v čele s Američany nabídly Izraeli pomoc.
Už v minulých letech stál Izrael za útoky na íránské vojenské a jaderné objekty, za jejich sabotážemi i atentáty na řadu íránských jaderných vědců. Je mu připisována i smrt šéfa jaderného programu Mohsena Fachrízádeha v roce 2020, jednoho z nejvýznamnějších íránských představitelů. Současná potupa je o to horší, že íránský ministr zpravodajských služeb pouhé čtyři dny před atentátem na Haníju prohlásil, že jeho složky rozprášily síť agentů Mosadu v zemi. Hned nato kolosálně selhaly a íránským ajatolláhům došlo, že když Izrael dokáže zabít v srdci Teheránu tak důležitého hosta jako Haníja, může zlikvidovat i kteréhokoli vysokého íránského politika – a také každého íránského spojence na Blízkém východě.
