Fakta o izraelském útoku na školu v Gaze
Tablo 19 zabitých členů Hamasu a Islámského džihádu, které zveřejnila IDF. Později byla tato informace upřesněna o jména dalších 11 teroristů
V průběhu současné odvetné izraelské války proti teroristickému Hamásu v Pásmu Gazy byl Izrael už několikrát křivě obviněn z bombardování civilních objektů. Už loni mu Hamás připsal útok na nemocnici v městě Gaza, který měl zabít „až 500 civilistů“, ale brzy se objevily důkazy, že šlo o špatně odpálenou raketu teroristů, která zabila asi padesát lidí. Západní média, včetně New York Times, BBC nebo agentur Reuters a AP, se neobtěžovala prohlášení Hamásu ověřit a okamžitě nařkla Izrael z „masakru civilistů“. Tento omyl pak přiznala jen velmi neochotně, ale Izrael se omluvy nedočkal. Brzy nato ho opět obvinila z bombardování kostela, kde ale armáda vůbec neoperovala, jak jasně ukázaly záběry z jejích dronů.
Takových případů bylo víc, ale západní tisk se nepoučil a informace teroristů si dodnes neověřuje. Naposledy v sobotu Izrael „opět zmasakroval nevinné civilisty“ při útoku na školu v městě Gaza, kde bydlela řada Gazanů bez domova. Hamás armádu obvinil ze zabití „více než stovky civilistů“, což okamžitě převzala v plném znění katarská stanice Al-Džazíra. Britský Guardian „určil“ počet mrtvých na „nejméně 80“, BBC jich uvedla „přes 70“, a CNN dokonce konkrétních „93“. Už tato rozdílná čísla jsou podivná.
Všechna média se odvolávala na informace „civilní správy Pásma Gazy“, což ovšem není nikdo jiný než Hamás – právě ten, který 7. října brutálně zmasakroval 1200 Izraelců a dalších asi 250 odvlekl do Gazy, ale už nedlouho potom popřel, že takový útok provedl, a prohlásil, že si ho Izraelci „vymysleli“. Tentýž Hamás, který už deset měsíců schválně nadsazuje počet Gazanů zabitých Izraelci, ale nejméně 10 000 z nich není schopen doložit, stovky jich počítá dvakrát, nerozlišuje civilisty od teroristů a započítává i přirozená úmrtí.
Izrael odmítl, že by v gazanské škole zabil stovku civilistů, a upřesnil, že mrtvých je 31 a všichni byli teroristy Hamásu a Palestinského islámského džihádu, kteří měli ve školní mešitě velitelské centrum. Dokonce zveřejnil jejich fotografie a osobní údaje. Bezpečnostní služba Šin Bet dodala armádě přesné informace o části komplexu, v níž se teroristé usídlili, a armáda ji pak bombardovala dvěma malými přesnými bombami. Zaútočila až ve chvíli, kdy měla jistotu, že se v nejbližším okolí nevyskytují žádné ženy a děti.
Americký odborník na válku v městském prostředí John Spencer z americké Vojenské akademie ve West Pointu k tomu poznamenal: „Ještě nikdy jsem nezažil bitvu či válku, kdy by byl počet obětí bojů znám hned po útoku, a dokonce ani několik hodin po útoku. Nikdy jsem také nezažil, že by mainstreamová média přebírala počty mrtvých od místních zdrojů a tvrdila, že nemohou ověřit vojenská prohlášení.“
Hamás používá civilní objekty k vojenským účelům odjakživa a odpaluje na Izrael rakety z blízkosti škol, nemocnic, mešit a budov OSN, skladuje pod nimi zbraně a využívá civilisty, včetně žen a dětí, jak lidské štíty. Potvrdili to i zahraniční novináři, kteří o některém z mnoha konfliktů psali přímo z Gazy. Hamás v této strategii pokračuje i teď, protože ví, že Izrael na civilisty neútočí. To Hamás ví – na rozdíl od mezinárodních médií, řady západních politiků a OSN. Přesto nikdy nikdo Hamás za toto záměrné ohrožování civilistů neodsoudil ani nekritizoval. A přestože Hamás, sadistická teroristická organizace, ovládá v Gaze tzv. ministerstvo zdravotnictví i tzv. civilní obranu, které vydávají zmanipulované údaje, svět mu slepě věří.
Často se také setkáváme s tvrzením, že útoky na civilní objekty, a zejména školy a nemocnice, představují válečný zločin. To ale není celá pravda, jak zdůrazňují odborníci na mezinárodní právo. Tyto objekty mají sice speciální ochranný status, ale pokud jsou využívány k vojenským účelům, tedy k odpalování raket nebo skladování zbraní, pak tento status ztrácejí a jsou podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, konkrétně článku 8, považovány za legitimní vojenské cíle; a stejně tak i podle Prvního protokolu Ženevské úmluvy, článku 52, z roku 1949. Když tyto objekty někdo takto zneužívá, dopouští se hrubého porušení mezinárodního práva.
Je samozřejmě smutné, že při sobotním útoku možná zahynulo i několik civilistů, ale odpovědnost za jejich smrt nesou výhradně teroristé, kteří školu obsadili.
