Traumatické čekání Izraelců na útok Íránu a Hizballáhu
Už dva týdny čeká celý Izrael na avizovaný íránský útok, který má být odvetou za červencový atentát na vůdce politického křídla teroristického Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu, a na pomstu libanonského hnutí Hizballáh za zabití jeho vysokého velitele Fuáda Šukra. Izrael se k atentátu na Haníju nepřihlásil, ale k útoku na Šukra ano; byl odvetou za smrt dvanácti drúzských dětí v izraelské vesnici Madždal Šams.
Všechny strany potenciálního konfliktu se celé dva týdny vzájemně zastrašují a vyhrožují si a řada zemí v čele s USA přemlouvá Írán a Hizballáh, aby od pomsty upustily.
Podle některých izraelských pozorovatelů se zdá, že Teherán odvetu v posledních dnech skutečně přehodnocuje; rozhodně už Izraeli neadresuje tak plamenné výhrůžky jako začátkem srpna. Jeho odhodlání zviklalo zejména posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě – USA teď mají ve Středozemním moři čtyři letky a námořní výsadkové síly, včetně tří plavidel a tisíců příslušníků námořní pěchoty na Kypru, ale i další jednotky. Není to jen kvůli Izraeli, ale i na ochranu amerických zájmů v regionu; Američané čelí útokům v Sýrii i Iráku. Washington však Íránu vzkázal, že Izraeli v případě napadení vojensky pomůže, a Británie, Francie a Německo Teherán upozornily, že odpovědnost za následky útoku ponese výhradně on. Izrael mu pohrozil, že bude-li napaden, zaútočí na íránské území, i kdyby si útok Teheránu nevyžádal žádné izraelské oběti, a že vojenská reakce bude bezprecedentně mohutná. Írán se obává, že Izraelci by mohli zaútočit i na jeho jaderný program.
Západ má strach, že íránská odveta zažehne širší válku na Blízkém východě; zřejmě by se k ní připojil i Hizballáh a další íránští spojenci v Sýrii, Iráku a Jemenu.
Izraelská reakce by však mohla zničit už tak dost špatnou íránskou ekonomiku i ohrozit samotný režim ajatolláhů, který mnoho Íránců nenávidí. „Neznámý“ pachatel, patrně Izrael, provedl ve středu masivní kybernetický útok na íránské banky a vyřadil z provozu celý bankovní systém, a ukázal tak Teheránu, jak je zranitelný. Proslýchá se, že íránské Revoluční gardy od odvety zrazuje i nový prezident Masúd Pezeškján.
Írán teď tvrdí, že než odvetu zahájí, dá šanci novému jednání mezi Izraelem a Hamásem o příměří a propuštění rukojmích v Dauhá, které začalo ve čtvrtek. Některé nejmenované íránské zdroje dokonce uvedly, že Teherán útok provede, jen když rozhovory selžou. O dohodu mezi Izraelem a Hamásem stojí velmi i vláda Joea Bidena, která chce voličům před prezidentskými volbami předložit nějaký hmatatelný úspěch. Stejně jako řada Izraelců se však bojí, že případnou dohodu zmaří premiér Netanjahu nějakými novými podmínkami příměří jako už několikrát předtím.
I kdyby Teherán odvetu neuskutečnil, může ji stále provést samostatně Hizballáh, přestože Íránci na něj údajně vyvíjejí tlak, aby zatím neútočil a počkal na výsledek jednání o příměří. Izrael zatím systematicky likviduje všechny důležité velitele Hizballáhu, zejména z jižní části Libanonu u izraelských hranic.
Írán udržuje Izrael v napětí a vede proti němu psychologickou válku. Jeden íránský zdroj řekl v pondělí listu Financial Times, že „odveta může přijít kdykoli anebo taky vůbec“.
Skoro všechny západní aerolinie zrušily v očekávání konfliktu lety do Izraele. Každá nová zpráva tvrdí, že k íránskému útoku dojde „během několika příštích dní“. Pro Izraelce je to psychicky mimořádně náročné. Musejí být na válku neustále připraveni, pohybovat se v dosahu krytu vybaveného na několik dní potravinami, vodou a dalšími zásobami, nic neplánovat a jen čekat; útok může přijít kdykoli. Každou chvíli se objevují „zaručené“ zpravodajské informace, že k odvetě dojde v ten či onen den, naposledy začátkem tohoto týdne o svátku Tiša be-av. Po deseti měsících války je to nesmírně traumatická situace a provází ji úzkost, strach, stres i panika. Čekání je o to horší, že Írán podle zpravodajských služeb uvedl stejně jako před dubnovým útokem na Izrael do stavu pohotovosti jednotky, které odpalují rakety a drony.
