Jednání o propuštění rukojmích je problematické

V katarském Dauhá skončilo v neděli další z řady jednání o osvobození izraelských rukojmích vězněných už přes deset měsíců Hamásem a o případném příměří – odmítnutím Hamásu. Teroristé je „vysvětlili“ „stále novými podmínkami Izraele“, které neobsahují trvalý klid zbraní a kompletní stažení izraelské armády z Pásma Gazy. Izrael chce navíc ovládat tzv. koridor Filadelfi na hranicích Gazy s Egyptem, hraniční přechod v Rafáhu a nově vytvořený koridor Necarim, který pásmo rozděluje na jih a sever. Hamás trvá na vlastním návrhu ze začátku července.

Aby ne – ten požaduje úplné stažení izraelských vojáků, žádnou jejich kontrolu žádné části Pásma Gazy a bezpodmínečné příměří. Hamás také nechce propustit všechny zajatce najednou, ale ve fázích, aby měl čas se znovu zorganizovat a přeskupit k novým útokům. To vše je ovšem v rozporu s izraelskými cíli, jimiž je totální likvidace infrastruktury a bojových schopností Hamásu a konec pašování zbraní z Egypta do Gazy.

Izraelští vyjednavači – ředitelé Mosadu David Barnea a bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar a zmocněnec armády pro rukojmí generál Nican Alon – zatím marně naléhají na premiéra Binjamina Netanjahua, aby ze svých podmínek slevil, a marně mu vysvětlují, že pašování zbraní do Pásma Gazy lze zabránit i jinak než přítomností armády na egyptských hranicích.

Vyjednavači, k nimž patří i Egypt, Spojené státy a Katar, který informuje Hamás, jenž se rozhovorů přímo neúčastní, se rovněž neshodli na počtu rukojmích propuštěných v první fázi dohody a na množství osvobozených Palestinců.

Tentokrát nejde jen o dohodu mezi Hamásem a Izraelem, ale i o odvrácení širší války, kterou by rozpoutal útok Íránu a Hizballáhu v odvetě za atentát na vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu a krátce předtím na významného velitele Hizballáhu Fuáda Šukra v Libanonu. Po četných mezinárodních výzvách ke zdrženlivosti vyjádřily Írán i Hizballáh ochotu dát šanci jednání o příměří, než odvetu provedou.

Podle Hamásu Netanjahu připojil i nové blíže neupřesněné podmínky týkající se výměny rukojmích za palestinské teroristy vězněné v Izraeli.

Řada izraelských odborníků, novinářů a představitelů armády před propouštěním velkého množství palestinských teroristů varuje s tím, že jejich osvobození povede k dalšímu vraždění. Návrh dohody předpokládá propuštění 500 až 1000 teroristů, z nichž sto je považováno za obzvlášť nebezpečné. Izrael by za ně navíc získal jen asi třetinu zajatců. Přesto je většina Izraelců ochotná na to přistoupit, protože životy rukojmích jsou na prvním místě.

Cena za takovou výměnu by však byla obrovská. Propuštění vrahové vždycky vraždili znovu. Přesné statistiky nejsou k dispozici, protože bezpečnostní složky je nezveřejňují, ale podle odhadů se k teroristické činnosti vrací až 50 % osvobozených vězňů. Z některých se dokonce stávají velitelé a strůjci masakrů, jako vojenský vůdce Hamásu Jahjá Sinwár, který byl propuštěn v roce 2011 v rámci výměny 1027 Palestinců za izraelského vojáka Gilada Šalita. Naposledy před týdnem se na Západním břehu pokusil o útok mladík, který vyšel z izraelského vězení v rámci první výměny s Hamásem loni v listopadu.

Sám Netanjahu v roce 2010 upozornil, že k terorismu se vrátila zhruba polovina propuštěných z roku 1985 a zavraždila desítky Izraelců a že teroristé osvobození v roce 2004 zabili během pouhých šest let dalších 27 občanů. Už rok za nato však Netanjahu vyměnil Gilada Šalita za více než tisíc Palestinců, včetně 280 vrahů 599 Izraelců.

A mnozí vraždili dál. Jeden z nich, Mahmúd Qawasmí, například v roce 2014 naplánoval únos a vraždu tří izraelských teenagerů – a mohli bychom pokračovat. Po každém takovém činu armáda desítky propuštěných vrahů znovu pozatýkala – a teď by je měla opět propustit, včetně pachatelů masakru ze 7. října. Je to velké dilema, které neřeší jen rodiny unesených Izraelců.

V Pásmu Gazy zůstává 111 až 115 zajatců, z nichž naživu je zřejmě nanejvýš 76. Prožívají tam nepopsatelná fyzická i psychická muka a nemusí je přežít. V úterý armáda oznámila, že z Gazy přivezla ostatky šesti rukojmích.

Bidenova vláda dohodu potřebuje k posílení šancí na zvolení Kamaly Harris prezidentkou a chce v jednání v Dauhá pokračovat. Izrael slíbil, že svůj tým do Kataru pošle. Podle dobře informovaného izraelského novináře Baraka Ravida jsou však vyjednavači v soukromí skeptičtí a na rozdíl od optimistického Washingtonu si nemyslí, že k dohodě dojde, protože Netanjahu odmítá jakýkoli kompromis. Svým postojem tak riskuje nejen smrt rukojmích, ale i celoregionální válku s Íránem a Hizballáhem, která by si vyžádala další izraelské životy.