Za poslední měsíc zaznamenala izraelská armáda v boji proti teroristům Hamásu významné úspěchy, zejména v koridoru Filadelfi na hranicích Pásma Gazy s Egyptem u města Rafáh. Vojáci tam zničili šest kilometrů pašovacích tunelů vedoucích do Egypta – jen v koridoru Filadelfi jich bylo přes 150 – a další pak v centrální části Pásma Gazy. Během třítýdenní operace zlikvidovali na 250 teroristů a rozprášili zbytky organizovaných oddílů Hamásu.
Armáda od začátku operace zabila přes 17 000 členů Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Společně se zhruba tisícem dalších zlikvidovaných 7. října tak teroristé tvoří asi polovinu všech palestinských obětí.
Hamás teď operuje jen partyzánskou metodou a útočí většinou ze škol. Armáda provádí cílené operace podle toho, kde se teroristé zrovna seskupí, a znovu vyzývá Gazany, aby se z místa plánovaného úderu odstěhovali jinam.
Na hranicích pásma s Izraelem vojáci opravili hraniční plot a vybavili ho novými senzory a vybudovali skoro kilometr široké nárazníkové pásmo, kde zbořili všechny budovy. Hranice s Pásmem Gazy jsou tak v podstatě zabezpečené.
Díky přesným zpravodajským informacím vojáci před týdnem zachránili 52etého izraelského muslimského beduína, který byl unesen 7. října. Byla to čtvrtá úspěšná záchranná operace; osvobodili celkem osm živých rukojmích. Den nato vynesli z tunelů i tělo svého kolegy zavražděného 7. října a našli ostatky šesti zastřelených izraelských rukojmích. V sobotu přivezli domů těla dalších šesti izraelských zajatců, které Hamás zavraždil jen o 48 hodin dříve. Za záchranu zbývajících rukojmích pak o víkendu demonstrovalo až 300 000 Izraelců, a v pondělí dokonce proběhla generální stávka.
Většinu srpna Izrael čekal na odvetný útok Hizballáhu za zabití jeho vysokého velitele Fuáda Šukra a odvetu Íránu za atentát na politického vůdce Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu. Íránská odveta dodnes nepřišla a tu libanonskou izraelská armáda zmařila minulou neděli preventivním útokem na nachystané rakety, které chtěl Hizballáh odpálit zhruba čtvrt hodiny poté. Hnutí pak na Izrael odpálilo 230 střel a dvacet dronů z libanonských civilních oblastí. Od 8. října, kdy Hizballáh začal židovský stát ostřelovat z údajné solidarity s Hamásem, odpálil na Izrael zhruba 8000 raket a zabil 45 Izraelců, ale OSN ho za to ani jednou neodsoudila.
Od zahájení operace až do úterý zahynulo v bojích s Hamásem a Hizballáhem 340 izraelských vojáků.
Neúspěšné je zatím pátrání po vrchním veliteli Hamásu Jahjá Sinwárovi, který se po smrtí Haníji stal i nejvyšším politickým vůdcem. Nedaří se ani jednání o výměně rukojmích za palestinské vězně za prostřednictví USA, Egypta a Kataru, protože Hamás i Izrael odmítají slevit ze svých požadavků; Izrael trvá na vojenské přítomnosti svých vojáků na hranicích Gazy s Egyptem a Hamás odmítá rukojmí propustit, dokud odtamtud armáda neodejde. Izraelskou přítomnost v koridoru Filadelfi odmítá i Egypt.
Eskaluje také situace na Západním břehu. Tamější člen Hamásu se 18. srpna pokusil o pumový útok v Tel Avivu, ale bomba mu vybuchla předčasně a zabila jen jeho. Jiný obyvatel Západního břehu zase začátkem měsíce ubodal dva Izraelce v Cholonu. Přibývá teroristických skupin i případů napadení Izraelců, a Izrael tak na Západním břehu zahájil minulý týden mohutnou bezpečnostní operaci.
Izraelská vláda si po loňském masakru Hamásu vytkla tři nejdůležitější cíle – záchranu rukojmích, zabezpečení hranic a zničení Hamásu. Dva poslední jsou po skoro jedenácti měsících v podstatě splněny a rukojmích získala zpět zhruba polovinu. Vyhlídky na návrat těch zbývajících jsou však den ode dne menší.