Nervozita před izraelskou odvetou za íránský útok
Vláda Joea Bidena chce napomoci vítězství Kamaly Harris v nadcházejících volbách, a tak se snaží vyvolat dojem, že usiluje o zmírnění chystané izraelské odvety za íránský útok balistickými raketami 1. října. Neustále také izraelskou vládu vyzývá, aby zmírnila útoky na cíle Hizballáhu v Bejrútu nebo operace v Pásmu Gazy.
Biden je rozladěn z izraelského premiéra Binjamina Netanjahua, který mu nesděluje všechno. Není divu – když se po íránském útoku začalo spekulovat o cílech izraelské odvety, Netanjahu údajně Bidenovi řekl, že je ochoten nezaútočit na íránské jaderné objekty, a hned druhý den to zveřejnila všechna světová média.
Obě strany si vzájemně příliš nevěří, a Izrael dokonce Washingtonu zpočátku odmítal sdělit podrobnosti o chystané odvetě . Neřekl mu předem ani o atentátu na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu, ani na generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu, ani o výbušných pagerech a vysílačkách členů Hizballáhu. Izrael neví, kolik toho může Američanům říci, protože médiím prozradili i některé detaily operačních plánů před zahájením pozemní operace v Libanonu.
Roztržku s Washingtonem si však Izrael nemůže dovolit – Spojené státy jsou jeho nejdůležitějším spojencem, neochvějně ho podporují a jen za současné války mu poskytly vojenskou pomoc v hodnotě téměř 18 miliard dolarů.
Spolupráce se tak v poslední době trochu zlepšila a obě strany o podobě íránské odvety jednaly. Izrael však narazil znovu – někdo z amerického týmu zveřejnil detaily přísně tajných plánů příprav odvetného útoku na proíránské platformě Telegram. Teď tento závažný únik informací vyšetřuje FBI. Přestože se o konkrétní podobě izraelského úderu nezmiňovaly, prozrazovaly podrobnosti o cvičení izraelské armády, rozmístění jejích dronů nebo o nácviku útoku střelami dlouhého doletu.
Izrael odvetu oddaluje a Teherán propadá panice. Pohrozil arabským zemím útokem, jestli Izraelcům umožní průlet nad svým územím cestou do Íránu, nebo úderem na cíle Američanů, jestli v Izraeli rozmístí výkonný lapač balistických raket THAAD, který má spolu s izraelskou protiraketovou obranou zemi ochránit před případnou íránskou odvetou. Američané ho už ovšem rozmístili i zprovoznili. Írán také ruší GPS v Teheránu, Mašhadu a dalších městech a zakázal cestujícím v letadlech pagery a vysílačky, protože se bojí podobných výbuchů, jaké postihly členy Hizballáhu. Dokonce měl tu drzost žádat o „mezinárodní podporu proti izraelské agresi“ a stěžovat si Mezinárodní agentuře pro atomovou energii na izraelský „úmysl zaútočit na íránské jaderné objekty“.
Izraeli diplomatickou cestou vzkázal, že bude-li jeho odplata umírněná, neprovede žádnou protiodvetu a vzápětí hrozil, že bude krutá. Nejvíc se bojí útoku na své jaderné továrny.
Když nedávno ozbrojený dron Hizballáhu zaútočil na dům premiéra Netanjahua v Caesareji a způsobil menší materiální škody, vyzvaly íránské Revoluční gardy Hizballáh, aby se k incidentu explicitně přihlásil, protože dostaly strach, že pokus o atentát na izraelského premiéra povede k ještě mohutnějšímu izraelskému útoku. Hizballáh okamžitě poslechl.
Írán také stupňuje špionážní činnost. Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet v posledních měsících už pětkrát dopadla Izraelce, které Teherán za peníze získal ke spolupráci. Dokonce zmařila atentáty na jednoho starostu a jistého jaderného vědce, které na příkaz Íránu chystala skupina mladých izraelských Arabů z východního Jeruzaléma. V pondělí Šin Bet zveřejnila informace o další velmi nebezpečné skupině špionů. Tvořili ji izraelští členové jediné rodiny ázerbájdžánského původu ze severu Izraele, kteří Íráncům sloužili celé dva roky. Dostali od nich až 600 úkolů; většinou šlo o dodávání zpravodajských informací, které mohly napáchat obrovské škody. Týkaly se politiků, vojenských představitelů a dalších izraelských činitelů. Špioni také Íráncům předávali fotografie vojenských základen a dalších citlivých objektů a měli za úkol zavraždit nejmenovaného izraelského politika a jeho syna. Najatí agenti jsou přistěhovalci; někteří měli podle Šin Bet dluhy a jiní zase pocit, že mezi Izraelce nezapadli.
Izrael o odvetném útoku mlčí a dál Íránce napíná. A pokud jde o Američany, Netanjahuův úřad uvedl, že „naslouchá americkým návrhům, ale odvetu provede podle svých národně-bezpečnostních potřeb“.
Nejmenovaní izraelští a američtí zpravodajci však také řekli serveru Al-Monitor, že Američané slíbili Izraeli „významnou odměnu“, když nezaútočí na íránskou jadernou a ropnou infrastrukturu.
Spekuluje se, že útok přijde ještě před americkými prezidentskými volbami. Bude patrně mnohem ostřejší než reakce na dubnový íránský úder na Izrael, kdy izraelské letectvo zničilo jen íránský systém protivzdušné obrany S-300 u jaderné továrny v Isfahánu, aby ukázalo, že skrz ni dokáže proniknout. Cílem nynějšího útoku může být cokoli – anebo kdokoli.
