Írán chce opět zaútočit na Izrael

Po izraelské odvetě na Írán za jeho útok balistickými střelami z 1. října řada vysokých íránských představitelů bagatelizovala škody a i zahraniční média tvrdila, že odveta byla „umírněná“ a „přiměřená“. Taková však nebyla ani trochu a brzy to zjistili i Íránci.

Izrael jim zničil všechny ruské baterie vzdušné obrany S-300 i radary a ochromil všechny továrny, v nichž vyráběli balistické rakety – v Parčinu, Šahrúdu, Šamsabádu a na vojenské základně v Chodžíru. Podle izraelské armády Teherán nebude mít funkční vzdušnou obranu nejméně dva roky.

Írán je teď proti útokům bezbranný. Když to jeho představitelům došlo, začali vyhrožovat další odvetou. A nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí už údajně vydal k úderu příkaz.

Člen íránské parlamentní Komise pro národní bezpečnost Esmaíl Kausarí v sobotu uvedl, že bezpečností rada Íránu se na odvetě shodla, ale nestanovila datum a její rozsah. A dodal, že útok bude proveden v koordinaci s dalšími „odbojovými“ skupinami v regionu a bude mnohem mohutnější než útok z 1. října, kdy Teherán na Izrael odpálil na 200 balistických raket. Podle nedělního vydání amerického deníku Wall Street Journal, který cituje několik informovaných diplomatů Egypta, Bahrajnu a Ománu, chce Írán použít i ničivé válečné hlavice a další zbraně. Teherán údajně nechce ovlivnit americké volby, a proto zaútočí až po nich, ale ještě před inaugurací nového prezidenta. Podle amerických tajných služeb dává přednost Kamale Harris.

Zdá se, že chce útok provést z Iráku – patrně v naivní naději, že se tak vyhne další izraelské pomstě. Teherán může do své „odvety“ zapojit i Hizballáh, Hamás nebo jemenské Hútíe.

Izrael si proto vytipoval cíle v Iráku a varoval Bagdád, že na něj zaútočí, jestli bude z jeho území napaden. Irácká vláda je z celé situace nešťastná, protože země zažívá relativní politickou stabilitu, a ničivým izraelským útokem může hodně ztratit. Irácký kabinet dokonce naléhal na Washington, aby Izraeli v případné odvetě nějak zabránil.

Izraelské zpravodajské služby soudí, že Íránci skutečně z Iráku zaútočí, a dokonce tam už začali přemisťovat balistické rakety. Také Američané jsou přesvědčeni, že hrozba je věrohodná, a útok je jistý i podle odborníků na Írán.

Bude letos už třetí; před íránským prvním letos v dubnu nikdy k žádnému přímému střetu mezi Izraelem a Íránem nedošlo a Teherán vždycky nasazoval své spojence, především Hizballáh.

Jestli však zaútočí tentokrát, bude hořce litovat. Podle izraelských bezpečnostních představitelů to bude „íránská sebevražda“, protože země nemá vzdušnou obranu. Izrael si nedávným úderem v Íránu připravil půdu ke zničení kterýchkoli cílů.

Na íránskou odvetu je také lépe připraven než začátkem října. Američané v Izraeli zprovoznili svůj účinný lapač balistických raket THAAD a mají v oblasti i tři válečná plavidla vybavená systémem AEGIS, který likviduje i balistické střely. Rovněž do regionu vyslali vysoce účinné strategické podzvukové bombardéry dlouhého doletu B-52 Stratofortress.

Americká vyslankyně v OSN Linda Thomas-Greenfield varovala, že útok na Izrael nebo na americké cíle v regionu bude mít pro Teherán závažné důsledky.

Netypickou poznámku nedávno pronesl poradce Chameneího Kamal Charazí. Řekl libanonské televizní stanici Al-Majadín, že „bude-li Írán čelit existenční hrozbě, možná přehodnotí svou jadernou doktrínu“. A dodal, že Teherán „už má technické schopnosti vyrobit atomovou zbraň“ a „její výrobu zakazuje pouze fatwa nejvyššího vůdce“ Chameneího.

Premiér Binjamin Netanjahu připomněl, že hlavním cílem izraelské armády je „zabránit Íránu ve výrobě atomové zbraně“. Byl by nejvyšší čas, protože Teheránu schází k výrobě jaderné hlavice nanejvýš 18 týdnů. Podle Netanjahua „má dnes Izrael v Íránu větší operační svobodu než kdykoli dřív a dokáže zaútočit všude, kde to bude třeba“.