Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Ve středu ráno vstoupil v platnost klid zbraní mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. V úterý v noci ho schválil izraelský bezpečnostní kabinet.

Teroristé začali Izrael bezdůvodně ostřelovat už den po masakru Izraelců Hamásem loni 7. října. Izraelská armáda postupně přitvrzovala odvety a nakonec do Libanonu vyslala vojáky. Zaznamenala obrovské úspěchy – exploze pagerů a vysílaček členů Hizballáhu zneschopnily přes 3500 teroristů, Izrael zlikvidoval 80 % velitelů hnutí, včetně jeho generálního tajemníka Hasana Nasralláha a skoro celého politického velení, zničil Hizballáhu desetitisíce raket a dronů, zbrojních skladů, odpališť a střel ukrytých v civilních domech v jižním Libanonu a zabavil tuny zbraní. Zabil přes 2500 teroristů, zlikvidoval 70 % dronů Hizballáhu a jen v Bejrútu zničil 280 budov s velitelstvími a dalšími centry teroristů. Ještě v úterý, těsně před příměřím, armáda srovnala se zemí utajovanou továrnu na výrobu raket středního doletu a devět finančních středisek hnutí v Bejrútu. Celkově ochromila a oslabila Hizballáh tak, že s příměřím souhlasil i jeho sponzor Írán.

Podle dohody o příměří se Hizballáh stáhne z jižního Libanonu za řeku Lítání asi 30 kilometrů od izraelských hranic a jeho infrastruktura bude zničena. Zbraně smí nově vlastnit pouze libanonská armáda, která u izraelských hranic rozmístí 10 000 vojáků. Izraelské síly se odtamtud stáhnou během příštích dvou měsíců, „až se ujistí, že Hizballáh příměří dodržuje“. Všechny nákupy, dodávky i výrobu zbraní musí schválit libanonská vláda. Případná porušení dohody bude posuzovat speciální americko-francouzsko-britská komise pod vedením nějakého amerického generála. Washington písemně potvrdil, že Izrael bude smět vojensky reagovat na každé porušení dohody. Zapojí se i zcela neschopné mírové jednotky OSN (UNIFIL).

Podle premiéra Binjamina Netanjahua má příměří tři důvody: Izrael se chce soustředit na hrozbu Íránu; izraelští vojáci si potřebují odpočinout a armáda se musí dozbrojit; a klid zbraní na severu více izoluje Hamás v Pásmu Gazy, který dosud spoléhal na podporu Hizballáhu. To by mohlo Hamás přimět k novému jednání o propuštění rukojmích. A skutečně – Hamás hned ve středu oznámil, že je připraven jednat.

Více než 60 000 evakuovaných obyvatel izraelského severu se však ještě nemá ani nechce vrátit domů. Jsou přesvědčeni, že dodržování dohody dopadne stejně jako plnění Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701 z roku 2006, kterou porušili všichni kromě Izraele. Hizballáh se místo stažení za řeku Lítání usadil u izraelských hranic, instaloval rakety a odpaliště snad do každého tamějšího civilního domu a vybudoval síť útočných tunelů. Libanonská armáda ani mírové jednotky OSN se mu v tom nikdy ani nepokusily zabránit. Proč by to teď mělo být jinak? A mezinárodní kontrolní komisi považuje dokonce i izraelská vláda za těžkopádný, neefektivní a zbytečný mechanismus. Její pracovní proces bude zdlouhavý a nic dobrého nevěstí ani členství Francouzů, kteří se v poslední době chovají k Izraeli velmi nepřátelsky. Izraelská vláda je v komisi nechtěla, ale Američané na nich trvali. Izrael souhlasil až poté, co Francie odvolala své dřívější prohlášení, že na základě mezinárodního zatykače haagského tribunálu zadrží Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta, pokud ji navštíví. Teď prohlásila, že Netanjahu „má jako premiér imunitu“.

S příměřím nesouhlasí izraelská opozice ani velké množství obyčejných Izraelců. Dokonce i pronetanjahuovská televizní stanice 14 nazvala dohodu „historickým omylem“ a ministr zemědělství Netanjahuovy strany Likud a bývalý ředitel bezpečnostní služby Šin Bet Avi Dichter ji označil za „kopii rezoluce 1701“ z roku 2006, která skončila fiaskem.

Hizballáh v Libanonu zůstává, má stále desetitisíce raket a další může znovu získat. Ještě tento týden dokázal na Izrael odpálit za jediný den 250 střel. Jistě najde cestu, jak „pomoci“ jiholibanonským vesničanům s obnovou zničených domů, aby do nich opět nastěhoval rakety. A způsob, jak spojencům doplnit zásoby zbraní, najde nepochybně i Írán.

Mezi Izraelem a Libanonem také nevznikne potřebná nárazníková zóna; budou v ní vojáci libanonské armády, kteří ji měli hlídat už po roce 2006, ale nedělali to.

Jedinou pozitivní novinkou oproti nedodržované rezoluci č. 1701 jsou záruky, že Izrael bude smět vojensky odpovědět na porušení příměří – ale nejdřív musí případný útok konzultovat s Američany. Právo na sebeobranu však má i bez souhlasu nějaké třetí strany. Když bude Hizballáh trpělivý, dva tři roky si počká a začne Izrael ostřelovat znovu.

Podle úterního bleskového průzkumu izraelské televizní stanice 12 podporuje příměří jen 32 % Izraelců a 30 % očekává, že se klid zbraní „brzy zhroutí“.

Ve středu rakety Hizballáhu po 14 měsících ustaly a Izrael přestal bombardovat jeho cíle. Konflikt stál životy 49 izraelských vojáků a nejméně deseti civilistů. V Galileji a Golanech je zničeno skoro 3000 domů a škody, včetně více než 22 000 hektarů vypálených lesů, rezervací a parků, dosahují až 272 milionů dolarů.

Dohoda o příměří není ideální, ale je pragmatická a lepší než ta z roku 2006. Hizballáh rozhodně nemůže tvrdit, že „vyhrál“ – ale Izrael v bezpečí není.