Rok 2024: Cunami antisemitismu

Židé zažili obzvlášť špatný rok. Přestože v Izraeli byli oběťmi brutálního masakru Hamásu, izraelská odveta vyvolala v mnoha zemích světa bezprecedentní nárůst antisemitismu.

Německo už koncem roku 2023, tedy nedlouho po pogromu, zaznamenalo zvýšení počtu antisemitských incidentů o 95 % oproti roku 2022. Necítí se tam bezpečně 75 % Židů. Vládní zmocněnec pro antisemitismus Felix Klein označil současnou situaci za „cunami antisemitismu“, nejhorší od konce druhé světové války. Vláda sociálního demokrata Olafa Scholze však alespoň novelizovala zákon o udílení občanství tak, že žadatel, který projevuje antisemitismus nebo hlásá slogan teroristického Hamásu „od řeky k moři“, se německým občanem stát nesmí.

Francouzští Židé zažívají až sto antisemitských incidentů měsíčně a celkový počet stoupl od loňského října o 400 % oproti roku 2022. Podle průzkumů je 52 % Francouzů přesvědčeno, že „Židé jsou loajálnější Izraeli než Francii“, a 46 % věří, že „Židé jsou bohatší než průměrný Francouz“. Nejantisemitštější je ultralevicová strana Nepodrobená Francie Jean-Luca Mélenchona, kde nenávist vůči Židům chová 55 % členů a 44 % nepovažuje Hamás za teroristickou organizaci.

Británie zaznamenala nejvíc antisemitských incidentů od roku 1984 a o 200 % více než loni.

V Jižní Africe stoupl počet antisemitských  činů za poslední rok o 600 %.

Ve Spojených státech došlo k více než 10 000 antisemitských útoků, což je dvakrát více než o rok dříve. Nejhorší byla situace v univerzitních kampusech, kde propalestinští aktivisté pořádali násilné protesty proti Izraeli a napadali židovské spolužáky. Nulová reakce vedení univerzit nakonec vedla k demisi několika rektorek, ale kampusy se neuklidnily. Například na Kolumbijské univerzitě, která je epicentrem protiizraelských nálad a kde působí 116 protiizraelských organizací, začali „Studenti za spravedlnost v Palestině“ vydávat antisemitský plátek s názvem „Kolumbijská intifáda“.

Antisemitismus měl však za následek prudký pokles finančních darů vysokým školám. Například Harvardova univerzita přišla o 150 milionů dolarů, tj. 15 % obvyklých finančních darů. Řada rodičů židovských studentů navíc na tyto školy podala soudní žalobu, protože nedokážou jejich děti ochránit. Podalo ji i několik židovských pedagogů, kteří se na univerzitní půdě už necítí bezpečně, což považují za porušení svých občanských práv a pracovní smlouvy.

Nastupující prezident Donald Trump i někteří republikánští členové Kongresu však varují, že univerzity, které nedokážou ochránit židovské studenty, přijdou o federální finanční podporu i výjimku z placení daní.

Vážná je situace i v Austrálii, kde byl počet antisemitských incidentů od loňského října do konce letošního září čtyřikrát vyšší než o rok dříve. V Melbourne žháři podpálili synagogu i s věřícími, z nichž dva utrpěli popáleniny, a krátce nato to udělali znovu. V Austrálii byly také propuštěny z práce dvě novinářky kvůli proizraelskému postoji a jedna z nich i za to, že odmítla podpořit loňský masakr Hamásu jako „odboj“.

V Kanadě vzrostl antisemitismus o neuvěřitelných 670 %. V Torontu dokonce někdo už dvakrát střílel po žákyních židovské školy. Ostře antisemitské jsou i kanadské univerzitní kampusy a v provincii Ontario podle nedávného průzkumu skoro třetina židovských lékařů a sester zvažuje vystěhování ze země, protože jsou v práci neustále terčem verbálních i fyzických útoků.

V Norsku žije jen 1500 Židů, ale zažili nejhorší nenávist od druhé světové války, včetně pokusu o vypálení synagogy. A 51 % Norů přirovnává izraelské zacházení s Palestinci ke zvěrstvům nacistů.

Nekompromisně se vůči projevům antisemitismu staví jen Rakousko. Zakázalo pálení izraelské vlajky i teroristický pokřik „od řeky k moři, Palestina bude svobodná“.

Předseda Evropského židovského kongresu (EJC) dr. Ariel Muzicant na nedávné celoevropské konferenci o boji proti antisemitismu ve Vídni konstatoval, že Židé boj proti nenávisti prohrávají, 57 % evropských Židů zvažuje odchod z Evropy, a jestli to takhle půjde dál, „nemusí za pár let polovina židovských obcí existovat“. S konkrétními návrhy přišel na konferenci bývalý předseda dolní komory rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka, který ani není židovského původu. Navrhuje boj proti antisemitismu posílit povinnými návštěvami památníků holokaustu a koncentračních táborů pro rakouskou mládež, podporou výzkumu antisemitismu na vysokých školách v rámci boje proti nedostatečným vědomostem studentů o holokaustu a oficiálním uznáním loňského masakru Izraelců teroristickým Hamásem za nejhorší pogrom od druhé světové války. „Evropský boj proti antisemitismu není nějakou laskavostí vůči Židům nebo Izraeli, ale součástí boje o identitu a charakter Evropy,“ zdůraznil Sobotka. Obavy z odchodu evropského židovstva jsou podle něj reálné a „historie ukázala, že by znamenal rozpad Evropy“.