Rok 2024 v Izraeli

Uplynulý rok byl pro Izrael úspěšný. Zasadil těžkou ránu několika íránským spojencům v regionu, přerušil jim íránské dodávky zbraní a výrazně posílil svou bezpečnost.

Armáda zdecimovala teroristická hnutí Hamás i Hizballáh, zlikvidovala jejich vůdce a zničila většinu zbrojního arzenálu. Vyřadila z provozu protivzdušnou obranu jejich sponzora Íránu a na delší dobu i jeho výrobu vyspělých zbraní. Tyto výsledky vedly nepřímo k pádu syrského režimu Bašára Asada. Budoucnost Sýrie je sice zatím nejasná, ale Írán tam ztratil své dlouhodobé působiště a jeho prodloužená ruka Hizballáh možnost dostávat přes Sýrii íránské zbraně. Počet bojových front se snížil i o Irák – tamější proíránští teroristé slíbili vládě v Bagdádu, že na Izrael přestanou útočit.

Žádný z těchto úspěchů však není trvalý. Hamás stále najímá nové bojovníky a občas útočí na izraelské vojáky. Armáda tak koncem roku musela v Pásmu Gazy provést rozsáhlou operaci v městě Džabalíja a tamější Nemocnici Kamála Adwána, kde se znovu usídlily stovky teroristů. Vojáci jich skoro dvacet zabili a na 240 dalších zatkli, včetně patnácti, kteří se zúčastnili masakru ze 7. října 2023. Operace v Džabalíji trvala dva měsíce. Koncem roku začal Hamás po dlouhé pauze dokonce Izrael znovu ostřelovat, i když bez následků – v sobotu už devátý den po sobě. Armáda také objevila a zničila továrnu na výrobu raket středního doletu v Rafáhu. Jen v prosinci bombardovala pozice teroristů 1400krát. V Pásmu Gazy proto zůstává a předpokládá, že tam bude ještě dlouho.

Izrael loni zakázal činnost Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), protože mezi jeho humanitárními pracovníky působila řada teroristů Hamásu. Úřad svou činnost v Pásmu Gazy ukončí na konci ledna a Izrael bude spolupracovat s jinými humanitárními skupinami. Největším problémem v pásmu jsou však nyní místní ozbrojené gangy, které kradou pomoc pro civilisty a pak jim ji prodávají za horentní ceny.

Libanonský Hizballáh sice Izrael od listopadového příměří neostřeluje, ale usilovně se snaží doplnit zásoby zničených zbraní. Izraelská armáda zasahuje proti porušování příměří Hizballáhem skoro denně a za poslední měsíc zlikvidovala přes 40 ozbrojenců.

Izrael pozorně sleduje situaci v Sýrii a jejím novým vládcům – bývalým teroristům Al-Káidy – zatím nevěří. Pro jistotu zničil veškerou výzbroj armády Bašára Asada, aby nepadla do špatných rukou, a dočasně obsadil nárazníkovou zónu na syrských hranicích.

Největším neúspěchem loňského roku je neschopnost získat zpět zbývající izraelská rukojmí ze zajetí Hamásu. Hnutí zadržuje ještě zhruba 35 živých zajatců a přes 60 mrtvých těl dalších. Jednání s Hamásem vždycky nadějně začne, ale brzy se obě strany vzájemně obviní z přitvrzení podmínek a rozhovory uváznou ve slepé uličce. Vyjednávání probíhá i nyní.

Nepříjemnou událostí loňského roku bylo vydání mezinárodního zatykače na premiéra Binjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta Mezinárodním trestním soudem (ICC) na základě nepravdivých tvrzení o „páchání genocidy“ v Pásmu Gazy.

V novém roce čeká Izrael úkol zastavit ostřelování z Jemenu. Přestože ho už několikrát bombardoval, Hútíové na něj dál odpalují rakety, jimiž je zásobuje Írán. V poslední době proti nim stupňují útoky i Američané a občas útočí i Britové.

Stále častěji se hovoří také o izraelském útoku na jaderná zařízení v Íránu; podle vojenských expertů je k tomu vzhledem k jeho oslabeným obranným schopnostem ideální příležitost.

Násilnosti se stupňují na palestinském Západním břehu, tedy v Judsku a Samařsku. Izraelští vojáci tam zasahují skoro denně a loni zlikvidovali přes 750 teroristů. Zásahy konečně zahájily i bezpečnostní složky palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, ale situace se příliš nezlepšuje.

Izraelská domácí politika se vrátila do stavu před 7. říjnem 2023. Rozhádaná a nesourodá vládní koalice opět usiluje o prosazení kontroverzní reformy Nejvyššího soudu a o odvolání nepohodlné nejvyšší státní zástupkyně, která odmítá neústavní kroky. Koalice také oddaluje vyšetřování selhání kabinetu a vládních institucí, které vedlo k říjnovému masakru. Ultraortodoxní vládní strany zase hrozí odchodem z koalice, pokud nebudou splněny jejich požadavky; teď žádají zrušení loňského zákona, který nařizuje povinnou vojnu pro alespoň omezené množství ultraortodoxních židů. Země však potřebuje vojáky a rovnoprávnost v otázce vojenské služby si přeje skoro 85 % obyvatel Izraele, kteří musí na vojnu povinně.

Izrael je opět rozdělený a podle nejnovějšího průzkumu televizní stanice 12 je s Netanjahuovou vládou nespokojeno 68 % Izraelců.