Izraelským vojákům hrozí v řadě zemí zatčení

V posledních dnech se objevily zprávy o snaze mnoha států zadržet izraelské vojáky na dovolené kvůli údajným válečným zločinům v Pásmu Gazy.

Brazilský federální soud nařídil minulý pátek místní policii, aby vyšetřila, zda se takových zločinů nedopustil jeden voják, který je v zemi na návštěvě; shodou okolností člověk, který přežil masakr Hamásu na hudebním festivalu Supernova 7. října 2023. Naštěstí byl včas varován a rychle odjel do Argentiny, která je proizraelská.

V Chile zase požadovala zadržení bývalého izraelského vojáka skupina 620 chilských právníků AbogadosxPalestina, protože se podle ní podílel na „zločinech proti lidskosti a genocidě“ v Pásmu Gazy. Prý se „nemohou smířit s tím, že se muž, který zmasakroval statisíce Palestinců, především dětí a žen, projíždí po Patagonii“. Ano, „statisíce“. A skupina k tomu připojila i další obvinění, jako „nelidské a odporné činy, včetně etnických čistek“.

Jižní Amerika je oblíbenou destinací Izraelců a navštěvují ji i tisíce vojáků, ale teď nejspíš přestanou.

Podněty k jejich vyšetřování podává nová organizace s názvem Hind Rajab Foundation (Nadace Hind Radžábové; HRF) se sídlem v Belgii, která se podle své webové stránky „snaží prolomit bludný kruh izraelské beztrestnosti“ a potrestat ty, kdo „vraždí“ obyvatele Pásma Gazy. Nese jméno pětileté palestinské dívky Hind Radžábové, kterou loni v lednu údajně zabili izraelští vojáci. Loni v září ji založil bývalý člen libanonského teroristického hnutí Hizballáh Djáb Abú Džahdža a od té doby podala podnět k trestnímu stíhání na 28 izraelských vojáků v osmi zemích. A nejen to – předala také Mezinárodnímu trestnímu soudu informace o údajných válečných zločinech, které mělo v Pásmu Gazy a Libanonu spáchat více než tisíc izraelských vojáků a velitelů.

V Brazílii našla tato „nadace“ ochotné publikum. Protiizraelští aktivisté tvrdí, že voják, jehož chtějí potrestat, se „během systematického ničivého tažení zúčastnil hromadných demolic civilních domů v městě Gaza“. Jako důkaz prý mají „videonahrávky a fotografie vojáka, jak osobně rozmisťuje výbušniny a podílí se na zničení celé čtvrti… více než 500 stran důkazů“ (sic!). Demolice domů sice nejsou válečným zločinem a armáda je provádí, jen když do nich Hamás položí výbušniny, a voják se navíc nedopustil žádné vraždy, ale brazilská federální soudkyně přesto nařídila vyšetřování.

HRF podala podobné žaloby i v dalších zemích. Jedna například obviňuje izraelského vojenského atašé v Bruselu a další vojáky na dovolené na Srí Lance, v Chile nebo v Thajsku.

Na této činnosti se podílí i protiizraelská palestinská organizace Samidoun, která vybírá peníze pro teroristickou Lidovou frontu pro osvobození Palestiny a podporuje protiizraelské protesty v amerických kampusech, a je proto v Izraeli považována za teroristickou.

Izraelská armáda varovala desítky svých vojáků před cestami do ciziny už v prosinci. Vojáci bohužel rádi zveřejňují na sociálních sítích nejrůznější videa a fotografie z Pásma Gazy i své plány zahraničních cest. Protiizraelští aktivisté sociální sítě pozorně sledují a tyto informace a materiál pak využívají proti vojákům nebo jen zveřejní místo jejich pobytu v zahraničí, aby ohrozili jejich bezpečnost.

V současnosti se ví o dvanácti vyšetřováních izraelských vojáků – v Maroku, Norsku, Belgii, na Kypru a Srí Lance, v Nizozemsku, Brazílii, Thajsku, Irsku, Srbsku, Francii a Jižní Africe. Nejméně pět dalších nejmenovaných zemí museli vojáci tajně opustit. V žádné z nich však nebyl vydán zatykač, přestože to aktivisté požadovali.

Když ICC vydal loni mezinárodní zatykač na izraelského premiéra Binjamina Netanjahua a někdejšího ministra obrany Joava Galanta, hlavní žalobce Karim Khan upozornil, že jestli Izrael brzy nezahájí seriózní vyšetřování kroků armády v Pásmu Gazy, zaměří se i na vojáky.

A to je v Izraeli závažný problém. Vláda vyšetřování oddaluje, protože její členové v čele s Netanjahuem se bojí, že po zveřejnění jeho výsledků budou muset podat demisi. A armáda už sice zahájila vyšetřování potenciálních přešlapů ve více než 85 případech, ale dodnes nebylo vzneseno žádné obvinění.

Izraelské ministerstvo zahraničí proto vojáky varuje, aby do některých států nepřátelských vůči Izraeli nejezdili; zejména ne do Irska, kde Izrael kvůli jeho antisemitskému postoji nedávno uzavřel velvyslanectví, a do Brazílie, Bolívie, Kolumbie, Peru, Chile, Španělska, Belgie a Jižní Afriky. Za bezpečné země, kde vojákům žádné nebezpečí nehrozí, ministerstvo označilo Spojené státy, Kanadu, Argentinu, Kostariku, Mexiko, Maďarsko, Francii, Německo, Itálii a Česko. Armáda svým vojákům nemůže zakázat zveřejňování fotek a videí na sociálních sítích, ale nabádá je, aby je před každou zahraniční cestou vymazali. Mají si také předem ověřit, zda jim v cílové zemi nehrozí nebezpečí, a když už tam jsou, nemají na sebe zbytečně upozorňovat a zveřejňovat své zážitky z cest.

Vojáci, kteří nasazují životy pro svou zemi, teď za to na dovolené riskují vězení.