Izrael v úterý zahájil rozsáhlou vojenskou operaci na Západním břehu. Do Dženínu vstoupily čtyři armádní prapory, pohraniční policie a speciální jednotky. Akce se účastní i členové bezpečnostní služby Šin Bet, drony, tanky, bojové vrtulníky a buldozery k odstraňování nastražených bomb. Cílem je likvidace teroristické skupiny „Dženínský prapor“, ale i teroristické infrastruktury a redukce počtu zbraní. Vojáci hned první den eliminovali přes deset ozbrojenců a „mnoho dalších“ zadrželi. „Armáda nepřipustí, aby v Dženínu vznikla další teroristická fronta,“ zdůraznil ministr obrany Jisrael Kac.
Akce má trvat několik dní. Očekává se, že se rozšíří i do Tulkarmu, Kalkílije, Náblusu a řady vesnic. Armáda zasahuje i ve východním Jeruzalémě.
Izrael k operaci přistoupil poté, co začalo platit příměří v Pásmu Gazy a armáda má k dispozici víc vojáků. K akci na Západním břehu vyzýval vládu ředitel bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar i náčelník generálního štábu Herci Halevi, než v úterý převzal odpovědnost za bezpečnostní selhání vedoucí k masakru ze 7. října 2023 a oznámil, že 6. března odstoupí.
Izraelci v posledních dvou letech zasahují proti teroristům na Západním břehu skoro denně. Statistiky sice vykazují pokles útoků i jejich obětí, ale i tak loni došlo k 254 teroristickým útokům, při kterých zahynulo 37 Izraelců. Vojáci od 7. října 2023 zabili na Západním břehu přes 800 Palestinců a na 6000 dalších zadrželi, včetně 2350 členů Hamásu. Podle Ronena Bara jsou dnes teroristé lépe vyzbrojení, a tudíž nebezpečnější – ještě před čtyřmi lety útočili zápalnými láhvemi, ale dnes bojují bombami, výbušninami, palnými zbraněmi, a dokonce i ozbrojenými drony. Palestinští teenageři dnes mají vyspělejší zbraně než bezpečnostní složky samosprávy. Podle ministra obrany Kace dokonce Hamás plánoval masakr ze 7. října i v izraelských osadách na Západním břehu.
Palestinci se neustále pokoušejí o útoky na osadníky, ale pronikají i do vnitřního Izraele. 6. ledna zabili při střelbě na autobus tři Izraelce a v pondělí zahynul při explozi bomby jeden izraelský voják. Šin Bet loni na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě zmařila přes jeden tisíc velkých útoků a zabavila tuny zbraní.
Hamás se dlouhodobě snaží území palestinské samosprávy ovládnout. Navíc se tam v příštích týdnech vrátí řada teroristů, kteří vyjdou z izraelských věznic výměnou za rukojmí v Pásmu Gazy, a terorismus výrazně zesílí. Propuštění teroristé posílí vliv Hamásu a oslabí samosprávu Mahmúda Abbáse.
V prosinci proto v Dženínu zahájily protiteroristickou operaci i jinak nepříliš aktivní bezpečnostní složky samosprávy. Mahmúd Abbás chce udělat dojem na Donalda Trumpa a vyhnout se situaci za jeho předchozího působení v Bílém domě – Trump tehdy Palestincům zastavil finanční pomoc, uzavřel jejich zastoupení ve Washingtonu a přestal podporovat jejich nerealistické požadavky na vznik samostatné Palestiny. Izraelská armáda v úterý do Dženínu vstoupila až po odchodu složek samosprávy, která s teroristy uzavřela příměří.
Tamější teroristy vyzbrojuje a financuje Írán a jeho zbraně pašují na Západní břeh Jordánci. Teherán přišel v posledních patnácti měsících o vliv v Pásmu Gazy, Libanonu i Sýrii a snaží se ovládnout alespoň Západní břeh.
Samospráva proti Hamásu dlouho nezasahovala, a ten si tak vybudoval síť zbrojních skladů a velitelství. Používá stejnou taktiku lidských štítů jako v Pásmu Gazy – zřizuje skladiště zbraní v mešitách a napadá bezpečnostní složky ze škol a nemocnic, aby způsobil co největší civilní ztráty.
Hnutí Fatah, které ovládá samosprávu, dokonce prohlásilo, že Hamásu „nedovolí, aby ohrožoval zájmy a zdroje palestinského lidu ve prospěch Íránu a opakoval svou ničivou činnost z Pásma Gazy i na Západním břehu“. Kvůli propagaci Hamásu a terorismu také samospráva zakázala činnost katarské televizní stanici Al-Džazíra, ale zatímco Izrael se za stejný krok dočkal skoro celosvětové kritiky, rozhodnutí samosprávy si nikdo nepovšiml. Mezinárodní společenství také „přehlédlo“, že činnost Al-Džazíry zakázaly i Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty.
Samospráva chce Trumpovi ukázat, že na svém území dokáže udržet klid a stabilitu, a může proto vládnout i v Pásmu Gazy. To si přál i prezident Biden, ale premiér Netanjahu to rezolutně odmítá; samospráva klid a stabilitu udržet nedokáže a v Gaze by nevydržela déle než několik dní, než by ji Hamás svrhl stejně jako v roce 2007, kdy tam provedl puč a pásmo ovládl.
Na Západním břehu samospráva bojuje o svou budoucnost. Podle posledního palestinského průzkumu z loňského září podporuje 36 % obyvatel Hamás a jen 21 % Fatah a nejvíc Palestinců (32 %) si přeje, aby v čele samosprávy stál několikanásobný vrah vězněný v Izraeli Marwán Barghutí, zatímco Mahmúda Abbáse by volilo pouhých 6 %. Abbásovu demisi si přeje 90 % Palestinců a 50 % považuje ozbrojený boj za nejúčinnější prostředek, jak získat vlastní stát. A ještě loni v září chválilo masakr Hamásu ze 7. října 2023 celých 64 % obyvatel Západního břehu, jen o devět procent méně než o šest měsíců dříve.
Izrael samosprávě v boji proti terorismu dlouhodobě pomáhá, aby puč Hamásu odvrátil. I kdyby k němu však nedošlo, Abbásovi je skoro 90 let a dlouho už vládnout nebude. Jakmile odstoupí nebo zemře, vypukne násilný boj o moc. Kdyby se Hamásu podařilo Západní břeh ovládnout, byla by bezpečnost Izraele ohrožena mnohem víc než z Pásma Gazy.
Leave a Reply