Další významné kroky Donalda Trumpa
Americký prezident Donald Trump přijal několik dalších důležitých rozhodnutí. V čtvrtek podepsal nařízení, které uvaluje sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli jeho vyšetřování Izraele. Soud loni vydal mezinárodní zatykače na izraelského premiéra Binjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli údajné genocidě v Pásmu Gazy, ale bez jakýchkoli důkazů. Trump to označil za „nebezpečný precedens“. Práci zaměstnanců ICC, kteří vyšetřují občany Spojených států a amerických spojenců jako Izrael, teď výrazně omezí nové ekonomické a cestovní sankce. Podle některých právních expertů mohou dokonce činnost ICC zcela ochromit. Trump sankce přijal už za svého prvního mandátu kvůli snaze soudu vyšetřovat údajné válečné zločiny amerických vojáků v Afghánistánu, ale jeho nástupce Joe Biden je zrušil.
Trump také potvrdil ukončení finančních příspěvků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Už dříve je dočasně pozastavil Biden poté, co Izrael prokázal, že úřad aktivně spolupracuje s teroristy Hamásu, a ukončil s ním spolupráci. Finanční pomoc mu zastavily i Švýcarsko, Nizozemsko a Švédsko a nejnověji také Itálie, jejíž rozhodnutí stvrdila výpověď Izraelky Emily Damari, kterou Hamás nedávno propustil s dalšími rukojmími; uvedla, že byla nějakou dobu vězněna v objektu UNRWA.
Trump také rozhodl, že USA vystoupí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která je dlouhodobě neobjektivní a doslova posedlá kritikou Izraele. Ten z ní vystoupil hned po USA.
Významný dopad mají také Trumpova opatření v rámci boje proti antisemitismu. Prezident prohlásil, že každá univerzita, která ho potírá nedostatečně, přijde o akreditaci, a zdůraznil „nulovou toleranci“. Jeho vláda už zahájila vyšetřování pěti univerzit, včetně Kolumbijské a Kalifornské v Berkeley, které antisemitismus tolerují a umožňují protižidovské a protiizraelské protesty v rámci údajné svobody vyjadřování. Trump také oznámil, že nejaktivnější propalestinští zahraniční studenti budou deportováni, a už byli vytipováni mladíci, jimž bude studijní vízum v USA ukončeno.
Postižené školy tak najednou zahájily vyšetřování přečinů a zpřísnily postihy za diskriminaci, oslavování terorismu a obtěžování židovských studentů a pedagogů. Michiganská univerzita zakázala činnost jedné propalestinské skupině a Kolumbijská exemplárně potrestala studenta, který nedávno s dalšími propalestinskými aktivisty závažně narušil přednášku izraelského profesora. Zatímco donedávna to označovala za „svobodu projevu“, teď to konečně považuje za „nepřijatelné“.
Ke zrušení směřuje i projekt mezinárodní humanitární pomoci USAID. Navrhl to Trumpův poradce, miliardář Elon Musk, který stojí v čele nového ministerstva pro efektivitu vlády. Trump už jeho návrh schválil s tím, že „se zdá, že v rámci USAID byly zpronevěřeny miliardy dolarů“. Ačkoli agentura ještě oficiálně zrušena nebyla, Trump jí dočasně pozastavil činnost a řada jejích poboček už propustila zaměstnance. USAID založil v roce 1961 prezident John Kennedy, aby zahraniční finanční pomocí snižovala vliv Sovětského svazu. USA dnes dodávají pomoc do 120 zemí světa, z nichž mnohým by skutečně chyběla, ale objevily se i závažné přešlapy. Izraelští vojáci našli před zhruba rokem řadu krabic a pytlů s logem USAID v jednom tunelu teroristického Hamásu v Gaze. A v roce 2016 poskytla USAID Pásmu Gazy 310 milionů dolarů na výstavbu cementárny, ale ukázalo se, že peníze byly použity na zdokonalení tamějších útočných tunelů. Podle senátora Teda Cruze USAID „převedla Hamásu statisíce dolarů, včetně desítek milionů v hotovosti, které nikdy nebyly řádně vyúčtovány.“
Trumpova vláda také připravuje vojenský balíček v hodnotě jedné miliardy dolarů pro Izrael, jenž v jeho rámci dostane i desetitunové superbomby GBU-43 MOAB. Jde o jednu z nejsilnějších konvenčních bomb neboli bunker-buster, který umí proniknout do opevněných podzemních prostor, tedy i íránských jaderných továren. Izrael o ně žádal už dříve, ale Bidenova vláda mu je nikdy neposkytla.
