Izrael (téměř) opustil Libanon
Izrael se v souladu s dohodou o příměří s teroristickým Hizballáhem v úterý stáhl z Libanonu – ale ne úplně. Jen několik stovek metrů od izraelských hranic si vybudoval pět strategických vojenských stanovišť tvořících jakousi menší nárazníkovou zónu, aby dohlížel na dodržování klidu zbraní. Každou základnu obsluhuje asi 150 vojáků, a Izrael tak bude mít u hranic zhruba třikrát více mužů než před 7. říjnem 2023, navíc na libanonské straně. Základny stojí v blízkosti izraelských osad za hranicemi a budou je chránit. Hizballáh samozřejmě protestoval, ale Spojené státy to Izraeli povolily.
Do míst, která Izraelci opustili, se začala stěhovat libanonská armáda.
Listopadová dohoda nařídila Hizballáhu odzbrojení a stažení do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů od izraelských hranic. Izraelská armáda měla z Libanonu odejít už koncem ledna, ale vyžádala si dvoutýdenní odklad, protože Hizballáh dohodu často nerespektoval a libanonští vojáci nezaujali nařízené pozice.
Následující dva měsíce Izraelci zasahovali skoro denně proti porušování klidu zbraní. Hizballáh posílal do Izraele drony a snažil se přemisťovat zbraně a budovat nové zbrojní sklady. Vysílal skupiny údajných civilistů k hranicím, aby vyzkoušel reakci izraelských vojáků, a ti několik narušitelů zastřelili. Armáda ještě v neděli před stažením zklikvidovala v libanonském Sidónu hledaného teroristu Hamásu Muhammada Šahína, který velel operacím hnutí v Libanonu a byl jeho důležitou spojkou s Íránem. V pondělí bombardovala sklady zbraní a odpaliště Hizballáhu a zničila u hranic tunel plný výbušnin a v úterý těsně před odchodem vojáků zlikvidovala další tunel.
Izrael také maří pokusy Íránu, sponzora Hizballáhu, dodat hnutí nové zbraně a peníze. Íránské Revoluční gardy se v poslední době pokoušejí pašovat bankovky civilními letadly do Bejrútu. Izrael proto tamější letiště vyzval, aby letounům z Íránu nepovoloval přistání, protože jinak je sestřelí. Nové libanonské vládě předali tentýž vzkaz i Američané s tím, že Izrael myslí svou pohrůžku vážně, a ta nakonec přistávání íránských letadel skutečně zakázala. Vedlo to k násilným střetům stoupenců Hizballáhu s libanonskou armádou a jednotkami OSN, při nichž byl jeden mírotvorce zraněn. Izraelský ministr zahraničí Gidon Saar obvinil ze spolupráce při pašování íránských peněz pro Hizballáh také Turecko.
Írán zkouší posílat teroristům zbraně i svou donedávna tradiční trasou přes Sýrii. Izrael mu v tom brání a nedávno na syrsko-libanonských hranicích zničil jeden funkční tříkilometrový pašovací tunel, kterým mohly projíždět i nákladní automobily. Pomáhá mu i armáda nového syrského režimu Ahmada Šary, která v posledních týdnech několikrát Hizballáhu zabránila proniknout do Sýrie a propašovat odtamtud zbraně do Libanonu. Podle nepotvrzených zpráv s ní Izrael své útoky na Hizballáh dokonce koordinuje. Jeruzalém po stažení z Libanonu oznámil, že bude na libanonsko-syrských hranicích zasahovat dál.
Dohoda o příměří v Libanonu je však v podstatě stejná jako ta předchozí z roku 2006. I tehdejší Rezoluce OSN č. 1701 nařídila Hizballáhu odzbrojení a stažení do vzdálenosti třiceti kilometrů od izraelských hranic až za řeku Lítání, stejně jako rozmístění libanonské armády a mírových jednotek OSN na vyklizeném území. Nikdo kromě Izraele ji však nedodržoval a Hizballáh proměnil libanonský jih v dobře vyzbrojenou vojenskou baštu s raketami namířenými na Izrael ve skoro každém civilním domě.
Na dodržování současného příměří má dohlížet americko-francouzská komise s účastí zástupce OSN, ale proti jeho porušování zasahuje pouze Izrael. Situace se tak od roku 2006 příliš nezměnila. OSN dohodu neprosazuje, její mírotvorci opět nedělají nic a libanonská armáda Hizballáh neodzbrojila, i když se podle Izraelců snaží proti teroristům zasahovat více než dřív. V nové libanonské vládě opět zasedlo pět spojenců Hizballáhu, a přestože nový libanonský prezident Džúzif Aún potvrdil, že zbraně smí v Libanonu mít pouze oficiální armáda, Hizballáh jich má stále dost a nikdo se mu je zatím nepokusil vzít. Rozdíl je jen v tom, že Hizballáh je výrazně ochromen, přišel o většinu zbraní i bojovníků a momentálně nemá jak doplnit finanční prostředky ani zbrojní sklady.
Izrael uvedl, že na svých pěti libanonských stanovištích vybavených nejmodernějšími sledovacími prostředky zůstane „až osm měsíců nebo déle“, než libanonská armáda začne plnit vyjednanou dohodu, a upozornil, že bude dál zasahovat proti každému jejímu porušení. Mluvčí libanonského prezidenta však prohlásila, že Libanon bude považovat izraelskou přítomnost za okupaci země, vyhrazuje si právo „použít všechny prostředky“ k izraelskému odchodu a požádá Radu bezpečnosti OSN, aby k němu Izrael přiměla. K výzvě se připojili i francouzský prezident Emmanuel Macron a zmocněnec OSN pro Libanon.
Izrael ji ovšem nevyslyší. Bude však nepochybně docházet k provokacím Hizballáhu a izraelským vojenským reakcím. Konflikt v Libanonu ještě nekončí.
