Izrael a turecká hrozba v Sýrii

Po prosincovém pádu režimu Bašára Asada vstoupila izraelská armáda do demilitarizované zóny u syrských hranic, rozšířila ji na 15 kilometrů, zřídila si tam devět vojenských základen a obsadila i syrskou část hory Chermon na hranicích s Izraelem. Vláda tehdy uvedla, že dočasně, ale ministr obrany Jisrael Kac v poslední době říká, že natrvalo. Izraelci však především začali bombardovat Asadovy sklady zbraní a zbrojní továrny, aby se výzbroj nedostala do rukou nových vládců, původně islamistických teroristů. Byly to desítky mohutných úderů denně a pokračují dodnes.

Dochází i ke střetům se syrskými ozbrojenci. Před zhruba deseti dny napadla jedna skupina izraelskou průzkumnou hlídku v jihosyrském údolí Jarmúk. K útokům na Izraelce vyzvaly před několika dny i syrské mešity a ve čtvrtek byli vojáci napadeni znovu. A v neděli Izraeli pohrozila nová skupina sunnitských ozbrojenců v jižní Sýrii nedaleko izraelských hranic podobným masakrem, jaký provedl Hamás 7. října 2023.

Nový syrský režim tvrdí, že chce vybudovat demokratické zřízení. Jmenoval vládu, ve které zasedli zástupci křesťanů a alávitů i jedna žena, a v březnu dokonce syrská armáda několikrát zabránila Hizballáhu v pašování íránských zbraní přes Sýrii do Libanonu. Vláda také umožnila vstup do země Organizaci za zákaz chemických zbraní; ta Sýrii prozkoumala a vyjádřila obavy, že tam z Asadových dob mohlo zůstat až sto objektů s nebezpečnými bojovými látkami, včetně sarinu, chlóru a yperitu.

Izrael přesto novému režimu prezidenta Ahmada Šary nevěří a říká, že z militantních islamistů se ochránci lidských práv nestávají. Než Šara založil islamistickou teroristickou skupinu Haját Tahrír al-Šám, byl velitelem al-Káidy v Sýrii. Podle Izraele si počíná pragmaticky jen proto, aby dosáhl zrušení západních sankcí a získal peníze na obnovu Sýrie. Zatím však velký úspěch nemá. Trumpova vláda mu také nevěří a EU přislíbila Sýrii jen humanitární pomoc.

Šarův režim propustil z věznic stovky členy Hamásu a Palestinského islámského džihádu, jimž Bašár Asad útoky na Izrael netoleroval. Hamás se teď snaží budovat pozice na syrské straně Golanských výšin a Izrael už na něj zaútočil.

Nová Sýrie zatím Izrael neohrožuje, ale sílí hrozba jejího spojence Turecka. Přestože kdysi s Izraelem úzce spolupracovalo, vzájemné vztahy se v poslední době výrazně zhoršily. Ankara otevřeně podporuje Hamás a ostře kritizuje Izrael. Terčem kritiky prezidenta Erdoğana je nejen „izraelská genocida v Pásmu Gazy“, ale i „izraelská expanze do Sýrie“, přestože Turecko, člen NATO, okupuje až 15 % syrského území.

Ankara chce zvýšit svůj regionální vliv a v Sýrii nahradit donedávna dominantní Rusko. Chce být hlavní velmocí na Blízkém výhodě a už řadu let expanduje do dalších zemí. Má stálé vojenské základny v osmi státech Blízkého východu i Afriky, včetně Iráku, Kataru, Somálska, Čadu nebo severního Kypru.

Turecko má obrovskou dobře vycvičenou a vyzbrojenou armádu, která by podle izraelských expertů představovala pro Izrael větší nebezpečí než Írán. Turci jsou tak pro něj závažnější problém než Šarova Sýrie.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v pátek prohlásil, že si jeho země nepřeje ozbrojenou konfrontaci s Izraelem, ale Erdoğan pár dní předtím řekl, že „doufá, že Alláh přivodí na sionistický Izrael zkázu“.

Turci jsou hlavním podporovatelem Šarova režimu, dodávají mu zbraně i peníze, a dokonce islamistickou skupinu Haját Tahrír al-Šám vycvičili. Chtějí v Sýrii nainstalovat systémy protivzdušné obrany a radary, což by omezilo izraelskou svobodu leteckých zásahů. Ankara navíc pomáhá Hamásu. Izraelci nedávno zlikvidovali jeho teroristickou buňku na Západním břehu, která na pokyn Turecka chystala útoky na Izrael. Vojáci jí zabavili 60 000 dolarů.

Izrael nehodlá tureckou expanzi v Sýrii trpět. V noci na čtvrtek jeho letouny zaútočily na mezinárodní letiště v Damašku, na leteckou základnu T4 v Homsu a na letiště v Hamá, kde podle syrských zdrojů zůstalo až 15 mrtvých. Cílem byly strategické zbraně Bašára Asada, včetně tanků a obrněných vozidel. Izraelská armáda podle svého prohlášení „všechny cíle totálně zničila“. Útoky však znamenaly i varování Turecku, které chtělo základnu T4 převzít. V pátek ji však přesto obsadilo – tedy to, co z ní zbylo.