USA jednají s Íránem o jaderném programu

V sobotu začaly v ománském městě Maskat americko-íránské rozhovory o zastavení jaderného programu Teheránu. Přes prostředníky spolu jednali americký vyjednavač Steve Witkoff a íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Je to první dialog obou zemí po osmi letech.

Rozhovory doporučili nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu představitelé íránského soudnictví a parlamentu. Podle nich hrozí izraelský útok na jaderné továrny, a kdyby na něj musel ekonomicky oslabený Írán reagovat, vypukly by domácí protesty a režim by mohl padnout.

To by si ovšem zasluhoval. Podle amerického Národního svazu za demokracii v Íránu provedl režim ajatolláhů od roku 2011 skoro 3200 útoků na cíle Spojených států a jejich spojenců v regionu, zavraždil přes 26 000 Íránců a každý rok dával či stále dává 100 milionů dolarů a množství zbraní spřáteleným teroristickým skupinám, jako Hamás, Hizballáh, jemenští Hútíové nebo ozbrojenci v Iráku. Jen od roku 2022 uvěznil více než 18 000 prodemokratických demonstrantů. A samozřejmě vyvíjí jadernou zbraň, byť to vytrvale popírá.

Izrael vždycky považoval mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu z roku 2015 za nedostatečnou, protože výrobu atomové zbraně jen oddálila, nikoli zastavila, a po určité době v ní mohl Teherán legálně pokračovat. Její znění schválil prezident Barack Obama, podle kterého byla nedokonalá dohoda „lepší než žádná“.

Když Donald Trump za svého prvního prezidentství v roce 2018 od této dohody odstoupil a obnovil protiíránské sankce, Teherán přestal respektovat její omezení a začal obohacovat uran na nepovolenou úroveň a hromadit jeho zásoby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) před několika dny oznámila, že íránské zásoby uranu obohaceného na 60 % jsou mnohem větší, než se domnívala – má ho už 275 kg. Teherán podle ní dokáže atomovou bombu vyrobit „za necelý týden“, kdyby se rozhodl uran obohatit na 90 %, jak je k výrobě jaderné zbraně nutné, a má „dost obohaceného uranu na šest až sedm bomb“. Někteří odborníci dokonce soudí, že Írán už schopnost vyrobit jadernou zbraň má a loni provedl úspěšný jaderný test.

Izrael jaderný Írán odmítá a je přesvědčen, že zničení jeho jaderného programu je proveditelné. Po dvou loňských íránských útocích na Izrael provedlo izraelské letectvo odvety, při kterých nepříteli zničilo celou protivzdušnou obranu, včetně ruských baterií S-300 a radarů, ale i továrnu na výrobu balistických raket nebo jaderný areál v Parčinu. Podle Izraelců bude íránská protivzdušná obrana ochromená nejméně dva roky, a Írán se tak nemůže proti útokům účinně bránit – to ale neznamená, že je bezmocný. Prakticky bezmocní jsou však jeho terorističtí spojenci Hamás a Hizballáh, jejichž bojové schopnosti Izrael výrazně oslabil. Írán také ztratil základny v Sýrii.

Už půl roku se povídá, že izraelský úder je na spadnutí, ale až do ledna byl americkým prezidentem Joe Biden, který měl proti němu výhrady. Donald Trump je nemá, ale momentálně dává přednost jednání.

Izrael se však obává, že by Washington mohl uzavřít stejně špatnou dohodu jako Obama a jaderný program by mohl v omezené míře pokračovat. Witkoff před jednáním sice prohlásil, že Írán „nesmí mít jadernou zbraň“, ale přiznal, že bude přístupný kompromisu. První americký návrh údajně zrušení jaderného programu nenavrhuje. Další kolo jednání se má konat 19. dubna. Írán je „optimistický“, Izrael už méně.

Izraelská vláda by se s rozhovory smířila, jen kdyby jejich výsledkem bylo úplné zrušení nebo zničení celého íránského jaderného programu. Nejlepší by podle ní bylo, kdyby se Írán zachoval jako libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, který výměnou za zrušení mezinárodních sankcí svůj jaderný program v roce 2003 zrušil. To je však v případě Íránu nepravděpodobné.

Izrael se na útok na íránské jaderné cíle už delší dobu připravuje a je si jistý, že ho dokáže provést sám. Potřebuje však americký souhlas a podporu jako letouny na tankování ze vzduchu a speciální bomby, které proniknou hluboko do podzemí, kde se íránská jaderná zařízení nacházejí.

Trump řekl, že jestli bude jednání s Íránem neúspěšné, „zasáhne vojensky“. A dodal, že hlavní roli v takovém útoku bude hrát Izrael. Dal Íráncům na dosažení dohody 60 dní. Americký prezident je však nevyzpytatelný.

Dříve Izrael na americký souhlas nečekal. V roce 1981 zničil jaderný reaktor Osirak v Iráku a v roce 2007 srovnal se zemí reaktor v Sýrii. Ani v jednom případě nenásledovala odveta, ale Írán by ji provedl nepochybně. A útok bez souhlasu Donalda Trumpa by měl pro Izrael dalekosáhlé důsledky; mohl by přijít nejen o prezidentovu přízeň, ale i o americkou vojenskou pomoc v hodnotě čtyř miliard dolarů ročně.