Nový papež a židé
Nový papež Lev XIV. už několik dní po svém zvolení napsal židovským komunitám v celém světě, že s nimi chce posílit dialog. Svůj dopis poslal i řediteli Mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru rabínovi Noamu Maransovi a ten ho zveřejnil na platformě X. „Slibuji, že budu pokračovat v dialogu a posilovat jej, stejně jako spolupráci církve s židovským lidem v duchu prohlášení Nostra aetate Druhého vatikánského koncilu,“ píše Lev XIV. Nostra aetate, neboli Deklarace o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím, byla převratným oficiálním počinem katolické církve. Vyhlásil ji Papež Pavel VI. v roce 1965. Nostra aetate odmítla pojetí kolektivní viny Židů za Ježíšovu smrt a vyzvala k dialogu s nekřesťanskými náboženstvími. Po stovkách let pronásledování a nedůvěry znamenala revoluci ve vztahu katolíků k židům. „Dialog, který následoval, umožnil Janu Pavlu II., aby se stal prvním papežem, který navštívil synagogu, a v roce 1986 pronesl projev v hlavním římském chrámu, kde židy nazval našimi milovanými staršími bratry,“ připomněla agentura Reuters. V roce 1994 pak Vatikán a Izrael navázaly diplomatické vztahy a o rok později zřídily velvyslanectví.
V posledních dvou letech se však vztahy Vatikánu s Izraelem výrazně zhoršily, protože Lvův předchůdce papež František opakovaně kritizoval izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, vyjadřoval účast pouze Palestincům, nikdy explicitně neodsoudil masakr Izraelců teroristy Hamásu ze 7. října 2023, a dokonce vyzval k vyšetřování údajné genocidy Palestinců.
Kardinál Robert Prevost, který se stal Lvem XIV., studoval v semináři v Chicagu u průkopníka vztahů mezi židy a katolíky, reverenda Johna Pawlikowského, zakladatele Katolicko-židovského studijního programu a člena správní rady Amerického muzea holokaustu. Pawlikowski na Prevosta vzpomíná jako „chytrého studenta s otevřenou myslí“, který studoval v době, kdy vztahy mezi katolíky a židy vzkvétaly.
Lev XIV. strávil většinu své dráhy v Peru, kde je i malá židovská komunita, ale v otázkách katolického dialogu s židy ani antisemitismu se nijak zvlášť neangažoval. Není také známo, že by se někdy vyjádřil k současné válce v Pásmu Gazy. Podle rabína Maranse je však jeho minulost příslibem dobrých katolicko-židovských vztahů. Papež hned ve svém prvním projevu vyzval „k budování mostů pomocí dialogu, vzájemného setkávání a sjednocování v míru“. Vyzval také k příměří v Pásmu Gazy i k propuštění všech izraelských rukojmích.
Po půldruhém roce celosvětové démonizace Izraele bylo papežovo prohlášení pro židovský stát vítanou změnou. Izraelský prezident Jicchak Hercog pozdravil Lva XIV. srdečným poselstvím a vyjádřil naději, že „přispěje k posílení přátelství mezi židy a katolíky“. Hercog se chce 18. května zúčastnit jeho inaugurace ve Vatikánu. A izraelské ministerstvo zahraničí doufá, že Lev XIV. „brzy navštíví Svatou zemi“.
I papež František navštívil v roce 2014 Svatou zemi a vztahy Vatikánu s židy byly dlouho příkladné. V období těsně před jeho smrtí však byly nejnapjatější od druhé světové války – podle židů kvůli nedostatku Františkovy empatie vůči Izraeli a jeho právu na obranu proti terorismu, přestože odsuzoval antisemitismus a jeho nárůst po 7. říjnu 2023. Lev XIV. má teď příležitost to napravit.
