Trumpova blízkovýchodní cesta a Izrael
Americký prezident Donald Trump zakončil svou cestu po arabských zemích Blízkého východu prohlášením, že „byla velmi dobrá pro Izrael“. Přesto ho nezahrnul do svého itineráře a s premiérem Netanjahuem se vůbec nesetkal.
Navštívil Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty a všude „obchodoval“. Saúdská Arábie mu slíbila investice v hodně 600 miliard dolarů a nákup vojenské výzbroje za 142 miliard. Obě strany navíc uzavřely 145 obchodních dohod za 300 miliard dolarů.
S Katarem Trump podepsal smlouvy v hodnotě jednoho a čtvrt bilionu dolarů. Katar chce mj. investovat deset miliard do americké základny na svém území a nakoupí americké zbraně v hodnotě 42 miliard plus obrannou technologii proti dronům v hodnotě tří miliard. Katarské aerolinie koupí 160 letounů Boeing za 96 miliard.
Spojené arabské emiráty slíbily investice v hodnotě 1,4 bilionu dolarů v příštích deseti letech a 200 miliard ve formě dalších projektů.
Trump se také sešel se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, kterého označil za „přitažlivého mladíka“, přestože donedávna ho kvůli jeho minulosti nazýval „džihádistou“. Zrušil protisyrské sankce, které byly v platnosti 25 let, a vyzval americké firmy k investování do syrského průmyslu ropy a zemního plynu a Sýrii k uzavření mírové dohody s Izraelem. Premiér Binjamin Netanjahu ho údajně přesvědčoval, aby sankce nerušil, protože je to předčasné, ale Trump si od nikoho radit nenechá. Nevyzval sice Izrael, aby Šarův režim uznal, ale vyjádřil přesvědčení, že „by to bylo správné“.
Sýrie naznačila určitou ochotu uzavřít s Izraelem mír, ale původně to podmínila navrácením Golanských výšin, které Izrael obsadil za šestidenní války v roce 1967 a v roce 1981 je anektoval – a tuto anexi uznal za svého prvního prezidentství i Donald Trump. Navrácení Golan nepřichází v úvahu, ale Izrael se k normalizaci vztahů se Sýrií už nestaví tak odmítavě; nedávno dokonce proběhlo syrsko-izraelské jednání skrze prostředníky v Ázerbajdžánu, ale detaily nejsou známy.
Trump také bez bližších podrobností oznámil, že američtí vyjednavači předložili Íránu plán omezení jeho jaderného programu, a pohrozil, že jestli ho Teherán nepřijme, „budou se dít nepěkné věci“.
Prohlásil, že „sleduje dění v Pásmu Gazy, kde lidé hladovějí“ a „je třeba jim pomoci“. Poznamenal také, že sedmý říjen 2023 byl „nejhorším a nejbrutálnějším útokem, jaký kdy lidstvo zažilo“, a zdůraznil, že „s Hamásem je nutné se vypořádat“. Znovu také potvrdil úmysl vystěhovat Gazany a „proměnit pásmo v zónu svobody“.
Chválil však také americko-katarské vztahy, které jsou prý „pevné jako nikdy“. Katar je ale sponzorem Hamásu a rozpaky vzbudil i katarský dar Trumpovi – nový Air Force One. Z mnoha hledisek je to sporné, včetně americké národní bezpečnosti. Jak ukazují iniciály na letounu, jde o osobní stroj někdejšího katarského premiéra a miliardáře Hamáda bin Jásima al-Tháního, který poskytl útočiště jednomu ze strůjců teroristických útoků na Ameriku z 11. září 2001. Al-Thání patří k hlavním přátelům Hamásu a v letech před současnou válkou mu posílal pravidelné měsíční platby, které jeho zmocněnec přivážel řadu let do Pásma Gazy se svolením Netanjahua v kufrech. Od takového člověka by americký prezident rozhodně neměl přijímat dary.
Trump vzdal snahu přesvědčit Saúdy, aby uzavřeli s Izraelem dohodu o normalizaci vztahů. Stál o to už za svého prvního mandátu a Saúdská Arábie k tomu naznačovala určitou ochotu, ale dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, neudělá to.
Izraelské obavy vzbuzuje americko-saúdská zbrojní dohoda, která by mohla ohrozit jeho vojenskou převahu, třebaže detaily zatím nejsou známy. Tuto převahu v roce 2008 uzákonil americký Kongres. V praxi to znamená, že když Izrael od Američanů získá nějakou vyspělou vojenskou výzbroj, arabské státy v regionu ji mít nebudou anebo dostanou méně vyspělé zbraně. Saúdové dlouhodobě usilují o bojové letouny F-35, které má na Blízkém východě pouze Izrael, ale nyní by je mohli získat.
Americké jednání o íránském jaderném programu zatím nepřineslo výsledky a nesplnilo se ani Trumpovo přání, aby Izrael ukončil válku v Pásmu Gazy. Trump dokonce zapochyboval, zda Netanjahu dokáže rukojmí vysvobodit.
Nesporným úspěchem Trumpovy vlády však bylo propuštění izraelsko-amerického vojáka Idana Alexandera ze zajetí Hamásu, které Američané dojednali bez vědomí Izraele. Trump se však těšil, že díky tomu bude moci na své cestě oznámit příměří Izraele s Hamásem a osvobození dalších rukojmích, ale to se mu nepodařilo.
Trump je sice přítelem Izraele, ale na prvním místě jsou pro něj americké zájmy. Netanjahu je podle svých nejbližších spolupracovníků rozladěn, že prezident přestal upřednostňovat zájmy izraelské – zastavil bombardování jemenských Hútíů, vyjednává s Íránem, stahuje vojáky ze Sýrie a zlepšuje vztahy s Tureckem. Jenže ani Netanjahu neplní Trumpova přání; v sobotu spustil očekávanou velkou ofenzivu v Pásmu Gazy.
