Izrael zesílil ofenzivu proti Hamásu

Izrael počkal, až Donald Trump ukončí cestu po arabských zemích, a v sobotu zahájil slibovanou rozšířenou operaci v Pásmu Gazy. Těsně předtím provedl cílený útok na nemocnici v Chán Júnisu, kde se podle zpravodajských informací skrýval současný hlavní velitel Hamásu Muhammad Sinwár, bratr nejvyššího velitele Jáhjá Sinwára, kterého Izraelci zlikvidovali loni. Bezpečnostní složky potvrdily Muhammadovu smrt až ve středu. Spolu s ním zahynul i další bratr obou Sinwárů Zakarja s manželkou a třemi dětmi a několik dalších vysokých velitelů Hamásu. Pro Hamás je to obrovská ztráta; teď už skoro žádné velení nemá.

Velitelství teroristů se nacházelo v tunelu pod nemocnicí a Izraelci použili tunu supersilných bomb bunker busters, které pronikají hluboko do podzemí. Stejnou metodou zabili loni generálního tajemníka libanonského Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Hned po ztrátě velitelů a zahájení nové izraelské ofenzivy se Hamás vrátil k rozhovorům o osvobození dalších rukojmích. V Kataru se znovu jednalo o propuštění deseti živých Izraelců za zhruba 250 palestinských vězňů a až dvouměsíční příměří. V úterý však Katar oznámil, že jednání uvázla ve slepé uličce – Izrael je ochoten přistoupit jen na různě dlouhé příměří, zatímco Hamás požaduje úplné ukončení války a stažení Izraelců z Pásma Gazy.

A tak izraelská ofenziva pokračuje. Cílem je zničit zbývající vojenské schopnosti Hamásu a osvobodit všechna rukojmí; teroristé jich zadržují ještě 58, ale naživu je jich nanejvýš dvacet. Vojáci mají Pásmo Gazy postupně obsadit; teď ovládají zhruba 40 % území a zaberou až 80 %. Armáda povolala desetitisíce záložníků. Vojáci pásmo rozdělují na tři části oddělené širokými nárazníkovými zónami, takže Gazané se nebudou moci volně pohybovat po celém území, ale jen v izolovaných humanitárních zónách. Armáda také bombarduje více než stovku cílů Hamásu denně a likviduje zbylé velitele.

Dalším cílem operace je zabránit Hamásu v přístupu k humanitární pomoci, kterou zabavoval a přeprodával za vysoké ceny. Podle nového plánu ji bude rozdělovat nová Gazanská humanitární nadace (GHF), „transparentní, nezávislá a neutrální logistická infrastruktura“. V bezpečných humanitárních zónách pro civilisty vzniknou opevněná distribuční centra, kde se bude pomoc rozdávat přímo Gazanům pod dozorem nezávislých bezpečnostních týmů, aby ji Hamás nemohl ukrást. Projekt vypracovala armáda, bezpečnostní služba Šin Bet a vojenská rozvědka v součinnosti s Američany.

Američané však v pondělí nečekaně nařídili izraelské vládě, že musí humanitární pomoc vpustit do Pásma Gazy hned. Přiznal to i premiér Netanjahu a do úterka umožnil vjezd zhruba stovce kamionů OSN s potravinami, léky a kojeneckou stravou a povolil dalších sto. Američané údajně humanitární pomoc slíbili Hamásu za propuštění izraelsko-amerického vojáka Idana Alexandera. Nový distribuční mechanismus však bude připraven až koncem května, a proto současné dodávky rozděluje opět OSN – nikoli však zkompromitovaná UNRWA, ale UN World Food Programme a také World Central Kitchen.

Izrael dodávky humanitární pomoci zastavil začátkem března, aby přiměl Hamás k dohodě, ale předtím jí do Gazy poslal tak obrovské množství, že by měla vydržet až do konce června. Podmínky v Pásmu Gazy jsou jistě nelehké, ale hladomor tam není.

Mezinárodní společenství v čele s OSN to přesto tvrdí a vyzývá Izrael k zastavení ofenzivy. Humanitární šéf OSN Tom Fletcher dokonce v úterý řekl BBC, že „v příštích 48 hodinách může v Gaze zemřít 14 000 kojenců“, což později jeho vlastní úřad „opravil“. Švédsko chce prosadit protiizraelské sankce v Evropské unii a „konkrétními kroky“ pohrozily i Francie, Británie a Kanada, jestli Izrael „nesnesitelné utrpení v Gaze neukončí“. Londýn sankcionoval některé židovské osadníky a pozastavil jednání o britsko-izraelském volném obchodu. Všechny tři země označily izraelskou operaci za „nepřiměřenou“. Není jasné, jak by podle nich měla vypadat „přiměřená“ odveta za brutální a sadistické vraždění mužů, žen a dětí a nelidské podmínky vězněných rukojmích – zastavit operaci a umožnit Hamásu, aby se znovu vyzbrojil a provedl další masakr? Francii, Británii a Kanadu ani nenapadlo potrestat teroristy nebo je vyzvat ke složení zbraní. Není divu, že jim Hamás za jejich postoj poděkoval.

Evropská unie zase v úterý oznámila, že přehodnotí asociační dohodu o politické a ekonomické spolupráci s Izraelem, přestože deset zemí bylo proti – kromě Německa nebo Itálie i Česko, jehož ministr zahraničí Jan Lipavský místo „přehodnocování“ navrhoval jen ústní vyjádření obav Izraeli. Místo toho však EU „prověří“, jestli Izrael dodržuje část asociační dohody o lidských právech. Chce také uvalit sankce na izraelské osadníky, ale blokuje je Maďarsko. Ani Donald Trump není z izraelské ofenzivy nadšený, ale aspoň Izrael netrestá ani mu ji nerozmlouvá.

Podle bývalého Netanjahuova poradce generálmajora Jaakova Amidrora je třeba hrozbu Hamásu snížit na stejně zvládnutelnou úroveň jako v Judsku a Samařsku. Tam dosažení tohoto cíle trvalo čtyři roky; v Pásmu Gazy to podle Amidrora zabere ještě více než rok.