Izrael: 600 dní války
Ve středu uplynulo 600 dní od masakru Izraelců teroristy Hamásu, kteří při nejhorším pogromu od holokaustu brutálně zavraždili na 1200 obyvatel izraelského jihu a zhruba 250 dalších odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Brzy nato Izrael zahájil vojenskou odvetu, která proměnila Blízký východ a odstranila hrozbu mnoha izraelských nepřátel.
Izrael byl nucen bojovat na sedmi frontách – kromě Pásma Gazy i na Západním břehu (v Judsku a Samařsku), kde Hamás příliš posílil; dále proti libanonskému spojenci Íránu hnutí Hizballáh; proti teroristickým skupinám v Sýrii a v Iráku, které také vyzbrojoval Írán; proti jemenským Hútíům, kteří na příkaz Teheránu a s jeho pomocí začali Izrael ostřelovat; i proti samotnému Íránu, který na něj dvakrát zaútočil.
Útok ze sedmého října umožnilo selhání izraelských zpravodajských služeb, armády i vlády stejně jako v roce 1973 jomkipurskou válku, která však nezačala sadistickým masakrem a trvala jen necelé tři týdny.
Během té současné Izrael v Pásmu Gazy zlikvidoval na 20 000 členů Hamásu a dalších teroristů, včetně drtivé většiny nejdůležitějších velitelů a představitelů, jako Jahjá a Muhammad Sinwárovi, Muhammad Deif nebo vůdce politického křídla Ismáíl Haníja. Dnes Hamás verbuje nové členy, ale k dispozici má jen nezkušené mladíky. Přišel o většinu zbraní, především raket, o továrny na jejich výrobu i o mnoho tunelů. Ztratil také možnost dostávat peníze od svého sponzora Íránu. Pásmo Gazy je v troskách a jeho obnova bude trvat mnoho let a stát miliardy dolarů. Izrael teroristickou hrozbu z Pásma Gazy už neutralizoval, ale válka stále pokračuje.
Při nejmohutnějších operacích od druhé intifády izraelští vojáci rozprášili i teroristy na Západním břehu; na 950 jich eliminovali a zhruba 15 000 dalších pozatýkali. Rozbili jejich velitelství v Dženínu a Tulkarmu, zabavili tuny zbraní i miliony dolarů a hrozbu terorismu výrazně snížili na zvládnutelnou úroveň.
Izrael zásadně ochromil i libanonský Hizballáh, který měl větší a lépe vyzbrojenou armádu než stát Libanon. Zlikvidoval celé vedení hnutí, včetně generálního tajemníka Hasana Nasralláha, a zneschopnil stovky dalších teroristů vybuchujícími pagery a vysílačkami. Hizballáh přišel i o velkou část politického vlivu a dnes už neovládá libanonskou vládu. Nastoupili noví politici, kteří se snaží teroristům bránit v narušování příměří. Hizballáh sice nezanikl, ale díky zásahům Izraele a libanonské vlády už nedostává z Íránu peníze ani zbraně. Přesto se snaží přeskupit a porušuje příměří; Izrael od jeho nastolení zabil už 150 členů Hizballáhu a dál zůstává na pěti základnách v Libanonu. Mnoho evakuovaných obyvatel severoizraelských měst však dodnes váhá s návratem domů.
Válka a vytrvalé letecké útoky na íránské zbraně v Sýrii vedly také k pádu režimu Bašára Asada, který dokonaly islamistické jednotky vycvičené Tureckem. Írán ztratil důležitého spojence, své syrské základny a zbrojní továrny a hlavně trasy k pašování zbraní především Hizballáhu. Přestože Izrael novému syrskému režimu ještě plně nedůvěřuje a z bezpečnostních důvodů obsadil v Sýrii nárazníkovou zónu, obě strany už spolu začaly jednat o zajištění bezpečnosti na hranicích a izraelská důvěra v režim prezidenta Ahmada Šary pomaličku roste.
Jemenští Hútíové se ukázali být tvrdším oříškem, než se zdálo. Stále ostřelují Izrael íránskými raketami, přestože je bombardovali Američané a několikrát také Izraelci. Naštěstí jsou rakety z Jemenu nepřesné a většinu jich včas zachytí protivzdušná obrana.
Írán podnikl na Izrael dva raketové útoky a dočkal se nečekané odvety. Izraelské letouny mu kromě jiného zničily celou protivzdušnou obranu a Írán je teď nechráněný proti případnému úderu na jaderné továrny, k němuž se Izrael údajně chystá.
Izrael za 600 dní války zcela zničil íránskou teroristickou infrastrukturu na Blízké východě a vytvořil podmínky k případnému budoucímu partnerství s tradičními nepřáteli. Jestli se však nové režimy v Libanonu a Sýrii této příležitosti chopí, zatím není jisté.
Cena za tyto úspěchy je vysoká – Izrael ztratil 858 vojáků, 78 policistů a zpravodajců a 933 civilistů, včetně dětí.
Získal zpět 197 rukojmích, včetně 148 živých, ale Hamás jich zadržuje ještě 58, z nichž naživu je jich asi 20.
Izrael tak svých válečných cílů – osvobození všech rukojmích a totálního zničení Hamásu – dodnes nedosáhl a není jasné, zda se to podaří. Naděje, že rukojmí přežijí, slábne, ale vláda dál trvá na úplném vyhnání Hamásu z Pásma Gazy, i když teroristé už nepředstavují pro Izrael hrozbu a ještě dlouho nebudou. Rodiny rukojmích a velká část Izraelců je přesvědčena, že vláda zbývající odvlečené vojáky opustila a premiér Binjamin Netanjahu sleduje výhradně vlastní cíle – vyhnout se vyšetřování vládního selhání a udržet se u moci za každou cenu.
Není jasné, jak dlouho bude válka ještě trvat. Stále víc zemí ji kritizuje a od Izraele se odvrací. I to je výsledek 600 dní jeho boje proti terorismu.
„vláda dál trvá na úplném vyhnání Hamásu z Pásma Gazy, i když teroristé už nepředstavují pro Izrael hrozbu a ještě dlouho nebudou“
To bych řekl, že hrozbou budou stále, dokud budou bojeschopní a to budou, pokud budou mít trochu svobodu. Já jsem si myslel, že cílem není je všechny vyhnat, ale mít Gazu pod vojenskou kontrolou, jako Západní břeh. Někdo z vlády v podstatě potvrdil že, prioritou nejsou rukojmí ale eliminace Hamásu. Pak dojde i na osvobození rukojmích. Nebo zabití(?), ale to je riziko, a z dlouhodobého hlediska je možná lepší ho podstoupit. V závěru to vypadá, že válka trvá protože Netanjahu nechce do vězení. Možná je to pravda a pro Izrael štěstí v neštěstí, že má premiér nad sebou bič, který ho donutí dokončit co je potřeba.
Máte v podstatě pravdu (s Netanjahuem a rukojmími), ale pokud jde o Hamás, izraelská armáda soudí, že je natolik oslabený, že sice může podnikat ojedinělé útoky, ale už by nebyl schopen takového masakru jako 7. října 2023. Úplně ho zničit nejde, ale měl by být ve stavu, který lze vojensky zvládnout jako na Západním břehu. GZ