Izrael zaútočil na íránský jaderný program
Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok na íránská jaderná zařízení a vojenskou infrastrukturu. Na 200 bombardérů zničilo více než stovku cílů. Íránští představitelé řekli listu New York Times, že šlo o šest vojenských základen v Teheránu a vojenský komplex v Parčinu. Za své však vzaly i desítky íránských radarů a odpališť raket protivzdušné obrany. Útoků byly stovky. Izraelci opakovaně bombardovali jaderný areál v Natanzi, největší zařízení na obohacování uranu, přestože jeho velká část se nalézá v podzemí. Údajně ho celý zničili. Zasaženy byly také továrny ve Fordu a Isfahánu, raketové základny v Kermanšáhu nebo Arak, kde se nachází těžkovodní reaktor. Izraelci vyřadili z provozu i vojenské letiště v Tabrízu. Útoky pokračovaly ještě večer, mj. na odpaliště raket. Írán tvrdí, že izraelské nálety zabily 78 lidí.
Podle izraelské armády to bylo poprvé, co letectvo proniklo do 1700 km vzdáleného Íránu tak hluboko a zničilo tolik cílů.
Intenzivní přípravy k útoku trvaly osm měsíců a součástí plánu byly údajně i nejrůznější pohrůžky Donalda Trumpa, které měly přimět Teherán k ústupkům při jednáních o zastavení jaderného programu. Šesté kolo mělo pokračovat v neděli, ale podle některých zdrojů je Teherán zrušil.
Útok začal akcí, která vycházela z přesných zpravodajských informací – hromadnou likvidací celého íránského vojenského velení v jediném bunkru. Zahynulo nejméně dvacet nejvyšších velitelů, včetně náčelníka generálního štábu armády Mohammada Bagherího, velitele íránských Revolučních gard Hosejna Salámího, velitele jednotek Al-Quds Esmáíla Qááního, vrchního velitele letectva a velitelů pozemních sil a námořnictva, jednotek Basídž a dalších. Zahynul i poradce nejvyššího duchovního vůdce Chameneího Alí Šamchání a několik jaderných vědců, kteří vyvíjeli atomovou zbraň. Izrael zlikvidoval v podstatě celé íránské vojenské velení.
Útoku předcházela důkladně připravená sabotážní akce Mosadu, který na strategických místech v Íránu rozmístil drony a namontoval přesné střely do vhodně umístěných vozidel. Drony i střely byly dálkově aktivovány těsně před útokem a zasáhly všechny cíle v jedinou chvíli a s naprostou přesností. Vyřadily z provozu celou íránskou protivzdušnou obranu, kterou Izrael vážně poškodil už loni. V týdnech před útokem také docházelo v různých strategických továrnách k ničivým požárům.
Teherán v odvetě vyslal na Izrael 100 ozbrojených dronů, ale izraelská obrana je začala sestřelovat, ještě než se k Izraeli přiblížily, a zlikvidovala všechny. K cíli nedoletěl ani jediný.
Ministr obrany Jisrael Kac zdůraznil, že íránský jaderný program se nacházel v kritickém bodě a zpravodajské informace ukázaly, že se Íránci blíží k zásadnímu průlomu. Kdyby Izrael tuto příležitost promeškal, možná by už další neměl. Írán, který už řadu desetiletí vyhrožuje Izraeli zničením, by vyrobil jadernou zbraň a ohrozil jeho existenci. Podle armády má materiál k výrobě nejméně 15 atomových bomb.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) před pár dny vůbec poprvé odsoudila Írán za porušení dohody o omezení jeho jaderného programu z roku 2015 a konstatovala, že v rozporu s dohodou nahromadil materiál k výrobě několika atomových bomb. Toto oficiální odsouzení dodalo izraelskému útoku legitimitu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Washington o útoku předem věděl a s Izraelem ho koordinoval. Zdůraznil, že Spojené státy se ho nezúčastnily, ale budou se bránit proti každé íránské odvetě a stejně tak budou bránit i Izrael. Upozornil, že dal Íránu šanci se dohodnout, a poznamenal, že „další izraelské útoky budou ještě brutálnější“. Trump dal původně Teheránu 60 dní na to, aby souhlasil se zastavením vývoje jaderné zbraně, a Izrael zaútočil 61. den. Stanice Fox News uvedla, že Američané těsně před útokem doplnili Izraeli rakety do lapače střel Železná klenba.
Příjemným překvapením bylo varování libanonské vlády místnímu íránskému spojenci Hizballáhu, aby ho ani nenapadlo na Izrael zaútočit. Hizballáh vzápětí potvrdil, že to nemá v úmyslu. Stejně tak Irák; šíitský vůdce Muktada Sadr prohlásil, že Irák se k odvetě proti Izraeli „rozhodně nepřipojí“.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil pro izraelský útok pochopení a Izrael podpořila i Francie. Nikoli však Británie; na rozdíl od loňského října, kdy se připojila k likvidaci střel a dronů Íránu při jeho útoku na Izrael, tentokrát oznámila, že Izraeli nepomůže. Sestřelovat íránské drony však pomohlo Jordánsko.
Izraelské páteční útoky byly mimořádně úspěšné, ale tím to nekončí. Izraelská armáda očekává, že celá operace může trvat až tři týdny. Očekává i nepřímou pomoc Ameriky, která v oblasti rozmístila vojenská plavidla s bojovými letouny, vrtulníky a další výzbrojí a poslala Izraeli vyspělý systém protivzdušné obrany THAAD k likvidaci balistických střel. Armáda povolala tisíce záložníků, evakuovala mezinárodní letiště v Tel Avivu a uzavřela vzdušný prostor.
Írán sice utrpěl bezprecedentní a ponižující porážku, ale odplata přijde – a nepochybně bude drsná.
