Izraelsko-íránská válka skončila
Po dvanáctidenní izraelské válce proti íránskému jadernému programu vstoupilo v úterý ráno v platnost příměří. Oběma stranám je nařídil Donald Trump a Írán souhlasil, protože od USA pro něj nabídka byla přijatelnější než od Izraele.
Trump tolik chtěl, aby ho obě země poslechly, že ani nebyl ochoten uznat, že Írán klid zbraní porušil a Izrael musí provést odvetu.
Přestože obě země s příměřím souhlasily, Írán tři hodiny nato odpálil dvě balistické rakety, které Izrael sestřelil. Teherán bezostyšně tvrdil, že on to nebyl, a Trump požadoval, aby Izrael nereagoval. To ale udělat nemohl, protože na Blízkém východě je důležité odstrašení, a tak nakonec kvůli Trumpovi provedl mírnější útok na íránský radar nedaleko Teheránu. Od úterního odpoledne pak už příměří nikdo neporušil.
Trumpovu klidu zbraní předcházely události, které působily jako komická reality show. Vyjednal ho Katar, přestože byl v pondělí terčem íránského raketového útoku, jenž měl být odvetou za americký úder na íránské jaderné továrny. Terčem byla americká vojenská základna u Dauhá, ale protože se Íránci báli americké reakce, řekli předem Američanům i Kataru, že na základnu zaútočí. Základna byla proto vyklizena a neutrpěla žádné škody ani lidské ztráty. Írán odpálil jen deset raket a pak prohlásil, že provedl „mohutnou a ničivou odplatu“, pohrozil další, jestli Amerika odpoví, a vyhlásil „vítězství nad Spojenými státy“. Írán ujistil Katar, že je „nadále jeho přítelem“, a nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí z bunkru, kde se skrývá, oznámil, že „Írán nikoho nenapadl“. Katar íránský útok „důrazně odsoudil“, podal na Írán stížnost v OSN a vyhradil si právo na odvetu, kterou však neměl v plánu.
Trump zkazil hrdinské řeči Íránu zkazil poznámkou, že „odveta byla slabá“ a že to čekal.
Rusko prohlásilo, že posílí vztahy s Íránem, a Putinova hlásná trouba Dmitrij Medveděv pravil, že „Rusko rádo dodá Íránu jaderné hlavice“. To ovšem velmi rozběsnilo Trumpa, a tak Medveděv vzápětí bez mrknutí oka dodal, že „Rusko žádné jaderné hlavice Íránu nedodá“.
Izrael v posledních dnech války zničil i vchod do nechvalně známé věznice Evin v Teheránu, která patří k nejhorším a nejkrutějším na světě a kde jsou brutálně mučeni političtí vězni, lidskoprávní aktivisté, novináři, intelektuálové i cizinci. Reagovala na to Rada OSN pro lidská práva – označila izraelské bombardování za „vážné porušení humanitárního práva“, protože „věznice je civilní objekt“. Ani slovem však neodsoudila íránské útoky na izraelské civilní domy, univerzitu a nemocnice balistickými střelami, navíc se zakázanou tříštivou municí.
Izrael spolu s Američany zničil všechny tři íránské jaderné továrny, i když přesný rozsah škod ještě není znám. Zlikvidoval dvě třetiny íránských balistických raket a asi 60 % odpališť, zbrojovky na jejich výrobu, skoro celou íránskou protivzdušnou obranu, ústředí jaderného programu v Teheránu, řadu vládních úřadů a stovky členů a desítky velitelů jednotek Basídž, represivního orgánu Islámských revolučních gard (IRG), stejně jako celé nejvyšší vojenské velení IRG, více než 15 jejich velitelů a stovky jejich příslušníků, dále velitele policie a zpravodajských služeb, desítky jaderných vědců, sklady raket, letadla a několik letišť. Izrael prohlásil, že dosáhl „všech cílů, které si vytyčil, a odstranil dvojitou existenční hrozbu, jadernou i zbrojní“. Neodpustil si ani zničení symbolu režimu ajatolláhů – veřejné městské „hodiny“, které odpočítávaly dobu do „totálního zničení sionistického režimu“. Výrazně posílil svou odstrašující sílu a odradil nepřátele od útoků a provokací.
Izrael sice íránský jaderný program úplně nezničil, ale je přesvědčen, že oddálil výrobu atomové bomby „o několik let“. Američtí zpravodajci však soudí, že jen o několik měsíců. Vyskytly se i zprávy, že Írán stovky až tisíce vyspělých odstředivek na obohacování uranu před útoky přemístil a schoval. Stále také není známo, zda se Izraelcům podařilo zničit více než 400 kg vysoce obohaceného uranu, z něhož může Írán časem vyrobit atomovou bombu; možná zůstal v sutinách po útocích.
Íránské útoky byly slabší, než Izrael čekal; Teherán odpálil zhruba 1000 dronů a „jen“ 550 balistických střel, z nichž Izrael sestřelil 80–90 %. I ty zbývající však napáchaly obrovské hmotné škody a zabily 29 Izraelců, z toho čtyři těsně před příměřím. Mezi oběťmi jsou i děti a staří lidé, včetně 95leté ženy přeživší holokaust, která zemřela několik dní po zranění. Raněných jsou přes 3000 a bez střechy nad hlavou zůstalo více než 9000 Izraelců.
Válka nepřerostla v regionální konflikt, protože íránští spojenci v Libanonu, Iráku ani Jemenu se do ní nezapojili a nový syrský režim taky ne.
Příměří však neobsahuje žádnou dohodu, v které by se Írán zavázal, že nebude jaderné zbraně vyrábět, a Trump ho k tomu ani nepřemlouval. Teherán naopak prohlásil, že se jaderného programu nevzdá a opět ho obnoví. Izrael válku zahájil, když jeho zpravodajské služby zjistily, že Írán má k jaderné zbrani už nebezpečně blízko; teď je nutné udržet současný stav.
Dělá se mě nevolno, když vidím znicene vezaky v troskách. Sprostá slova prezidenta Trumpa směřující na obě strany konfliktu po příměří, které bylo porušováno. Nyní Írán přiznává větší škody, které vznikly, pochovava své lampasaky. Jeden deník píše, že Izrael uvalil informační embargo na škody vzniklé po iranskem balistickém ostrelovani rafinerie a přístavu v Haife. Válka je hrozná.
Válka je hrozná, ale v případě, že někdo vyvíjí jadernou bombu s cílem vás zničit, je to jediná možnost.