I když Izrael po masakru Hamásu 7. října 2023 pocítil mezinárodní sympatie, na bojišti se solidarita neprojevila. Všichni západní spojenci s výjimkou USA odmítli prodávat Izraeli munici, včetně Německa a Itálie. Nakonec mu pomohli tři nečekaní partneři – Maďarsko, Srbsko a Česko, píše izraelský deník Jerusalem Post.
„Nejvěrnější spojenci uvalili na Izrael zbrojní embargo,“ řekl listu nejmenovaný představitel izraelského ministerstva obrany, který neskrýval rozčarování. „Kromě Američanů nám nikdo nechtěl poslat zbraně k útočným operacím ani prodat součástky k jejich výrobě u nás – s výjimkou Maďarska, Srbska a Česka.“ Izrael proto musí posílit vlastní obranný průmysl, aby v budoucích válkách nemusel používat munici, jejíž dodávky závisí na politických rozmarech jiných zemí.
Světlou výjimkou bylo Srbsko. Jeho státní exportní společnost Yugoimport SDPR po říjnu 2023 zbrojní dodávky do Izraele výrazně zvýšila. Podle balkánských médií přistávaly srbské nákladní letouny na izraelských základnách jeden za druhým. Jen loni v červenci Izrael od Srbska dostal zbraně a střelivo v hodnotě 7,3 milionů eur a do konce roku jich bylo za více než 23 milionů. Většinou šlo o dělostřelecké granáty ráže 155 mm, které patří k základním potřebám moderní pozemní války. Srbský prezident Aleksandar Vučić zvýšení dodávek vysvětlil tím, že chce Izraeli pomoci doplnit snižující se zásoby. Kritizovaly ho za to nejrůznější investigativní servery, a německý bulvární deník Bild dokonce tvrdil, že v dodávkách jsou nesrovnalosti, ale žádné neprokázal. Ke kritice se připojil i srbský dozorčí orgán KRIK a Vučić nakonec letos v červnu další zbrojní dodávky Izraeli zastavil a přesměroval je srbské armádě.
Maďarsko podporovalo Izrael spíše verbálně. Maďarské zbrojní firmy sice v minulosti s Izraelem spolupracovaly, např. i na společných programech výroby dronů, ale od začátku války v Pásmu Gazy žádné zbraně neposlaly. Maďarský premiér Viktor Orbán však Izrael velmi viditelně podporuje – v dubnu pozval do Budapešti premiéra Binjamina Netanjahua a Maďarsko oznámilo, že kvůli mezinárodnímu zatykači na něj odstupuje od Mezinárodního trestního soudu, který je podle Orbána zpolitizovaný.
Konkrétní, byť jen omezená pomoc však přišla z Prahy. Už několik dní po útocích z října 2023 Česko Izraeli poslalo asi 3000 pancéřových balistických plátů a neprůstřelné vesty. Praha urychlila administrativu i proclení dodávek, a vybavení tak dorazilo na izraelské základny ještě v době, kdy je ostřelovaly rakety. Kontraktor dodávek STV Group později potvrdil možnost další zbrojní pomoci, ale Izrael už žádnou nepožadoval. Ostatní české zbrojovky zůstaly stranou. Česká občanská společnost to však podle Jerusalem Postu viděla jinak a stovky lidí v únoru 2024 požadovaly ukončení války před izraelským velvyslanectvím a obviňovaly českou vládu ze spoluviny. Česká pobočka Amnesty International ji zase vyzvala k zastavení dodávek zbraní Izraeli, ale neuvedla, jaké má konkrétně na mysli.
Tyto tři evropské výjimky ostře kontrastují s politikou Západu po říjnu 2023. Rada bezpečnosti OSN nemohla vyhlásit zbrojní embargo kvůli americkému vetu, a tak jednotlivé země improvizovaly. Kanada v lednu 2024 zakázala vydávání nových povolení k vývozu zbraní, dokud prý „nebude moci ověřit jejich použití“. Španělsko zastavilo vydávání povolení hned v říjnu 2023 a zrušilo i smlouvu na dodávky protitankových střel v hodnotě 285 milionů eur. Belgické Valonsko v únoru 2024 na nátlak nevládních organizací v tichosti pozastavilo dvě licence na dodávky střelného prachu. Odvolací soud v Nizozemsku v únoru 2024 nařídil zastavit vývoz dílů k letounům F-35. Také Británie čelila žalobě, ale Nejvyšší soud letos v červnu rozhodl, že vývoz zbraní Izraeli může pokračovat, i když se částečně používají v Pásmu Gazy.
Náhlá velkorysost Srbska, hlasitá maďarská diplomacie a osamocený letecký transport České republiky dokázaly náhlý výpadek překlenout. Tyto země sice nepatří v Evropě k největším ani nejhlasitějším, ale přesto Izraeli pomohly v nouzi a zasluhují si chválu, zdůrazňuje Jerusalem Post.
Leave a Reply