Izrael a Sýrie se sbližují
Americký prezident Donald Trump chce pokračovat v uzavírání dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými zeměmi. Už za svého prvního prezidentství přemluvil Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán a teď by chtěl získat Saúdskou Arábii, Libanon a Sýrii.
Libanonská vláda sice účinně zasahuje proti teroristickému Hizballáhu, ale prezident Aún řekl, že normalizace vztahů s Izraelem zatím „není na programu“. Slibněji to vypadá se Sýrií.
Izrael novému syrskému režimu zpočátku nedůvěřoval, protože prezident Ahmad Šara byl původně džihádista Al-Káidy. Izraelská armáda proto obsadila demilitarizovanou zónu na společných hranicích i syrskou část strategické hory Chermon, po pádu Asadova režimu zničila jeho zbrojní továrny a sklady, aby zbraně nepadly do rukou teroristům, a dodnes likviduje ozbrojené syrské skupiny, které ohrožují jeho bezpečnost.
Zatím je předčasné hovořit o uzavření mírové smlouvy, kterou může zkomplikovat syrský požadavek navrácení Golanských výšin. Izrael je obsadil za šestidenní války v roce 1967 a v roce 1981 je anektoval. Tuto anexi uznaly pouze Spojené státy v roce 2019 za prvního Trumpova mandátu. Izrael odmítá Golany vrátit stejně jako při všech nepřímých jednáních s režimem Bašára Asada, ale je ochoten vyklidit nově zabraná území, až pro něj Sýrie nebude představovat bezpečnostní hrozbu.
Šara však zatím plně neovládá všechny ozbrojené milice. Řadě jejich členů se nelíbí, že nezavedl islámské právo šaría jako oficiální náboženský systém a chce vybudovat demokratický stát, který chrání všechny náboženské menšiny. Jeho odpůrci se údajně už třikrát pokusili o atentát; všechny pokusy zmařily turecké tajné služby, které s Šarou úzce spolupracují.
Šara opakovaně ujistil Izrael, že ho jeho režim neohrožuje, a reaguje vlažně, pokud vůbec, i na izraelské útoky na území Sýrie.
Šara chce obnovit zničenou zemi a k tomu potřebuje peníze. V půli května se v Rijádu osobně sešel s Donaldem Trumpem a ujistil ho, že Sýrie chce být „zemí míru“ a nebude už „dějištěm mocenského boje zahraničních velmocí“. Trump potom vyškrtl ze seznamu teroristických organizací Šarovu skupinu Haját Tahrír al-Šám a nedávno zrušil protisyrské sankce uvalené na Asadův režim v roce 2011, aby „dal Sýrii šanci“.
Izrael postupně přestal označovat Šaru za „teroristu v obleku“, přiznal, že by měl o mírovou smlouvu se Sýrií zájem, a začal se syrským režimem opatrně jednat; nejprve nepřímo a teď už i přímo. Pokračuje však v cílených útocích na teroristy; naposledy 7. července zlikvidoval na jihu Sýrie íránskou jednotku a několik ozbrojenců zadržel.
Už nějakou dobu probíhají izraelsko-syrská jednání o bezpečnosti a s Šarou se osobně setkal Netanjahuův poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi v metropoli Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Komunikace probíhá i přes ředitele Mosadu Davida Barneu, ministra zahraničí Gidona Saara a izraelskou armádu, která se Sýrii denně koordinuje bezpečnostní otázky.
Je to významný mezník ve vzájemných vztazích – obě země spolu přímo nekomunikovaly od vzniku Izraele v roce 1948 a oficiálně jsou stále ve válečném stavu. Sýrie dodnes neuznala existenci Státu Izrael.
Podle zdrojů blízkých Bílému domu se Šara při schůzce s Trumpem o navrácení Golanských výšin vůbec nezmínil.
V září se má s Šarou v Bílém domě setkat i izraelský premiér Binjamin Netanjahu. Prvním krokem k normalizaci a mírové smlouvě má být bezpečnostní dohoda, ve které Sýrie slíbí, že bude bojovat proti terorismu a omezí íránský vliv v zemi.
Obojí syrská vláda už dělá; tyto cíle sdílí s Izraelem. Zasahuje proti pašování íránských zbraní pro Hizballáh přes Sýrii do Libanonu i proti palestinským teroristickým skupinám, které v Sýrii toleroval Asad. Šarova vláda dokonce předala Izraeli archivní materiály týkající se nejslavnějšího izraelského špiona v Sýrii Eliho Kohena, který byl v roce 1965 v Damašku oběšen, a dokonce Izraeli umožnila přelety nad svým územím při nedávných útocích na íránské jaderné objekty. Pustila také mezinárodní inspektory OSN do Asadových zbrojních a jaderných objektů, jako byl utajovaný jaderný reaktor, který v provincii Dajr az-Zaur budovali Severokorejci.
Mír se Sýrií je sice ještě daleko, ale už není nepředstavitelný.
Zatímco evropské země ruší s Izraelem spolupráci kvůli jeho operaci v Pásmu Gazy, stále víc neevropských s ním spolupracovat chce. Zájem o normalizaci vztahů projevila také Indonésie nebo Ázerbajdžán a potenciálními kandidáty jsou i africké státy Mali a Džibuti – ale s tím, že nejprve Izrael musí ukončit operaci v Gaze. Stejnou podmínku si klade i Saúdská Arábie.
