Izrael a jeho pomoc syrským drúzům
Sbližování Izraele se Sýrií přerušil incident, který skončil izraelským bombardováním území syrských drúzů a podle odpůrců nového syrského režimu odhalil jeho pravou podstatu.
Konflikt začal 11. července únosem drúzského obchodníka na dálnici mezi Damaškem a Suvajdou, kde drúzové tvoří většinu obyvatel. Drúzové z únosu obvinili místní beduíny a několik jich zadrželi. Mezi oběma skupinami propukly boje a vláda syrského prezidenta Ahmada Šary vyslala 13. července do oblasti vojáky, aby situaci uklidnili. Ti však začali v Suvajdě páchat brutální násilnosti – podobně jako v dubnu, kdy povraždili asi stovku drúzů. Patnáctého června přišel syrským drúzům na pomoc Izrael. Tamější drúzové mají v Sýrii příbuzné, a tak požadovali, aby jim Izrael pomohl.
V Izraeli žije zhruba 140 000 drúzů, s nimiž nejsou nikdy žádné problémy. Jsou mírumilovní, slušní a loajální, nevyvolávají konflikty a na vlastní žádost slouží v izraelské armádě. Považují se za potomky biblického Jetra, Mojžíšova tchána. Muslimové je nenávidí a neuznávají coby bezvěrce a odpadlíky, protože drúzská víra byla původně odnoží šíitského islámu. V Sýrii žije až 700 000 drúzů.
Izrael nejprve syrský režim před útoky na ně varoval, a když neustaly, začal vojáky v Suvajdě bombardovat.
Ve středu asi tisíc rozhněvaných izraelských drúzů prorazilo hraniční plot v Golanských výšinách a vydali se svým syrským druhům na pomoc, přestože je premiér Binjamin Netanjahu varoval, že mohou být uneseni nebo zabiti. Ne všichni se vrátili a do Izraele naopak přišlo několik syrských drúzů s přáním zůstat.
Do Sýrie vstoupili i dva izraelští drúzští poslanci Knesetu. Jeden z nich, Hamad Amar, po návratu líčil hrůzné scény, jichž byl v Suvajdě svědkem – vojáci vraždili muže, ženy i děti, stínali hlavy, vypalovali domy, ponižovali drúzy, znesvěcovali jejich svatá místa, znásilňovali zdravotní sestry, a znásilnili dokonce i jednu pětiletou holčičku. Poslanec přirovnal to, co viděl, k masakru Hamásu 7. října 2023.
Navzdory těmto hrůzám žádná země na světě syrskou vládu neodsoudila, ale OSN opět kritizovala Izrael, který se jako jediný snažil vraždění drúzů zabránit. Ke kritice se připojil i předseda Evropské rady, Portugalec António Costa, a nejhorší světový agresor Rusko.
Izrael nejprve v Suvajdě podnikl varovný útok na syrské vojáky, ale masakry drúzů pokračovaly, a tak ve středu s vědomím Američanů provedl 160 vzdušných útoků na tamější armádní pozice a pro výstrahu bombardoval i bránu syrského vojenského velitelství v Damašku. Nakonec bylo uzavřeno příměří, v jehož rámci drúzové dostali na starosti obranu své oblasti a slíbili, že se Suvajda začlení do syrského státu, a syrské vládní síly se stáhly. Podle Syrské observatoře lidských práv (SOHR) si konflikt vyžádal přes 374 mrtvých, z toho 135 drúzů.
Prezident Ahmad Šara násilnosti odsoudil, slíbil, že vrahové budou potrestáni, a prohlásil, že drúzové jsou „nedílnou součástí syrského národa“ a Sýrie „bude chránit jejich práva i svobody“. Snažil se působit dojmem, že vláda vojáky do Suvajdy nevyslala, ale jeden zajatý uvedl, že armáda dostala rozkaz od ministerstva obrany; což ovšem nelze ověřit. Podle některých izraelských analytiků je také možné, že to nebylo „na rozkaz“ režimu, ale s jeho tichým souhlasem.
Není jisté, zda boje ustaly natrvalo. Prozatímní prezident Šara začlenil všechny své někdejší spolubojovníky z Islámského státu a al-Káidy do oficiální armády, ale zjevně je nemá pod kontrolou a v jejich řadách je stále rozšířená myšlenka džihádu.
Už v březnu došlo v západní Sýrii k podobnému masakru alavitů, menšiny vyznávající víru, která je směsicí islámu, judaismu, křesťanství a zoroastrismu. Během dvou týdnů takzvané vládní síly povraždily přes 600 alávitů; SOHR dokonce uvádí přes 1600 mrtvých. Prezident Ahmad Šara popřel, že masakr nařídila vláda.
Šara nepochybně chce spolupracovat se Západem, ale situace v terénu tomu nesvědčí. V jeho bezprostředním okolí se pohybuje mnoho bývalých džihádistů, kteří si přejí, aby byl islám nadřazen všem ostatním vírám, a chtějí mít menšiny pod kontrolou. Není proto jisté, zda se Šara udrží u moci.
Naděje na uzavření míru mezi Izraelem a Sýrií výrazně pohasla a konflikt narušil i vzájemnou spolupráci. Izrael nechce v Sýrii otevřít novou bojovou frontu, ale nechce také, aby se u společných hranic usadili džihádisté. Posiluje v oblasti jednotky, opevňuje hraniční plot a chce dostát svému slibu pomáhat drúzům. Požaduje v jižní Sýrii demilitarizovanou zónu, aby předešel případnému útoku džihádistů podobnému masakru ze 7. října, ale to se syrskému režimu nelíbí. Normalizace izraelsko-syrských vztahů se najednou zdá být velmi daleko.
