Libanon zahajuje odzbrojení Hizballáhu
Libanonská vláda se nevzdala úmyslu odzbrojit šíitské teroristické hnutí Hizballáh a po devíti měsících příměří s Izraelem udělala první krok. Američané jí předložili plán odzbrojení všech „nestátních“ ozbrojených skupin, včetně palestinských, které ohrožují Izrael z libanonských uprchlických táborů. Prezident Džúzif Aún požaduje, aby v zemi neměl zbraně nikdo jiný než libanonská armáda. Začátkem srpna schválil americký plán libanonský parlament.
Vláda má Hizballáh odzbrojit do konce roku. Potom má Izrael vyklidit tři ze svých pěti základen v Libanonu a propustit libanonské vězně. Následovat má jeho úplné stažení a zastavení izraelských útoků a likvidace těžkých zbraní Hizballáhu, včetně raket a dronů. USA, Saúdská Arábie, Francie a Katar pak uspořádají mezinárodní konferenci s cílem získat prostředky na obnovu libanonské ekonomiky a rekonstrukce.
V Libanonu také skončí neužitečné mírové jednotky OSN (UNIFIL), které měly od roku 1978 dohlížet na dodržování příměří, ale nikdy to nedělaly. USA se s Libanonem dohodly, že jim mandát už neobnoví.
Libanonská armáda od listopadového příměří poměrně účinně zasahuje proti porušování příměří Hizballáhem a ovládá už zhruba 80 % jihu, odkud se měli teroristé stáhnout. Izrael pokračuje v likvidaci členů Hizballáhu, kteří se v zakázané jižní zóně snaží obnovit zbrojní arzenál. Od listopadu podnikl na 600 útoků a zničil přes 240 zbrojních skladišť. Na svých pěti vojenských stanovištích v Libanonu u společných hranic zatím zůstává.
Libanonská vláda pověřila armádu, aby plán odzbrojení připravila do konce srpna.
Hizballáh vznikl v roce 1982 výlučně s cílem bojovat proti Izraeli. Kdyby se ho podařilo odzbrojit, byl by to převratný historický krok. Bude to však náročný úkol s mnoha překážkami, které se nemusí podařit překonat.
Největším problémem plánu je samotný Hizballáh. Jeho generální tajemník Naím Kásim v pátek prohlásil, že hnutí zbraně nesloží, protože je jedinou silou, která Libanon ochrání před Izraelem, což libanonská armáda nedokáže. A pohrozil, že jestli začne vláda plán uskutečňovat, propuknou mohutné protesty.
Donedávna byl Hizballáh skutečně jedinou „armádou“, která proti Izraeli účinně bojovala – díky materiální a finanční podpoře Íránu. Oficiální armáda, která byla hůře vyzbrojená než Hizballáh, to nedokázala a řada vojáků s ním sympatizovala, či dokonce spolupracovala. Hizballáh tvrdí, že Izrael se z Libanonu v letech 2000 i 2006 stáhl jen díky němu. Hizballáh dokonce bojoval i za režim Bašára Asada v Sýrii a cvičil proíránské milice v Iráku a Jemenu. Získal značnou moc a tak velký politický vliv, že byl schopen vetovat vládní rozhodnutí a vládu ochromit. Libanon se kvůli němu stal nefunkčním státem. Hizballáh a jeho šíitský spojence, strana Amal, mají dodnes své ministry a poslance.
Postavení Hizballáhu však zásadně oslabila jeho porážka v nedávné válce s Izraelem, který mu zlikvidoval na 5000 mužů a dalších 9000 vyřadil z boje explodujícími pagery a vysílačkami. Pryč je i celé vedení hnutí v čele s generálním tajemníkem Hasanem Nasralláhem a většina jeho zbrojního arzenálu, včetně 80 % raketových odpališť, na 1500 podzemních prostor a všechny útočné tunely. Schopnost Hizballáhu útočit na Izrael je na historickém minimu.
Mnoho Libanonců, zejména sunnitů a křesťanů, dnes považuje Hizballáh za hrozbu národní jednoty. Odpor vůči hnutí posílila i nezdravá závislost Libanonu na Íránu a v roce 2020 exploze v bejrútském přístavu, kde měl Hizballáh sklad dusičnanu amonného. Zahynulo skoro 220 lidí.
Hizballáh se dál těší podpoře šíitů, kteří tvoří zhruba 30 % obyvatel, ale nejen jich. Nejnovější průzkum libanonského deníku Al-Achbar ukázal, že s odzbrojením hnutí nesouhlasí 58 % Libanonců a 72 % nevěří, že je ochrání armáda. A v květnových komunálních volbách zvítězili kandidáti Hizballáhu ve skoro všech jižních volebních okrscích.
Hnutí má dnes problém získávat íránskou pomoc, protože Izrael zablokoval pašovací trasy. Naím Kásim přesto tvrdí, že íránskou „podporu“ stále dostává.
Libanonská vláda se chce íránského vlivu zbavit. Minulý týden zemi navštívil tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Alí Laridžání a prezident Aún mu zdůraznil, že si nepřeje, aby se Írán vměšoval do libanonských záležitostí.
Libanonská vláda se upřímně snaží změnit zemi k lepšímu. Kásimova pohrůžka mohutných protestů je však reálná a mohla by Libanon uvrhnout do ještě větší krize. Mohly by vypuknout střety s armádou a vyloučená není ani občanská válka. Libanon už občanskou válku zažil v letech 1975–1990 a zahynulo v ní skoro čtvrt milionu lidí. Protesty už začaly.
Arabské a západní zpravodajské služby varovaly libanonské vedení, že Írán nařídil Hizballáhu, aby připravil plán atentátů na libanonské vládní představitele, kteří odzbrojení podporují. Není to planá hrozba – v roce 2005 Hizballáh zavraždil premiéra Rafíka Harírího.
