Americká Liga proti hanobení (ADL) v květnu zveřejnila zprávu o prudkém vzestupu fyzických útoků na Židy a židovské objekty v Německu, Francii, Británii, USA, Kanadě, Austrálii a Argentině. V Německu jich loni bylo o 75 % více než o rok dříve, v Británii o 85 % víc a ve Francii o 185 %. Židé přestali nosit židovské přívěsky nebo jarmulky, a někteří si dokonce mění židovsky znějící jména na neutrálnější. V Německu došlo od ledna do konce října 2024 k 3200 antisemitských trestných činů a v prvních třech měsících letošního roku ke skoro 1100. USA loni zaznamenaly téměř 10 000 antisemitských incidentů, o 200 % víc než v roce předchozím a o 893 % více než v posledních deseti letech.
Navzdory postihům prezidenta Donalda Trumpa antisemitismus nezeslábl ani na amerických univerzitách. Ve školním roce 2024–2025 došlo ke skoro 1900 útokům, o 26 % více než o rok dříve a skoro desetkrát víc než před masakrem Hamásu 7. října 2023.
Počet antisemitských incidentů stoupl i na evropských univerzitách. Podle zprávy mezinárodní židovské organizace B‘nai B‘rith byl obzvlášť vysoký v devíti evropských zemích – v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a Británii. Běžně dochází k fyzickému násilí proti židovským studentům, výzvám ke zničení Izraele, ke zkreslování holokaustu a k vandalismu židovských objektů.
Austrálie proti antisemitismu nezasahovala, ani když počet incidentů loni stoupl o 316 % oproti roku 2023. Probudily ji až izraelské zpravodajské informace, že žhářský útok na synagogu v Melbourne a košer obchod v Sydney zorganizoval Írán. Vyhostila íránského velvyslance, stáhla australského z Teheránu, označila íránské Revoluční gardy za teroristickou organizaci a zakázala na veřejnosti vlajky Hamásu. Antisemitských útoků se však dopouštějí i Australané bez napojení na teroristické organizace; loni došlo k více než 2000 incidentů.
Ve Francii jich loni bylo skoro 1600 a jen v německé metropoli Berlíně skoro 1400, nejvíc za posledních deset let. Švédsko jich ještě v roce 2022 zaznamenalo 24, ale o rok později už 110. V Británii došlo v první polovině letošního roku k více než 1500 incidentů a dvě třetiny židovských zaměstnanců zažily antisemitismus na pracovišti, zejména ve zdravotnictví. Podle skupiny Kampaň proti antisemitismu pouhá třetina britských Židů soudí, že mají v Británii budoucnost, a polovina zvažuje vystěhování. Kanadská vláda zase zjistila, že každý šestý antisemitský incident ve školách iniciuje nebo schvaluje učitel. Celých 49 % incidentů není nikdy vyšetřeno a 16 % židovských rodičů přehlásilo své děti do židovských škol.
V Evropě dochází až k neuvěřitelným událostem. Židovská průvodkyně ve vyhlazovacím táboře Osvětim byla nedávno šikanována za to, že nesla izraelskou vlajku, a v červenci tam polský policista vyzval skupinu izraelských vojáků k odstranění izraelských vlajek při vlajkovém pochodu.
V Irsku, nejvíc antisemitské zemi v Evropě, vyzvalo na padesát „lékařských odborníků“ ministerstvo zdravotnictví, aby zakázalo používání izraelských léků pro děti, protože je „znepokojuje humanitární krize v Pásmu Gazy“.
Ve Francii byl v srpnu zatčen manažer letoviska v Porte-Puymorens, protože do něj odmítl pustit skupinu 150 izraelských dětí „kvůli svým osobním zásadám“.
V nizozemském vodním parku De Kampervoorn byli fyzicky napadeni čtyři izraelští turisté. Skončili v nemocnici. Manželka Izraelce zbitého do bezvědomí řekla, že šlo o lynč. K podobnému lynčování došlo loni v listopadu v Amsterodamu po fotbalovém zápase místního týmu s izraelským klubem Maccabi, kdy bylo zraněno na 30 Izraelců. Policie zatkla 62 násilníků, ale odsouzeno jich bylo jen pět a nejpřísnější trest obnášel pouhých šest měsíců vězení.
V Rakousku propalestinští aktivisté poničili budovu vysílací stanice ORF na protest proti jejímu způsobu informování o konfliktu v Pásmu Gazy s tvrzením, že je „odpovědná za genocidu Gazanů“.
Když rodina ultraortodoxních židů chtěla v belgickém letovisku Koksijde v pronajaté chatce oslavit šábes, sousedé ji udali majiteli s tím, že se „u židů koná podezřelé shromáždění“. A majitel židy vyhodil. Týden předtím žádal po židovských zájemcích o ubytování předem jejich fotografie, a když viděl, že jde o židy, odmítl je ubytovat.
V červenci nastoupila do letadla španělské společnosti Vueling skupina 44 francouzských židovských teenagerů s doprovodem, aby odletěla domů do Paříže. Leteckému personálu vadilo, že si děti zpívají, a vyzval je, aby vystoupily. Když odmítly, personál srazil jednu z vedoucích skupiny na zem, zkroutil jí ruce a zavolal policii. Při propuštění musela podepsat prohlášení, že o incidentu nebude mluvit. Skupinu vyděšených dětí personál z letadla vyhodil a španělský ministr dopravy Oscar Puente je pak nazval „izraelskými spratky“, přestože u incidentu nebyl. Později se ukázalo, že pilot letadla Iván Chirivella, který nařídil děti vysadit, byl instruktorem dvou teroristů al-Káidy, kteří provedli útoky z 11. září 2001 v USA.