Násilnosti na Západním břehu nepolevují

Navzdory dlouhotrvající izraelské vojenské operaci v Judsku a Samařsku (na Západním břehu) se tamější bezpečnostní situace nelepší. Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet dokonce varuje, že odtamtud může „přijít příští 7. říjen“.

Naposledy v úterý najeli dva 18letí Palestinci do lidí v Guš Ecjonu a potom vyběhli z auta a začali bodat do lidí nožem. Zabili jednoho muže a tři další zranili.

Írán ztratil možnost zásobovat zbraněmi Hamás v Pásmu Gazy a do značné míry i libanonský Hizballáh, a tak se soustřeďuje na Západní břeh. Íránské zbraně, včetně protitankových střel, granátů, dronů a výbušných zařízení, tam proudí v bezprecedentním množství přes Jordánsko a Sýrii. Šin Bet sice zatýká pašeráky i Palestince, kteří chystají útok, ale všechny se dopadnout nepodaří. Teroristé se na Západním břehu snaží vyrábět i vlastní rakety.

V únoru naplánovali pět koordinovaných pumových útoků na izraelské autobusové linky; stovkám mrtvých zabránila jen chyba v nastavení času explozí. V červenci izraelské bezpečnostní složky odhalily 60člennou teroristickou síť s obrovským množstvím zbraní v Hebronu. Většinu členů tvořili palestinští teroristé propuštění z izraelských věznic.

Izraelská armáda přitom po 7. říjnu 2023 zlikvidovala stovky teroristů a tisíce dalších pozatýkala. Dalších více než 3600 zadržela loni a zmařila přes 1000 pokusů o teroristický útok. Šin Bet nachází i tunely vedoucí k izraelským osadám podobné těm, jimiž Hamás prošpikoval Pásmo Gazy. Jeden v Tulkarmu vedl k tamější nemocnici s cílem využít civilisty jako lidské štíty.

Izraelci proto opevňují judské a samařské osady – od října 2023 kolem nich vybudovali skoro tisíc nových betonových zdí a instalovali železné vstupní brány.

Bezpečnostní složky palestinské samosprávy sice s Izraelem spolupracují, ale proti Hamásu a dalším teroristickým skupinám nezasahují dostatečně. Místní Palestinci samosprávu nenávidí stejně jako jejího 90letého předsedu Mahmúda Abbáse a Husajna al-Šajcha, kterého Abbás nedávno jmenoval svým nástupcem. Abbásovo odstoupení si podle říjnové ankety Palestinského centra pro politiku a průzkumy přeje 80 % Palestinců a 66 % preferuje Hamás; 85 % si nepřeje, aby složil zbraně, a 49 % si přeje pokračovat v ozbrojeném boji proti Izraeli.

To vše patří k důvodům, proč současná izraelská vláda odmítá vznik samostatné Palestiny – okamžitě by se proměnila v teroristický stát.

Bezpečnostní situaci zhoršují i sílící násilnosti izraelských extremistů proti palestinským civilistům. Šin Bet proti nim zasahuje, ale ultrapravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir je podporuje a policie, která pod něj spadá, proto tento jev přehlíží.

Skupina 100–200 mladých násilníků řádí za působení Ben Gvira jako utržená z řetězu a napadá palestinské civilisty, včetně starých lidí, a ničí jim majetek, podpaluje domy, auta i stromy, pustoší úrodu a vraždí kozy a ovce. Málokdy jsou však zatčeni, a pokud ano, jsou brzy opět propuštěni.

Počet případů, kdy je proti násilníkům zahájeno trestní řízení, klesl za Ben Gvira o 70 %, což tuto tzv. „mládež z kopců“ jen povzbudilo k útokům. Dochází k nim denně – jen za poslední tři měsíce jich bylo 85, zatímco loni v témže období 25. Loni v říjnu dosáhl jejich počet šedesáti, ale letos v říjnu množství případů vandalismu, žhářství, házení kamenů i fyzického napadání palestinských civilistů, např. pastýřů, stouplo na 97. Mladí „anarchisté“, jak jim říká armáda, někdy útočí i na vojáky, kteří se je snaží zastavit. Před čtyřmi měsíci dokonce napadli stanoviště izraelské armády a základnu Šin Bet. Řada jich byla zadržena, ale zanedlouho opět propuštěna; obviněn nebyl ani jeden.

Premiér Netanjahu, ministr obrany Jisrael Kac a zahraničí Gidon Saar je teprve nedávno ostře odsoudili a vyzvali bezpečnostní složky k přísnějším zásahům. Právě Kac však přispěl k jejich bezuzdnému řádění, když před rokem zrušil administrativní vazbu, tedy zadržování provinilců bez konkrétního důkazu; dnes se administrativní vazba vztahuje už jen na Palestince. Tento krok zásadně zkomplikoval armádě zásahy proti násilníkům a náčelník generálního štábu Ejal Zamir vyzval vládu, aby opatření obnovila.

Velitel Centrálního velení generálmajor Avit Blut se pokusil anarchisty zbrzdit vydáním třiceti nových nařízení, včetně zákazu nošení masek pod hrozbou až dvouletého vězení, ale výtržníky to neodradilo.

Prezident Jicchak Hercog označil jejich útoky za „závažné a šokující“ a vyzval politiky k ráznému zákroku. Zamir varoval, že násilnosti extremistů ohrožují schopnost armády řešit bezpečnostní hrozby v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii. Podle něj mohou rozpoutat konflikt, který si vynutí rychlé nasazení velkého počtu vojáků, kteří jsou nezbytní jinde.

EU a nedávno i Singapur uvalily sankce na čtyři nejznámější anarchisty a zakázaly jim vstup na své území. To ale nestačí. Tito mladíci poškozují pověst židovského státu. Jejich činy slouží protiizraelským médiím k ospravedlňování vlastního nepřátelského postoje a posilují mezinárodní nenávist vůči Izraeli.