Izraelsko-syrská bezpečnostní dohoda nebude
V pondělí uplynul rok od svržení režimu Bašára Asada. Nová syrská vláda bývalého džihádisty Ahmada Šary však dodnes nemá celou zemi pod kontrolou a Izrael si není jistý, zda mu může věřit. Proto dál odmítá opustit nárazníkovou zónu, kterou po Asadově svržení na syrské straně Golanských výšin rozšířil od hory Chermon až k hranicím Jordánska, a vybudoval tam devět obranných stanovišť. Nejdůležitější je syrská část Chermonu, odkud teď Izrael monitoruje velkou část Sýrie i Libanonu.
V Sýrii stále působí džihádističtí teroristé. Bývalí Šarovi spolubojovníci z teroristické skupiny Haját Tahrír al-Šám jsou dnes součástí armády nového státu a mnohým se přítomnost Izraelců na hranicích nelíbí. V Sýrii působí i Hamás, Palestinský islámský džihád a libanonský Hizballáh. Izraelské komando Sajeret Matkal nedávno vpadlo do syrské vesnice Bejt Džinn, aby pozatýkalo členy teroristické skupiny Džamá islámíja. V následné bitvě bylo zabito 13 ozbrojenců a zraněno šest izraelských vojáků. Izrael uvedl, že od začátku roku do konce listopadu provedl v Sýrii zhruba sto takových preventivních operací, aby zabránil útoku nebo zlikvidoval zásoby zbraní.
Šara v listopadu navštívil Washington, zalíbil se Donaldu Trumpovi a dosáhl zrušení protisyrských sankcí. Damašek se na oplátku zapojil do globálního boje proti Islámskému státu. Šara, který se těší i přízni arabských zemí, chce získat co nejvíc investic, aby mohl Sýrii zdevastovanou třináctiletou občanskou válkou postavit na nohy.
Protisyrské sankce zrušily i Británie a Kanada. Podmínkou bylo zpřístupnění někdejších Asadových továren na výrobu chemických zbraní. Sýrie to inspektorům umožnila a zástupci Organizace za zákaz chemických zbraní navštívili 19 míst a zajistili přes 6000 dokumentů.
Izrael spatřuje nebezpečí především v množství teroristických skupin, které v Sýrii ilegálně působí, včetně Islámského státu nebo al-Káidy. Šara zatím nemá v úmyslu Izrael napadnout, ale některé oblasti neovládá a v nové armádě je řada odpůrců jeho prozápadní politiky. Šarovi tak neustále hrozí atentát; už byly zmařeny nejméně dva pokusy Islámského státu.
Premiér Binjamin Netanjahu by rád uzavřel se Sýrií dohodu o normalizaci vztahů, jakou už Izrael má se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem. Chce to i Donald Trump; dokonce tolik, že na Izrael naléhá, aby s útoky v Sýrii přestal, aby si Šarův režim neznepřátelil.
Mnoho Syřanů požaduje odvety, ale Šara je provádět nechce, aby nerozpoutal širší konflikt. Nedávno si však postěžoval, že po svržení Asada „vzkázal, že si přeje regionální mír a stabilitu, ale Izrael na to reaguje extrémním násilím“. Podle něj Izrael za uplynulý rok podnikl více než tisíc leteckých úderů. Sýrie přitom maří pokusy o pašování zbraní libanonskému Hizballáhu přes své území.
Izraelské útoky se nelíbí ani Turecku, sponzorovi Šary a jeho armády, kterou Ankara pomohla vybudovat a vycvičit. Kdyby mezi novou Sýrií a Izraelem došlo ke konfliktu, mohli by se do něj Turci zapojit a to Izrael rozhodně nechce. Proto v srpnu preventivně zlikvidoval vyspělý turecký zpravodajský systém v Sýrii, který měl monitorovat izraelské operace.
Izraelské zpravodajské služby varují, že situace se může kdykoli nečekaně zhoršit, a kdyby se podařil nějaký atentát na Šaru, mohou se chopit moci extremistické skupiny.
V pohraniční oblasti vládne chaos a vyskytuje se tam množství nelegálních zbraní. Izrael požaduje, aby syrský režim vytvořil 20 kilometrů širokou demilitarizovanou zónu na západě Sýrie a zhruba 30 kilometrů širokou na východě, kde by nebyly žádné těžké zbraně ani větší množství syrských vojáků. Teprve potom se stáhne z nově obsazených pozic – s výjimkou syrské strany hory Chermon, která má pro něj zásadní strategický význam.
Tyto izraelské podmínky byly součástí rozhovorů o bezpečnostní dohodě se Sýrií, které probíhaly několik měsíců. Šarův režim však požadoval stažení ze všech pozic, které Izrael obsadil před rokem. Jednání tak zkrachovalo a podle Izraelců bezpečnostní dohoda „v nejbližší budoucnosti podepsána nebude“. Přitom mezi oběma stranami panovala shoda v 80 % projednávaných témat a média tvrdila, že k podpisu dojde už v srpnu. Podle izraelských zpravodajských služeb by vláda měla s dohodou počkat a soustředit se v Sýrii na eliminaci teroristů.
Šarův režim zatím není demokratický a možná ani nebude. Podle izraelského institutu Alma získalo nejvyšší funkce v armádě nejméně 22 bývalých džihádistů, režim nechrání menšiny, připustil masakry drúzů a alavitů a nedávných voleb se zúčastnili jen vybraní zástupci. Alma varuje, že Šarovi nelze věřit a že jeho konečným cílem je vytvoření chalífátu.
