Netanjahu navštívil Trumpa
Šestá letošní schůzka Donalda Trumpa s izraelským premiérem Binjaminem Netanjahuem byla v podstatě úspěšná. Netanjahu se obával, že Trump ho bude nutit ke stažení izraelských vojáků z Pásma Gazy, ale to má nastat až po odzbrojení Hamásu, který je kategoricky odmítá. Trump však v Mar-a-Lagu prohlásil, že jestli Hamás zbraně „rychle nesloží, draze za to zaplatí“. Neuvěřil ani tvrzení Hamásu, že Izrael porušuje příměří – to dělá naopak Hamás, když posílá do zakázané zóny své lidi, kteří ohrožují izraelské vojáky. Trump prohlásil, že Izrael dohodu dodržuje na 100 % a on proti jeho počínání nemá žádné námitky. Oba politici se dohodli, že dají Hamásu na složení zbraní dva měsíce.
Izrael a USA se však stále neshodují na začlenění Turecka do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které mají od druhé fáze Trumpova plánu udržovat v Pásmu Gazy pořádek. Trump i turecký prezident Erdoğan v nich chtějí mít i Turky, ale Izrael je rezolutně proti – Erdoğan podporuje Hamás a zastává ostrý protiizraelský postoj. Trump to všechno uznal, ale jednoznačně Turecko nezamítl. Jestli ho do ISF navzdory Netanjahuově odporu prosadí, bude mít Izrael v Pásmu Gazy o nepřítele víc.
Netanjahu Trumpa nepřesvědčil ani o nutnosti obezřetného postoje vůči Sýrii. Trump novému prezidentovi Ahmadu Šarovi očividně věří. Není však jasné, jestli vyzval Netanjahua k zastavení útoků na syrské zbraně a džihádisty, jak požaduje Šara, a ke stažení z nárazníkové zóny, kterou Izrael po pádu Bašára Asada v Sýrii obsadil.
Nejasné jsou i závěry týkající se Libanonu. Trump dal sice najevo nespokojenost s neschopností libanonské vlády odzbrojit teroristický Hizballáh do konce roku, jak slibovala, ale nestanovil žádný nový termín.
Jednoznačného vítězství Netanjahu dosáhl v otázce Íránu. Jel za Trumpem s odhodláním ho přesvědčit, že bude nutný druhý vojenský úder, protože Teherán zřejmě obnovuje svůj jaderný program a rychle doplňuje zničené zásoby balistických raket. Trump řekl jednoznačně, že Amerika Izraeli s případnými útoky pomůže.
Jediná kritika Izraele, kterou Trump a jeho poradci jasně vyjádřili, se týkala politiky vůči Palestincům na Západním břehu (v Judsku a Samařsku). Šlo především o nedostatečné zásahy proti tamějším židovským extremistům, kteří útočí na bezbranné civilisty, vraždí jejich hospodářská zvířata a ničí majetek. Jen letos zabili dva Palestince s americkým pasem. Trumpovi poradci vyjádřili nelibost i nad rozšiřováním izraelských osad a zadržováním výnosů z palestinských cel a daní, které Izrael vybírá pro palestinskou samosprávu. Izraelská vláda podmiňuje uvolnění těchto peněz zastavením finančních podpor palestinským teroristům. Američané se však obávají, že izraelské kroky mohou narušit jejich plán pro Pásmo Gazy i uzavření dalších abrahámovských dohod s arabskými zeměmi. Nešlo však o nikterak ostrý spor; Trump nakonec vyjádřil přesvědčení, že Netanjahu „nepochybně udělá, co je správné“.
Podle některých izraelských novinářů Trumpa nejvíc zajímalo, jestli izraelský prezident Jicchak Hercog zastaví soudní proces s Netanjahuem kvůli korupci, podvodům a zneužití pravomoci. Dokonce prohlásil, že mu „nejmenovaný izraelský představitel“ potvrdil, že milost „je už na cestě“, což Hercogova kancelář okamžitě popřela. Izraelský prezident nemá pravomoc zastavit probíhající soudní proces; může jen udělit milost, pokud obžalovaný přizná vinu. A to Netanjahu nemá v úmyslu, protože by musel odstoupit z funkce.
Žádný konflikt názorů na summitu nenastal, a Trump dokonce prohlásil, že „kdyby měl Izrael jiného premiéra, už by možná neexistoval“. Izraelští představitelé tvrdí, že schůzka byla nejúspěšnější ze všech letošních šesti a že Trump a Netanjahu „dospěli k řadě závěrů“, ale zjevně nepadlo žádné zásadní rozhodnutí. Situace v Pásmu Gazy se tak zřejmě v dohledné době nezmění a izraelská armáda se odtamtud zatím nestáhne. Netanjahu požaduje, aby Hamás nejprve vrátil ostatky posledního zavražděného rukojmího.
Podle izraelského komentátora Rona Ben-Jišaje se nic podstatného nezmění patrně proto, že Američané zatím nedokážou druhou fázi plánu pro Pásmo Gazy spustit. Nedali dohromady Mezinárodní stabilizační síly ani členy plánované „Rada míru“, která má enklávu dočasně řídit. Jiní novináři se zase obávají, že Trump bude za svou jednoznačnou podporu po Izraeli něco chtít.
Nenamítali nic ani proti oficiálnímu izraelskému uznání Somalilandu. To ve světě vyvolalo takové pozdvižení, že Rada bezpečnosti OSN kvůli tomu svolala mimořádné zasedání. Zástupkyně amerického velvyslance v OSN Tammy Bruce na něm však vyjádřila podporu Izraeli a vyjádřila podiv, že když „několik států uznalo jednostranně neexistující Palestinu, žádné mimořádné zasedání RB OSN nikdo nesvolal“.
