Kurdové prosí Izrael o pomoc

Izrael má nečekané dilema – o pomoc ho prosí syrští Kurdové, kteří se stali terčem operace syrské armády prezidenta Ahmada Šary. V Sýrii žije na tři miliony Kurdů a s těmi v Iráku, Turecku a Íránu je jich přes 30 milionů, ale dodnes nemají vlastní stát. Syrští Kurdové si za občanské války zřídili na severovýchodě země autonomní oblast Rožava, ale teď o ni přicházejí.

V Izraeli žije na 200 000 kurdských Židů a židovský stát dnes udržuje těsné vztahy s iráckým autonomním Kurdistánem, který chrání judaismus, a má dokonce ministerského představitele pro židovské záležitosti a ochranu židovských památek. Kurdy považoval za strategické spojence už první izraelský premiér David Ben-Gurion. Izrael je podporoval v 60. a 70. letech v konfliktu s Irákem a Kurdy cvičil a dodával jim zbraně a zpravodajské informace. Syrským Kurdům posílal za občanské války humanitární pomoc.

Šara se rozhodl Sýrii sjednotit a s Kurdy o začlenění jejich autonomního území dlouho jednal. Když rozhovory nikam nevedly, vyslal před pár týdny na území Kurdů armádu – „s tichým souhlasem USA“. Přestože Američané vyhráli boj proti Islámskému státu (IS) jen díky jejich pomoci a za cenu desetitisíců kurdských obětí, dnes už kurdské Syrské demokratické síly (SDF) nepodporují. Donald Trump podporuje „sjednocení Sýrie“.

Syrská armáda zaútočila na SDF v Aleppu a připravila o domov přes 150 000 Kurdů. Pak je vytlačila z Dajr az-Zauru a Rakky, kde se těží ropa, a připravil je tak o drtivou většinu územních zisků z dob občanské války. Velitel SDF Mazlúm Abdi Šaru navštívil, ale ten trval na tom, že Kurdové musejí odevzdat správu nad celým svým územím státu a začlenit SDF do státní armády. Za to jim slíbil, že uzná práva Kurdů, kurdský jazyk i kulturu, přidělí velitelům SDF vysoká místa v armádě a přenechá udržování pořádku v kurdských oblastech kurdským policistům.

Mají však působit v syrské armádě vedle bývalých džihádistů, kteří je za občanské války vraždili? Podle jednoho Kurda by to bylo, „jako by se Židé začlenili do řad Hamásu“. Abdi prohlásil, že dohoda byla Kurdům vnucena a přistoupil na ni jen proto, aby zabránil zabíjení civilistů. Kurdové ji považují za drtivou porážku.

Kurdové se také museli vzdát správy věznic s tisíci teroristů IS. Převzaly je vládní síly a při tom se na 3000 nebezpečných vězňů dostalo na svobodu. Zhruba 9000 těch, kteří neuprchli, bude postupně převezeno do věznic v Iráku, který o to sám požádal – bude je mít raději ve svých detenčních zařízeních, než aby uprchli z těch syrských a volně pobíhali po Sýrii. Loni tam došlo k více než 300 útoků IS.

Kurdští vůdci se sešli s americkým zmocněncem pro Sýrii Tomem Barrackem a obvinili USA z nedodržení slibu podpory Kurdům. Dozvěděli se však, že „situace se zásadně změnila“ a Trumpova Amerika je už nepodporuje a souhlasí se začleněním všech syrských menšin do Šarovy nové Sýrie.

Izrael se obává, že porážka syrských Kurdů posílí Turecko, sponzora Šarovy vlády, a že Trump, který si Šaru oblíbil, bude za každou cenu požadovat uzavření izraelsko-syrské bezpečnostní dohody, z níž loni sešlo kvůli syrským územním požadavkům. Nedávno byla jednání na americký nátlak obnovena, ale Izrael se bojí, že Šara bude s Trumpovou podporou trvat na odchodu Izraelců z nárazníkové zóny a syrské části hory Chermon, které obsadil po pádu Asadova režimu. Chermon má pro ně strategický význam; Izrael bývalému džihádistovi Šarovi nevěří stejně jako Kurdové. Turecko, nebezpečný nepřítel Izraele i Kurdů, může situace využít ke zřízení vojenských základen v Sýrii a omezení izraelských letů nad touto zemí.

V sobotu syrská vláda vyhlásila už několikáté příměří, ale Kurdové už ztratili skoro celou svou autonomní oblast. Řada kurdských vesnic přišla o dodávky vody a elektřiny i internet a obyvatelé z nich utíkají; objevují se zprávy o násilí proti kurdským ženám a zajatým kurdským bojovníkům nebo o uřezávání hlav zabitým. Jedna videonahrávka dokonce ukázala vlajku IS v kurdské Rakce. Podle kurdských představitelů se teroristé IS účastní vládního tažení.

Izrael stále váhá, jak se k situaci postavit. Syrský vládní útok na Kurdy v Aleppu odsoudil jen ministr zahraničí Gidon Saar a označil ho za porušení Šarových slibů o „nové Sýrii“. Nic víc z Izraele nezaznělo. Jestli však Šara potlačí Kurdy, potlačí i syrské drúzy, které Izrael otevřeně chrání. Už loni jim pomohl s obranou před útoky beduínů a vládních sil v Suwajdě. Kurdům by pomohl rád, ale nemůže si dovolit ztratit přízeň Američanů ani vyvolat hněv syrské vlády, s kterou sdílí zájem izolovat od Sýrie Írán.

Druhá nejvyšší kurdská představitelka Îlham Ehmed řekla, že Kurdové s Izraelem jednají. Nic bližšího se však zřejmě nedozvíme.