Konec dlouhého příběhu terezínských kreseb Petra Kiena

Velkého úspěchu dosáhla Judy King, dcera Helgy Wolfensteinové, přítelkyně židovského výtvarníka, dramatika a básníka Františka Petra Kiena (1919-1944). Po 80 letech získala z Česka kufr s Petrovými kresbami, rukopisy a dopisy z terezínského ghetta, který tam Kien svěřil její matce před svým odjezdem na smrt. V roce 1944 zahynul v plynové komoře v Osvětimi ve věku 25 let, stejně jako jeho rodiče a bývalá manželka.

Helga přežila a Kienův kufr také – Helga ho schovala na infekčním oddělení, kde pracovala její matka a kterému se esesáci vyhýbali. Po válce ho vyzvedla, a než opustila Československo, uložila ho u své tety Julie Fleischerové. Našel ho však údržbář a udavač Karel Finger a oznámil to úřadům, vypráví Judy King. Ty podle ní daly tetě na vybranou – buď kufr odevzdá státu, nebo přijde o důchod.

Památník Terezín však Židovským listům řekl, že si kresby za totalitního režimu od tety vypůjčil na výstavu, a ty pak v muzeu zůstaly. Paní Wolfensteinová o jejich vrácení usilovala po zbytek života, ale kresby už nespatřila – zemřela v roce 2003.

Ve snaze získat Kienovy kresby pak pokračovala její dcera Judy. České úřady požadovaly důkaz, že kufr skutečně patřil Helze Wolfensteinové. Judy King jim předložila notářsky ověřené prohlášení své matky, že je právoplatnou dědičkou jediné majitelky kufru s kresbami. Trvalo však ještě řadu let, než dědictví získala; památník musel Kienovy kresby roztřídit a určit, které do jeho kufru patří, protože má i jiné. Kufr do Londýna dorazil teprve před několika dny.

Judy King věnovala vzácné kresby Wiener Holocaust Library v Londýně, jednomu z největších archivů o holokaustu na světě, který obsahuje více než jeden milion děl, fotografií, novinových výstřižků a očitých svědectví. Tato knihovna už některá Kienova díla měla, např. libreto opery. Kienových kreseb z Terezína je 681 a zachycují život v židovském ghettu a jeho obyvatele, uvedla knihovna v Den památky obětí holokaustu. Podle ní budou kresby, které jsou svědectvím o tajném kulturním životě Židů v Terezíně, restaurovány, digitalizovány a zpřístupněny badatelům. Knihovna se také pokusí identifikovat postavy z kreseb. Podle britského deníku The Times už jednu zná – Edith Steinerovou-Krausovou, jak hraje na piano. Hudbě se věnovala i po válce a zemřela ve věku 100 let v Jeruzalémě.