Výsledek Netanjahuovy schůzky s Trumpem je nejasný

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu navštívil ve středu Donalda Trumpa už posedmé od jeho loňské inaugurace. Jednali výhradně o Íránu. Netanjahu považuje americké požadavky v rozhovorech s Teheránem za nedostatečné a chtěl zajistit, aby nevznikla dohoda, která by neodstranila všechny hrozby pro Izrael.

Netanjahua znepokojuje, že rozhovory, které začaly 6. února v Ománu, se zabývaly pouze íránským jaderným programem, a nikoli balistickými raketami. Jejich zničení nebo alespoň omezení jejich doletu tak, aby židovský stát neohrožovaly, je však pro Izrael stejně důležité. Při loňské červnové válce jich Írán na Izrael odpálil na 550 a zabil 33 Izraelců – a to jich měl „jen“ na 2000. Dnes je už zase vyrábí. Netanjahu Trumpovi předložil nejnovější zpravodajské poznatky o vývoji programu balistických střel a vysvětlil, jakou hrozbu představují pro Izrael, Blízký východ, ale i členy NATO.

Izrael rovněž požaduje, aby k americkým podmínkám patřilo ukončení íránské materiální a finanční podpory libanonského Hizballáhu, Hamásu a dalších blízkovýchodních spojenců.

Netanjahuova návštěva rovněž naznačila, že Izrael už příliš nevěří Trumpovým vyjednavačům Steveu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi – v Pásmu Gazy prosazují polovičaté kroky, jen aby nevypukla další válka, a podle některých Netanjauových spolupracovníků „hájí zájmy Kataru“.

Američané požadují, aby Teherán odevzdal všechny zásoby uranu obohaceného na 60 %, které se odhadují na nejméně 440 kilogramů. Od šedesátiprocentního uranu je to jen krůček k devadesátiprocentnímu, jehož je třeba k výrobě jaderné zbraně. Íránci při jednáních naznačili ochotu zásoby šedesátiprocentního uranu „zředit“ na nižší procento a Netanjahu nechtěl, aby na to Američané přistoupili, protože zředění by výrobu atomové zbraně pouze oddálilo.

Írán od červnové války opravil nejméně šest zničených továren na výrobu balistických raket a obnovil výrobu střel. Jaderné provozy renovoval jen částečně a Isfahán, Natanz a Fordo dodnes nefungují. Nedaleko zničené továrny v Isfahánu se však podle satelitních snímků nalézají nové zátarasy a jaderní experti soudí, že je tam ukrytá nová jaderná továrna. Íránci nedávno celý komplex zasypali silnou vrstvou písku, aby ho chránili před případným útokem. Podle amerického jaderného experta Davida Albrighta to naznačuje, že v Isfahánu je „něco cenného“. Írán má navíc stále 400 kg uranu obohaceného na 90 %; nachází se sice hluboko pod zemí ve zničených komplexech, ale podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii by ho Teherán teoreticky mohl využít.

Írán také pokračuje v represích proti odpůrcům. Nestačí mu, že jich během pouhých dvou lednových dnů povraždil přes 36 000, a dál zatýká, popravuje a vraždí raněné v nemocnicích. Disidentku a nositelku Nobelovy cenu míru Narghís Mohammadi, která je už od prosince bezdůvodně ve vězení, odsoudil k sedmi a půl letům žaláře. Zadržen byl i Hosejn Karúbí, syn předního disidenta Mehdího Karúbího, a několik členů Reformistické fronty, legální politické koalice, která usiluje o změnu režimu, ale nikoli jeho svržení a je spojencem prezidenta Masúda Pezeškjána. Naděje Íránců na změnu režimu po nesplněných Trumpových slibech útoku pohasly. Netanjahu prezidentovi zdůraznil, že mu Teherán lhal, že zastavil zabíjení, a tím ho zesměšnil.

Na první pohled se zdá, že Trump od zamýšleného útoku upustil, ale přípravy pokračují. Podle Trumpových blízkých spolupracovníků chce prezident svůj slib Íráncům dodržet. Američané na celém Blízkém východě nainstalovali protiraketové baterie THAAD, rozmisťují v regionu stále více zbraní a vyslali tam další letadlovou loď. Izrael je připraven a mimo jiné úspěšně otestoval vylepšený systém protivzdušné ochrany Davidův prak, který umí zachycovat drony, letouny i balistické střely.

Írán žádnou dohodu o omezení svého jaderného programu a zbraní uzavřít nechce a bude jednání schválně protahovat, aby získal čas k výrobě co největšího počtu balistických střel. Dnes jich má podle izraelských zpravodajských služeb asi 2000, víceméně stejně jako před loňskou válkou, ale brzy jich může mít tisíc. Netanjahu v Bílém domě chtěl, aby Trump stanovil Íráncům jasné datum, do kterého mohou rozhovory pokračovat, a co nastane, když k dohodě nedojde. Podle některých zdrojů přijel za Trumpem i pro povolení izraelského útoku na Írán, pokud jednání zkrachují.

Není známo, nakolik byl Netanjahu úspěšný. Schůzka byla velmi soukromá, bez setkání s novináři a jakýchkoli komentářů, a trvala skoro tři hodiny, což je atypicky dlouho. Detaily Netanjahu nesdělil ani svým ministrům. Podle něj je Trump přesvědčen, že se mu podaří vnutit Íráncům „dobrou dohodu“, ale izraelský premiér je skeptický a soudí, že vojenská konfrontace s Íránem je nevyhnutelná. Zatím však budou pokračovat americko-íránská jednání. Mohou však být jen taktikou, jak ukázat světu neochotu Teheránu se dohodnout a zdůraznit nevyhnutelnost úderu.