V Izraeli přibývá proíránských špionů

V Izraeli sílí povážlivý jev – přibývá občanů, kteří provádějí špionáž pro největšího nepřítele země, Írán. Za poslední dva roky jich úřady zatkly na 70. V posledních desetiletích byla špionů pouhá hrstka, ale loni byl počet zatčených o 400 % vyšší než v roce 2024, kdy jich bylo zadrženo o 400 % více než v roce 2023. Všichni se nechali nalákat na peníze. Většinou pro Írán fotografují vojenské objekty nebo o nich shromažďují informace.

Podle bezpečnostní služby Šin Bet oslovuje íránská zpravodajská služba izraelské Židy nebo Araby na sociálních sítích, případně na výletech do Turecka či Ázerbájdžánu. Zveřejní nabídku „snadného výdělku“ a někdo se chytí. Zpočátku Izraelcům zadává jednoduché a zdánlivě neškodné úkoly, a když je „snadným výdělkem“ navnadí, přijdou závažnější. Většina zadržených špionů má čistý trestní rejstřík a nejrůznější povolání – jeden byl řidičem Woltu, někteří studují, jiní mají nevýnosné civilní povolání a další zase dluhy.

Arabské země se snaží naverbovat izraelské zvědy už od vzniku Státu Izrael, ale v podstatě marně – loajalita Izraelců židovské domovině byla vždycky velmi silná. Írán je ale úspěšnější. Jeho první větší pokus získat agenty zmařila Šin Bet už v roce 2019. Většina oslovených tehdy spolupráci odmítla. Po masakru Hamásu 7. října 2023 se sice národ pevně semkl, ale časem se opět rozhádal kvůli zpravodajskému selhání, které k tragédii vedlo, a neschopnosti vlády vysvobodit unesená rukojmí. Rozkol ve společnosti oslabil i vlastenectví. Dnes je množství proíránských špehů tak vysoké, že Šin Bet varuje před „národní pandemií“.

Íránu se daří verbovat zejména židovské přistěhovalce; často mají ruská jména. 74letý Moti Maman se však v Izraeli narodil. Pořídil si nákladnou milenku, ale neměl dost peněz, aby si ji udržel. Přestěhoval se za prací do Turecka a tam dostal nabídku ke spolupráci. Začal plnit drobné úkoly – převážel do Izraele peníze a zbraně a fotografoval určené objekty. Pak po něm agenti chtěli, aby zavraždil Netanjahua nebo tehdejšího ministra obrany Joava Galanta, nejstřeženější politiky v Izraeli. Nakonec se dohodli na bývalém premiérovi Naftalim Benetovi. Maman souhlasil, ale požadoval jeden milion dolarů, zatímco agenti nabízeli „jen“ 400 000. Šin Bet ho zatkla dřív, než k dohodě došlo. Maman byl odsouzen k 10 letům vězení.

Vyhlídce snadného výdělku podlehl i 43letý muzikant z Haify Aziz Nisanov, který se do Izraele přistěhoval z Ázerbájdžánu jako sedmiletý. Když v roce 2022 svou bývalou zemi navštívil, postěžoval si kamarádovi, že má v Izraeli finanční potíže, a ten ho seznámil s íránskými agenty. První úkoly byly jednoduché – občas vyfotil nějaký civilní objekt, ale brzy šlo o objekty vojenské. Nisanov najal šest spolupracovníků, včetně vlastního 19letého syna, a skupina brzy sledovala skoro stovku izraelských cílů. Íránská zpravodajská služba jim platila ubytování v hotelech, pronájem aut a motocyklů a fotoaparáty. Činnost této skupiny měla závažné následky – vyfotografované vojenské objekty se staly terčem raket a dronů libanonského Hizballáhu, který v květnu 2024 sestřelil i izraelský pozorovací balon s vyspělými senzory. Šin Bet zatkla skupinu v září 2024 a označila ji za „jednu z nejnebezpečnějších, jaká kdy v Izraeli operovala“.

Po rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2024, že ultraortodoxní židé, charedim, se už nesmějí vyhýbat povinné vojně, zradil svou zemi i jeden z nich, 24letý Ašer Vajs. Za 25 000 dolarů vyfotografoval pro Íránce dům jednoho izraelského jaderného vědce, ale byl zatčen dřív, než mohl napáchat větší škody.

Letos v lednu byli zadrženi dva záložníci izraelské armády Juri Eljaspov a Georgi Andrejev za to, že nafilmovali lapač raket Železná klenba v akci a zveřejnili video na sociálních sítích. Oba měli finanční potíže. Teď jim hrozí doživotí.

Další Izraelec zadržený letos v lednu měl za úkol nainstalovat do svého auta videokameru se speciální SIM kartou, která umožňovala sledování objektů v reálném čase. Byl to už třetí případ, kdy měl někdo sledovat dům Naftaliho Beneta.

Druhým odsouzeným špionem byl začátkem února charedi Elimelech Štern, který dostal tři roky nepodmíněně za to, že „přispěl ke zřízení proíránské špionážní sítě“. Byl ženatý, měl dvě děti a studoval v ješivě, ale chyběly mu peníze. Žalobci připadá trest nízký a chce se odvolat.

Obžaloba už byla vznesena proti 35 zadrženým a ostatní na ni čekají ve věznicích. Případy však zatím nemají odstrašující účinek, protože soudní procesy v Izraeli trvají velmi dlouho.

Prokuratura požaduje přísné exemplární tresty, aby Izraelce od spolupráce s nepřítelem odradila. A premiér Netanjahu se souhlasem nejvyšší státní zástupkyně nařídil, aby všichni Izraelci odsouzení za špionáž pro Írán byli zbaveni izraelského občanství; špionáž pro nepřítele v době války je jedním z nejtěžších zločinů.