Pásmo Gazy: Nerealistické plány Rady míru

Ve čtvrtek se ve Washingtonu poprvé sešlo 49 členů Rady míru pro Pásmo Gazy, včetně 23 pozorovatelů, kteří přijali pozvání jejího zakladatele a doživotního předsedy Donalda Trumpa. Členové rady mohou být stálí, pokud během prvního roku zaplatí jednu miliardu dolarů, a ti, co nezaplatí, mohou zůstat členy tři roky.

První schůzka rady působila poněkud přízračně. Pozvaní zástupci Běloruska nepřijeli, protože Američané jim neudělili vízum. Pozvání odmítlo Polsko, které podle premiéra Donalda Tuska nehodlá do Pásma Gazy investovat, protože „potřebuje peníze doma“. Nepřijel ani Putin, ani izraelský premiér Binjamin Netanjahu, který vyslal svého ministra zahraničí.

Trump řídil první zasedání rady soudcovským kladívkem. Prohlásil: „My Gazu spravíme a nastolíme v ní mír a potom budeme dělat podobné věci i jinde.“

Zúčastněné země nabídly radě 6,5 miliard dolarů a USA podle Trumpa přispějí dalšími deseti miliardami.

Projektu se účastní i fotbalová federace FIFA, která chce v Pásmu Gazy investovat 75 milionů dolarů do výstavby fotbalových hřišť a stadionů. Prezident Kazachstánu Tokajev nabídne pětiletá vysokoškolská stipendia 500 gazanských studentů. Jeho rumunský protějšek Nicușor Dan přijme na léčení 4000 nemocných dětí z Pásma Gazy i se 4000 příbuzných a Rumunsko pomůže přebudovat gazanský protipožární systém. Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání přislíbil jednu miliardu dolarů, aby „naplnil naděje Palestinců na vlastní stát“. Maroko nabízí pomoc při výcviku členů Mezinárodních stabilizačních sil (MSS) a výstavbu vojenské nemocnice, ale i velmi potřebný program deradikalizace, tedy boje proti nenávisti a podpory tolerance a mírového soužití především ve školách.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan trval na tom, že v Pásmu Gazy je stále humanitární krize, přestože enkláva dostává čtyřikrát víc pomoci, než požaduje OSN. A znovu se snažil vnutit do MSS turecké vojáky, které kategoricky odmítá Izrael, protože Turci jsou spojenci Hamásu.

Americký velitel MSS generálmajor Jasper Jeffers uvedl, že jednotky budou mít 20 000 vojáků a 12 000 policistů. Budou prý „stabilizovat bezpečnost v Pásmu Gazy a umožňovat civilní vládu“, ale nesdělil jak. Půjde o vojáky z Indonésie, Maroka, Kazachstánu, Kosova a Albánie. Trump jim plánuje postavit v Pásmu Gazy i základnu na ploše 140 hektarů.

Člen výkonné rady, americký investor Marc Rowan, chce do tří let vybudovat 500 000 domů v Rafáhu. Podle něj pak bude Pásmo Gazy „spojeno s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Indií a Evropou… bude mít vlastní vládu, prosperující průmysl a bydlení pro všechny“ (sic!). Stejně ambiciózní plány má i izraelský podnikatel Jakir Gabaj, který chce postavit „domy, moderní školy, nemocnice, továrny, zemědělské podniky, silnice, železnici, vodárny, datová centra, přístav a letiště“ a na zhruba čtyřicet kilometrů dlouhém gazanském pobřeží i „200 hotelů“. Alespoň však připomněl, že v enklávě je nejprve třeba zlikvidovat přes 70 milionů tun trosek a nevybuchlé munice a stovky kilometrů tunelů Hamásu.

Nikolaj Mladenov, nejvyšší představitel Rady míru po Trumpovi, řekl, že technokratická vláda „vypsala konkurs na policisty v pásmu“. To je skvělá zpráva pro Hamás, který se nepochybně zúčastní. Otevírá se mu tak legální cesta k vojenskému ovládnutí enklávy; proto k jeho požadavkům patří i začlenění do řad gazanské policie. Uvědomuje si to Rada míru, nebo mu rovnou vychází vstříc?

Možná mu vychází vstříc. Strůjci plánu pro Pásmo Gazy už neberou ohledy na izraelské odmítání – ani Turků pro MSS, ani vlády palestinské samosprávy v enklávě. Mladenov dokonce založil „styčný úřad“, který bude kroky rady se samosprávou konzultovat a koordinovat. A Američané s tím souhlasili.

Nikdo však neřeší hlavní překážku celého plánu – Hamás. Mladenov prohlašuje, že má „rámcový plán odzbrojení“ teroristů a „zbývá jen dojednat detaily“, přestože Hamás denně opakuje, že zbraně nesloží.

Izraelská armáda mezitím pokračuje v likvidaci teroristů a jejich tunelů po každém jejich porušení příměří. Ukazuje se ale, že zničení tunelů je prakticky nemožné. Armáda řadu měsíců tvrdila, že zlikvidovala „skoro všechny“, ale Netanjahu nedávno přiznal, že jich zničila jen 150 km a 70 % tunelů je stále funkčních. Podle vojáků navíc Hamás stále hloubí nové.

Izraelské bezpečnostní složky řeší, zda je lepší současná situace, nebo obnovení války, která by trvala až do úplného odzbrojení Hamásu. Izrael však nechce Pásmo Gazy trvale okupovat a ví, že dočasná vojenská operace teroristy o všechny zbraně nepřipraví a navíc zhorší už tak dost špatnou pověst země ve světě. A likvidace tunelů bude trvat několik let.

Armáda i řada ministrů se proto přiklání k udržení současného stavu – setrvat na 58 % území enklávy a Hamás co nejvíc decimovat. Pak ovšem z Trumpova plánu nic nebude, protože členové Rady míru odmítají věnovat peníze na rekonstrukci pásma i vyslat vojáky do MSS, dokud Hamás nesloží zbraně.