Pět dní americko-izraelských útoků na Írán

Americko-izraelské útoky na Írán pokračují a režim ajatolláhů přichází o stále další balistické rakety, velitelství i představitele. Američané mu zničili i 20 plavidel a podle Donalda Trumpa Írán už nemá ani letectvo a protileteckou obranu.

Útoky likvidují i další režimní osobnosti, např. šéfa Oddělení speciálních operací Islámských revolučních gard Rahmána Makdama. Při úterním úderu na sídlo Rady expertů byli zabiti tři její členové, kteří volili nového nejvyššího duchovního vůdce. Největší šance nahradit Chameneího má údajně jeho syn, který přežil izraelský útok; Izrael však už předem oznámil, že cílem bude každý ajatolláhův nástupce. Do středy eliminoval skoro 2000 politiků a na 1500 příslušníků Islámských revolučních gard a bezpečnostních složek. Bombardoval i velitelství polovojenských milicí Basídž a poškodil 300 odpalovacích ramp, jaderné komplexy v Isfahánu a Natanzi i jedno tajné výzkumné středisko, kde Íránci vyráběli součástky k jaderným zbraním.

Izrael během prvních čtyř dnů shodil na Írán víc bomb než za loňské 12denní války. Írán na něj dál útočí, ale nejméně polovina jeho odpališť je už zničená a intervaly mezi jednotlivými barážemi se prodlužují. Počet zabitých Izraelců zůstává na jedenácti, ale roste množství raněných, protože Írán na balistické rakety montuje hlavice se zakázanými kazetovými bombami.

Izrael a Američané likvidují především bezpečnostní aparát, aby připravili Íráncům půdu k povstání. Chystají i zapojení íránských a iráckých Kurdů, kteří se na západě a severu země připravují k boji a jednají se CIA o dodávkách zbraní.

V pondělí se do bojů nemoudře zapojil i libanonský Hizballáh. Situace v Libanonu je však jiná než loni. Současná libanonská vláda si odpalování raket na Izrael nepřeje a zakázala Hizballáhu útočit. Prezident Joseph Aoun dokonce přikázal armádě, aby nevzdorovala izraelským vojákům, kteří zbraně Hizballáhu likvidují. Jakmile Izraelci zahájili v Libanonu pozemní operaci, libanonští vojáci se stáhli.

Hizballáh za své rozhodnutí draze zaplatí, protože Izrael situace využije k jeho totální likvidaci, kterou nemohl provádět během příměří. Ničí jeho podzemní zbrojní sklady, infrastrukturu i představitele – šéfa zpravodajské služby Hizballáhu Husajna Chálila, předsedu parlamentního bloku Hizballáhu Mohammada Raada, Íránce Rézu Chazájího, který Hizballáhu pomáhal s dozbrojením, nebo libanonského velitele Palestinského islámského džihádu Adháma Otmána.

Jemenští Hútíové se zatím do útoků nezapojili a prohlásili, že to udělají, jen když je Izraelci nebo Američané napadnou.

Špatným rozhodnutím Íránu je pokračující ostřelování arabských zemí s americkými vojenskými základnami. Útoky zasáhly dokonce i Kypr a Turecko, členy Evropské unie. Na Spojené arabské emiráty už Írán odpálil na tisíc raket – víc než na Izrael. Cílem útoků jsou i Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Omán. Íránské rakety už zabily 13 Arabů včetně 11leté holčičky. Teherán se zřejmě domníval, že arabské vlády budou přemlouvat Donalda Trumpa, aby vojenskou operaci ukončil. Ve skutečnosti je však rozhněval a Katar jako první začal na Írán odpalovat odvetné rakety, i když to oficiálně popřel.

Evropa je zdrženlivá a bojí se USA a Izrael podpořit ze strachu, že by Írán na jejím území rozpoutal teroristické útoky. Británie po ostré kritice Donalda Trumpa nakonec jen souhlasila, že vyšle válečnou loď na Kypr, kde má vojenskou základnu, a poslala i vrtulníky k likvidaci dronů. Na pomoc Kypru poskytlo válečné lodě a stíhačky i Řecko a Francie je zase posílá do Spojených arabských emirátů na obranu svého tamějšího vojenského personálu. Belgie naopak označila útoky na Írán za nezákonné a španělský premiér Sánchez Američanům zakázal používat španělské vojenské základny. Trump v úterý prohlásil, že Amerika se Španělskem přeruší veškeré obchodní vztahy.

Rusko svému spojenci Íránu nepomohlo. Teherán o pomoc požádal, ale Kreml z rusko-íránské smlouvy o vzájemné pomoci vycouval s tím, že nejde o invazi, ale „jen o cílené útoky na teroristickou infrastrukturu“. Írán alespoň požadoval aktivaci ruského protivzdušného systému S-400 na ruských základnách v Sýrii, ale Rusko nejen odmítlo, ale dokonce vypnulo všechny tamější transpondéry a radary, aby bylo jasné, že se konfliktu neúčastní.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu izraelské veřejnosti vysvětlil, že útok na Írán byl nezbytný, protože režim budoval nové podzemní zbrojní a jaderné objekty, které by za čas už nebylo možné zničit. Izrael také poodhalil pozadí atentátu na Chameneího – detailní informace o jeho pohybu získal napíchnutím na dopravní kamery u jeho teheránského sídla a několikaletým pozorováním zvyklostí jeho ochranky. Nejmenovaný izraelský zpravodajec řekl deníku Financial Times, že tým „znal Teherán stejně dobře jako Jeruzalém“.

Přestože však Írán utrpěl obrovské ztráty, pád jeho režimu se zatím nerýsuje.