Jedenáct dní války proti Íránu
Írán rychle ztrácí bojové schopnosti i velitele, jeho obrana slábne a ubývá mu raket – počet útoků na Izrael klesl od prvního dne války o 92 %. Izraelská armáda dál ničí íránské vojenské objekty a výrobu zbraní. Terčem bylo ústředí Islámských revolučních gard, muniční sklady, základny jednotek Basídž, velitelství vnitřní bezpečnosti, komplex na výrobu raket v Jazdu nebo vesmírné středisko, kde se vyvíjely satelity schopné sledovat vojenské základny nejrůznějších států v čele s Izraelem i přenášet mezikontinentální balistické rakety. Po smrti je řada velitelů i nový vojenský šéf úřadu nejvyššího duchovního vůdce Abú Kásem Babajan. Podle armádního mluvčího už Izrael zlikvidoval přes 1900 íránských velitelů a vojáků. Zaútočil také na 30 ropných skladů, ale Američany zaskočilo, že „jich bylo tolik“. Trump si útoky na ropné cíle nepřeje kvůli růstu cen ropy.
Írán dál ostřeluje i arabské země, které se stále nebrání, přestože už mají oběti. Turecko v pondělí zasáhla druhá íránská raketa, kterou sestřelila protivzdušná obrana NATO. Libanonský Hizballáh začal odpalovat rakety na Sýrii, a do konfliktu je tak i s Izraelem a USA zapojeno už 13 zemí. Důležitou novinkou je prohlášení Severoatlantické aliance, že „je připravena bránit své spojence proti jakékoli hrozbě“. A ukrajinský prezident Zelenskyj, který nabídl ostřelovaným státům ukrajinské experty na íránské drony, řekl, že zájem už projevilo 11 zemí.
Novým íránským nejvyšším duchovním vůdcem byl zvolen Modžtaba Chameneí, který přežil atentát na svého otce Alího Chameneího, jenž ho naopak nepřežil. Íránský režim nedokázal jeho tělo uprostřed nepřerušovaných útoků dodnes pohřbít. Modžtaba zřejmě nebude ve funkci dlouho, protože Izrael hodlá zlikvidovat každého nástupce Chameneího.
K jedenácti Izraelcům zabitým íránskými raketami přibyly v pondělí další dvě oběti v Jehudu. Zabily je střely s kazetovou municí. Přestože jsou zakázány, OSN jejich používání Íránem ještě neodsoudila jediným slovem. Íránské rakety vysílané do Izraele vypadají takto
https://x.com/i/status/2031042863681655218
USA přišly o dalšího vojáka a počet mrtvých stoupl na sedm.
Izraelské útoky pokračují i v Libanonu. Likvidují velitele Hizballáhu a zničily i jeho banku. Hnutí zvýšilo počet odpalovaných raket a dronů, které zasáhly i Haifu, a minometná palba zabila první dva izraelské vojáky. Izraelská armáda také zahájila pozemní operaci, která má rozšířit bezpečnostní zónu u hranic, a snížit tak riziko lidských ztrát v Izraeli; po odpálení rakety z libanonského jihu mají Izraelci v pohraničí jen minutu na doběhnutí do krytu.
Prezident Joseph Aoun nabídl Izraeli jednání a za zastavení jeho vojenské operace navrhuje odzbrojení Hizballáhu. To však libanonská vláda nedokázala udělat ani do konce loňského roku a navíc neumí teroristy přimět, aby útoky na Izrael zastavil. Hnutí výtvorem Íránu, který ho od jeho založení v roce 1982 financuje a vyzbrojuje a je jeho jediným vůdcem. Neúspěšné jsou i postihy libanonské vlády. Libanonská armáda sice na její příkaz zadržela 26 teroristů, kteří porušili zákaz odpalovaní raket, ale libanonský soud je všechny propustil na kauci ve výši pouhých 20 dolarů. Izrael chce Hizballáh totálně zničit a to libanonská vláda nedokáže.
Začíná se rýsovat strategie Íránu. Jeho neustávající ostřelování arabských a dalších zemí regionu má tyto státy přimět ke zvýšení tlaku na USA a Izrael, aby válku ukončily. Z téhož důvodu také Írán popřel, že Turecko, Ázerbájdžán a Kypr zasáhly jeho rakety, a připsal je Izraeli. Je však nelogické, že by Izrael útočil na spřátelený Ázerbájdžán nebo Kypr, s nímž nedávno uzavřel bezpečnostní dohodu, a už vůbec ne na nepřátelské Turecko, které by mohlo útok opětovat. Tlak na ukončení americko-izraelské operace má vyvinout i pokračující íránská blokáda Hormuzského průlivu, takže ustala přeprava ropy a její ceny rostou. Írán blokádu udržuje, přestože podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Caina už přišel o 50 plavidel.
Íránské ostřelování arabských zemí má však přesně opačný účinek, který možná bude mít pozitivní dopad i na situaci v Pásmu Gazy – Katar se na Írán tak rozhněval, že chce ze země vyhostit všechny představitele íránského spojence Hamásu, který má v Kataru sídlo, protože hnutí odmítlo odsoudit íránské útoky na arabské země. Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán al-Sání považuje počínání Íránu za „zradu“ a předseda Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt je označil za „bezohledné“. Ostřelování arabských zemí může naopak vést k jejich většímu sblížení s Izraelem.
Rusko, včetně Putina, vyjádřilo Íránu podporu, a ministr zahraničí Lavrov odmítl žádost arabských představitelů o přímluvu, aby Írán válku deeskaloval. Putin dokonce prohlásil, že nastane-li ropná krize, Moskva „ráda vypomůže Evropě“. A íránský ministr zahraničí Aráqčí dodal, že „Rusko pomáhá Íránu mnoha způsoby“. Jak jinak.
